znak Vysoká nad Labem
Vysoká nad Labem

Historie

První písemná zmínka o vsi se objevuje roku 1073 ve výčtu majetku jímž Vratislav II. obdařil tehdy založený Opatovický klášter (villam …Uizocâ dictam, tj. „ves řečenou Vysoká“).

Název obce jest odvozen od polohy. Pověst vypravuje, že na kopci zvaný „Podzámčí“, severně od dnešní vesnice Vysoké, býval v dávné době pán dobrotivý, který kolem r. 1080 daroval les jižně od hradu rozložený několika svým věrným, založil tam dřevěnou tvrz, která byla nazvána Vysoká, protože ležela vysoko nad Labem. Tato tvrz byla připomínána ještě v r. 1237. S novou tvrzí vznikla i nynější vesnice v místech nazvaných nad Labem. V těchto časech zde bylo asi jen šest selských statků. V pozdější době daroval jakýsi Lhota z Hradce nedaleký, východně od tvrze Vysoké ležící kopec „Milíř“ (283 m) i s okolními pozemky svým lidem, kteří tu pálili dřevěné uhlí. Od nich kopec podobný uhlířskému milíři dostal název. Později byl osázen ovocnými stromy. Uhlíři, kteří tu bydleli asi v sedmi barácích na rozkopaném temeni kopce, nazývali svoji obec po někdejším pánu toho kopce a okolních lánů. „Lhotou“. Později byla „Lhota“ spojena s blízkými statky „nad Labem“ v jedinou obec. V českém archivu (díl XVII.) se píše, že dvůr ve Vysoké měl více než 150 korců rolí (1 lán = asi 60 korců), mimo toho louky, lesy aj. To by tedy byl dvůr vládycký, což by zase snad vysvětlovalo vznik vladyckého rodu, jak již při r. 1454 čteme. Prokopa Lišky z Vysoké, úředníka, pak správce panství Pardubického, který pak držel v době 1465 až r. 1490 zástavou, zboží Svítkovské se dvorem ve Vysoké. Tento dvůr pak asi zaniknul, byl as rozdělen a panství z něho zbyly luka a lesy. Ves Vysoká byla hned v minulosti poměrně veliká, měla v roce 1563 35 lidí osedlých, kdežto Opatovice, kde byl klášter a též dvůr, v témž roce 21 osedlých. V roce 1515 měly Opatovice 20 osedlých, počet ve vsi Vysoké v tomto roce nelze zjistit. V urbáři z r. 1563 není u Vysoké rychta uváděna. Roku 1464 získal oba díly, tedy celé panství pardubické král Jiří z Poděbrad, který je 5. dubna 1465 převedl na své syny knížata Minsterberská, Viktorina, Jindřicha a Hynka. Postoupil jim též vesnice z r. 1436 připsané, kromě toho vesnice klášterské: Březhrad, Stěžery, Vysokou, Roudničku a les Křivec. Od roku 1515-1536 byla pravděpodobně Vysoká v držení jinde, snad patřila Hradeckým. Je souyeno tak z toho, že jak v urbářích, tak v knihách purkrechtních, chovaných v pardub. museu, není vůbec o Vysoké zmínky a taktéž nelze nikde zjistit soupis osadníků z této doby. Pardubické panství bylo rozděleno na rychty. Ke každé rychtě bylo přiděleno několik vesnic. Z urbáře z roku 1563 není známo, kde které rychtě patřila obec Vysoká, která v té době měla 36 usedlíků. Platy či ouroky odváděli dvakrát do roka: o sv. Jiří (24. dubna) a o sv. Havla (16. října). Urbář z roku 1588 zaznamenává, že Vysoká dosud nemá rychty, a v tom roce náleží k rychtě Dřítečské. Tato obsáhla obce: Dříteč, Rokytno, Dražkov (Sezemice), Bukovina, Borek, Oujezd, Bohumileč, Vysoká.

Urbář z roku 1617 zaznamenává, že Vysoká má již rychtu. Rychta vysocká obsáhla obce: Vysoká, Borek, Oujezd. V celé rychtě bylo 60 lidí osedlých. V roce 1651 patří k rychtě vysocké: Vysoká, Bukovina, Borek. V této době byla v obci jedna vejsadní krčma. Mimo obec teče řeka Labe a ves přisedí k lesu. To bylo krátce po válce 30leté. Ve Vysoké vidíme, že po této válce bylo z 36 gruntů 22 pustých. Třebaže cifry nejsou zcela správné, z následujícího výňatku je přece vidno, jaká panovala na venkově bída ještě 13 let po skončení války. Hospodáři obdělávali svých rolí jen malou část, největší část rolí nechávali ležeti ladem a úhorem. Byl nedostatek dobytka, nedostatek pracovních sil, obdělávání rolí bylo nedokonalé, sklizeň nedostatečná. Ze statistiky jasně vidíme, že v naší obci bylo obděláno z celkového počtu 1407 korců, jařiny naklízeno 20 mandel, tedy jen asi dvojnásob tolik zrna, kolik bylo vyseto, je sotva k uvěření, a dojem zůstane, i když se připustí jisté podcenění. Tenkrát stavělo se vesměs ze dřeva, vypálené budovy tedy srovnány se zemí a zůstala jen místa. Takových pouhých „míst“ jest v tabulce psáno 12 a krátce před tím jich bylo ještě více. Ono zpustošení usedlostí sahá ponejvíce k roku 1637 a bylo způsobeno vojskem domácím, sborů generála Hatzfelda. Trvala ještě vojenská miliční povinnost obyvatelstva, v usedlostech měli koně, sedla a vojenskou výzbroj, kyrysy, helmice, ručnice (pistole), šavle aj. Zbraně schopní zemědělci báli se proto vojenské povinnosti a utíkali. Švédové přitáhli do zdejší krajiny poprvé r. 1639, pak r. 1643 a 1645. Zápisy o prodejích ale znějí, že „jsou ten grunt příčinou skoupení jeho od lidu vojenského k spuštění přiveden za ta léta 1637–1640, není (na splátky, na dluhy) položeno nic.“

Od severu a východu je chráněna kopci, porostlými borovými lesy, které se nazývají: Na křemenách (231), Panský kopec (253), Homolatý kopec (279). Na jihu a na západě je se rozkládá krásná rovina s duby, buky, jilmy, topoly a proutnicemi při březích Labe. Na západ od vsi u řeky stávala chýše převozníkova. Jelikož jest obec ze tří čtvrtin nedávno vystavěna znova, nenacházejí se zde rázovité, dřevěné chalupy jako jinde. Jediná chalupa Antonína Tichého (č. 51), nesoucí nápis z roku 1803, je pamětníkem starších dob, pak č. 10 s pěknou lomenicí a č. 65 s „vejměnickou“ světničkou.

Obyvatelé se živily rolnictvím, ač ve vsi byla některá řemesla zastoupena, zvláště perleťářství. Dříve se zde pěstovala více pšenice a cukrová řepa. A kromě brambor, jetelů a jiných plodin také len a čekanka, s nimiž místní obyvatelé jezdívali odtud na trh do Hradce Králové, někdy také do Pardubic. Dříve zde býval na severní straně vesnice dosti velký rybník, který byl změněn v role, (dnes se zde říká Na rybníce), jímž protéká Živá strouha, spojující se na návsi s hlavním výtokem vodovodu. Dle patrných hrází, které jsou dodnes patrné bývalo zde zajisté rybníků více.

Nejbližší potok jest Nohavecký, sbírající vodní prameny v lese Nohávka a pod Homolatým ve Vysockém revíru.

Lesy na severní a východní straně se nazývají: Na pískách, Viničný, Šutrovník, Stará paseka, Dubinka, Venclávka, Nohávka, Jásánka, Bergmeistr, Vrchboř, Borkovník, Příseka, Pod Homolatým, Obecní. Když bylo rozděleno komorní Pardubické panství, připadla Vysoká i se splavem na Labi k Dašicům, a s ní i okolní lesy s myslivnou a 5 hájovnami.

Vysoká se stala známou v husitských válkách. Dne 7. listopadu roku 1436 byl u vesnice na Malém Chválenském kopci, na poli jemuž se říká „Hřbitůvek“, byl zabit proslulý rytíř, státník a válečník pan Vilém Kostka z Postupic. Přitáhl sem proti Hradci z císařova rozkazu s panem Janem Pardusem z Vrátkova z jedné strany a současně Diviš z Miletínska ze strany druhé. Kostka se s vojskem a vozy usídlil mezi Velkým a Malým Chválenským kopcem. Diviš ležel v Plačicích vzdálených hodinu pěšky od Hradce Králové. Za prvního soumraku se v noci vypravil pěšky hejtman hradecký, rytíř Zdislav Mnich z Roudnice se svými žoldnéry z města, přepadli tábor Divišův, zapálili jeho boudy a udeřili do vozů. Tu Diviš, zapáliv Plačice, utekl na Kunětickou Horu, ale Vilém Kostka s mnohými svými u byl zabit ve svém stanu na posteli u Vysoké. Ostatní byli rozprášeni. V místě tohoto boje, na „Hřbitůvku“, východně od silnice k Hradci, byly nalezeny: v potokách tenký meč 1 m dlouhý (v pardubickém museu), pak kusy podkov a brnění a některé stříbrné peníze. Okolo sv. Havla, 16. října 1437, sebral jistý Čert, služebník Parduse z Vrátkova a přátelé kněze Ambrože vojáky, a pokusili se o dobytí Hradce Králové. Byli však od Hradeckých přemoženi, a na útěku bezpochyby utonulo v Labi na brodě proti Vysoké 23 vojáků, mezi kterými se nacházel i ten zmíněný Čert. Hradečtí několik utonulých a nahých těl přivezli do města, a na občinách za mosty je pochovali. Sám Pardus bojoval pak na Moravě u Litovle, kde byl zajat a následně uvězněn v Rakousku.

Vysoká, jako čásť Pardubického zboží měla stejné osudy. Roku 1535 učinil smlouvu p. Jan z Perštejna, s Hradeckými měšťany o platech, desátcích a jiných povinnostech. Jan z Perštejna, jakožto pán podací tohoto Opatovského záduší, všechny poplatky, desátky a povinnosti lidí ve Vysoké a Roudničce pustil na snažnou žádost měšťana Lukáše Formana k tomu kostelíku, kterýž vystavěl týž Lukáš s vůlí a pomocí pánů Hradeckých, a jiných k uctění památky mistra Jana Husa.Opatovskému záduší připadlo k budoucímu užívání tři pruty luk ve svých gruntech po Labi nad Opatovicemi. Severně od Vysoké na kopci, řečeném Zámeček, protože „Na vinicích“, kostelu sv. Jana Husa, založeného Hradeckými r. 1521, se nyní říká prostě „U svatého Jana“. Sem na církevní bohoslužby chodívala vysocká mládež. Učitel, jenž tu konal podobně jako novohradecký učitel službu ředitele kůru, dostával „štolu“ z Vysoké a Roudničky. Zvon velký starého kostelíčka, na němž jsou jména „Mistr“ a „Hus“ jsou vysekána. Pořízen byl roku 1583 za vysockého rychtáře Pavla Zběhlíka. Na abolačním kontraktu je podepsán za obec Jiří Švagerka.

V kronikách vysockých z 19. století je zaznamenáno, že Vysokou od roku 1841 do roku 1895 postihlo 34 požárů. Roku 1854 jsou zasazeny na oslavu zasnoubení císaře Františka Josefa I. stromky. Roku 1874 se zřídil nový zvonek. Téhož roku dne 8. listopadu je provoláno u zdejší myslivny halali o honu, jehož se zúčastnili císař a císařovna rakouští. Na tom místě je postaven památník. V roce 1875 byl postaven proti škole nový kříž, r. 1887 byl vystavěn obecní dům na místě kapličky sv. Jana a dávného válečného pohřebiště a zřízen za 1200 zl. Vodovod., jež vyměřil Ing. Staněk z Hradce Králové. Roku 1888 byl osázen kopec Milíř ovocným stromovím – 1200 kusů.

K místní farnosti náleží: Nový Hradec Králové, Svatojánský Kopec, Lhota pod Strání, Střebeš, Kluky, Roudnička, Vysoká nad Labem. Čítala 4704 katolíků, 37 lidí jiného vyznání, a patronem jet město Hradec Králové. Z hejtmanství Pardubického náleží k této farnosti pouze Vysoká nad Labem. (pozn. Vysoká tedy dříve patřila pod Pardubice)

Stručná historie obce v kostce

  • Když se vrátíme hodně zpět, a to do doby kamenné, ta nám říká, že se zde nacházelo spousta močálů.
  • Mladší doba kamenná uvádí, že zde byli lidé cestovní, a to v 5. století.
  • Nejstarší údaje o Vysoké jsou z roku 1073. Stejné stáří mají Osice, Osičky, Libčany a Lodín.
  • Vysoká měla 6 usedlostí.
  • Milíř daroval pan Lhota, a proto „Podlesí“ se jmenovalo „Lhotka“ bylo tam 7 domů. Na Milíři se pálilo dřevěné uhlí.
  • V roce 1080 byla „Tvrz“ na Podzámčí.
  • V roce 1086 Vysoká patřili k Opatovicím.
  • V roce 1421 husitský hejtman klášter zapálil (Staré pověsti české). Psáno je, že byl nejbohatším klášterem v Čechách.
  • V roce 1436 byla bitva na „Chváleňáku“, kde padl Vilém Kostka z Postupic. Směrem k lesu je Kalousovo pole zvané na „hřbitůvku“, kde je pochováno mnoho vojáků.
  • V roce 1563 bylo ve Vysoké 36 čísel a 1047 korců polí a obděláváno jen 222.
  • V roce 1535 byla Vysoká odtržena od Opatovic a tím nastala změna hřbitova. Další náš hřbitov byl na „Zámečku“.
  • V roce 1798 byla postavena škola dřevěná. 25 let učil děti švec Štěrba.
  • V roce 1869 byla postavena škola zděná.
  • V roce 1981 – 2 byla škola zrušena. Za školu, aby nebyla zavřená se mnoho bojovalo. Maminky zajistily 140 podpisů.
  • Roku 1874 byla postavena zvonička.
  • Roku 1783 obnoven splav
  • Roku 1887 byl udělán vodovod z lesa.
  • Roku 1899 postaven hřbitov ve Vysoké nad Labem.
  • Roku 1886 byl založen spolek hasičů.
  • Roku 1883 postaven most.
  • Roku 1905 založena „Kampelička“.
  • Roku 1921 postaven pomník „Svobody“ u školy, kde je uložená schránka.
  • Roku 1922 založen „Sokol“.
  • Roku 1922 zavedena elektrika.
  • Roku 1931 zaveden telefon.
  • Roku 1923 silnice.
  • Roku 1951 zrušena zvonička u školy.
  • Silnice Hradec Králové – Bukovina.
  • Ve Vysoké byla robota zavedena v roce 1404 a zrušena byla v roce 1848.
  • Vysocká silnice byla tzv. Vídeňská, neboť po ní jezdili potažní robotníci do Vídně. Roční robota potažní byla 4 dny a 16 dní roboty ruční.
  • Roku 1945 Vysokou procházeli transporty zajatců. Dva z nich umřeli ve stodolách a jsou pochováni zde na hřbitově.
  • V roce 1945 na 1. května, byla vyvražděna rodina Kašparova.
  • 7. května 1945 byla Vysoká obklíčena Němci. Popraven byl Antonín Krám, Jan Dvořák, Josef Krpata a 6 ruských vojáků. Pan Josef Trojan byl zastřelen na poli.
  • Pohřeb popravených se konal 10. května 1945.
  • 1. června 1947 byl odhalen pomník popraveným u myslivny.
  • Roku 1951 byla Vysoká připojena k HK.
  • Roku 1955 byly smutné Vánoce, zavřeni byli: František Koblížek – odsouzen na 6 let, Josef Vraný – odsouzen byl na 8 let, Josef Červinka – odsouzen byl na 6 let, František Karel – nebyl odsouzen, zemřel ve věznici. Rodiny těchto občanů byly vystěhovány.
  • V roce 1967 se začal budovat vodovod.
  • V roce 1985 byl proveden zemní vrt. Je zde:
    • do 1 m ornice
    • do 20 m opuka drcená
    • do 520 m prachovec
    • do 700 m žula.
  • V roce 1993 začala výstavba „Kapličky“, nákladem obce asi 650 000 Kč. Otevřená byla 17. října 1993
  • 17. října 1993 byla odhalena pamětní deska parašutistům, kteří 3. dubna 1944 u nás seskočili. Pararoj se jmenoval „BARIUM“ a vysílačka „MARTA“ Na pamětní desce je napsáno:

„Kdo nechce a neumí za svou vlast bojovat a bojí se pro ni umírat, nemá právo žít.“


Oficiální web obec Vysoká nad Labem:
www.vysoka-nad-labem.cz

PSČ Vysoká nad Labem: 503 31

Počasí

Počasí

Zdroj textu cs.wikipedia.org

V okolí