Kosice

Historie

Nejstarší období

Jak nasvědčují nálezy, bylo území Kosic osídleno již v době římské. O zdejší tvrzi pochází první písemná zmínka z roku 1315.

Přestavlky jsou poprvé zmíněny v roce 1369, kdy patřily Čeňkovi z Přestavlk. Zboží zdejších pánů pokrývalo v první polovině 15. století nejen vlastní tvrz s poplužím, ale i dvůr a ves s poplužím v Kosičkách, dvůr a ves Mlékosrby, vsi Nutice a Cítkov, platy v Káranicích, Chudeřicích, Staré Vodě a Písku a kostel v Luhu. Veškerý tento majetek zapsal Unka z Přestavlk roku 1426 Dobraňovi z Kochovic a Vaňku Kavalcovi z Lipoltic. Podle všeho byla tvrz zničena před rokem 1521 a Přestavlky byly přikoupeny ke chlumeckému panství koncem 16. století. Obec zanikla během třicetileté války. Zástava trvala jen dva roky, ale chlumecké panství zůstalo v hledáčku Vchynských natrvalo. Janův syn Václav si za svoji podporu Matyáše ve sporu o korunu s jeho bratrem Rudolfem vyžádal chlumecké panství, které obdržel roku 1611 spolu s panstvím kolínským. Veškerá stavební aktivita se v druhé polovině 17. století soustředila na obnovu a stagnace byla překonána až za Václava Norberta Oktaviána Kinského. Ten se stal roku 1699 nejvyšším hofmistrem a roku 1709 byl dokončen kostel svatého Filipa a Jakuba v Mlékosrbech, kam jsou Kosice přifařeny. Podle Tereziánského katastru bylo v obci v roce 1757 13 hospodářství, což nepředstavuje žádnou změnu oproti roku 1654. Podle Schallerovy Topografie Království českého stálo v Kosicích v roce 1790 27 domů a v roce 1835 podle Sommerovy topografie to bylo již 57 domů, v nichž žilo 389 obyvatel. Podobná čísla uvádí František Palacký v Popisu království českého z roku 1843 (59 domů, 410 obyvatel). v bezprostřední blízkosti Kosic tak vznikly poplužní dvory Ostrov a Oktaviánov obhospodařující nově získanou půdu.

Novodobá historie

V 19. století došlo k výraznému zlepšení dopravní situace. Roku 1817 byla zahájena výstavba chlumeckého úseku císařské silnice, která vede 3 km od obce. Stavba byla dokončena v 30. letech. Železnice přišla do okolí v roce 1870 vybudováním trati Velký Osek – Nový Bydžov, ovšem blízká zastávka Luková (4 km) byla zřízena později. Nejbližší železniční stanicí ve vzdálenosti 4 km jsou Kratonohy na trati Chlumec nad Cidlinou – Hradec Králové, která byla otevřena v roce 1873. V téže době byla v Kosicích zbudována škola (1876). Ve druhé polovině 19. století postihly Kosice dva větší požáry, kdy v roce 1870 vyhořelo 6 domů a v roce 1889 5 domů. V roce 1890 místní obyvatelé zahájili výstavbu silnice od Kosiček k Chlumci, která představuje nejdůležitější dopravní spojení obce. V roce 1928 byla po ní zahájena pravidelná autobusová přeprava z Chlumce nad Cidlinou do Nechanic. V roce 1910 bylo v obci založeno spořitelní družstvo. Spořitelna pak v různých formách ve vsi fungovala až do roku 1997.

Do první světové války narukovalo z obce 118 mužů, do legií vstoupilo 13 z nich. Na památku všech pěti padlých vojáků, včetně jednoho legionáře, a dosažení svobody byl v roce 1920 postaven na návsi pomník. Pozemková reforma rozdělila v letech 1922 až 1924 mezi 62 místních přidělenců celkem 124,8 ha vesměs z parcelace dvora Oktaviánov. Následně se přikročilo k melioraci polí. Za téměř 750 tisíc korun bylo odvodněno 164,83 ha, převážně pozemků z přídělového řízení.

Obec výrazněji zasáhla regulace Cidliny, která byla zahájena v roce 1911 na soutoku s Labem a ukončena v roce 1968 v Novém Bydžově. S ní byla spojena regulace dolního toku Bystřice od jejího ústí do Kosic, jejíž první etapa – čištění toku a zvýšení hrází, probíhala již v letech 1927 – 1928. Zásadnější práce byly prováděny od roku 1959, hlavní tok Bystřice byl na katastru obce zregulován v přibližné poloze nátoku do bývalého Velkého Kosického rybníka a z původního toku se stalo vedlejší rameno zvané Mlýnská Bystřice.

Obec byla elektrifikována na obecní náklady v roce 1924. Od roku 1923 se stavěla silnice na Bydžovskou Lhotku, jejíž výstavba trvala několik let, a to i kvůli nutnosti potřebné pozemky vykupovat. Když byly plány počátkem šedesátých let obnovovány, posunula se trasa jižněji a nejbližším výjezdem je od roku 2006 exit 68 ve vzdálenosti 10 km. K další stavební aktivitě došlo v obci na počátku druhé světové války, kdy byl v letech 1940 – 1943 zbudován místní hřbitov. Téměř současně (1943) vznikly plány na zbudování obecní dešťové kanalizace, ale její realizace byla zahájena až v roce 1955 a výstavba pak trvala přestávkami přes 15 let.

Po druhé světové válce se z obce přestěhovalo do pohraničí na 100 občanů a v 50. letech museli ves opustit největší sedláci i s rodinami. V důsledku toho poklesl významně počet obyvatel a v obci se na dlouhou dobu zastavila výstavba nových obytných domů. Na druhé straně zde podle možností probíhaly přestavby domů, a to i úplné. V roce 1970 byla postavena šestibytovka. V roce 1975 byla svépomocí postavena budova místní prodejny a téhož roku byl zbourán pomník na návsi, patrně proto, že byl na něm reliéf s prezidentem Masarykem.

K založení jednotného zemědělského družstva došlo až v roce 1957 a v 70. letech (1971 a 1976) bylo postupně slučováno do větších celků. Jeho transformace proběhla v roce 1992.

Osobnosti

• Václav Struna († 1910), statkář a politik, na počátku 20. století poslanec Českého zemského sněmu a okresní starosta v Chlumci nad Cidlinou.
• Karel Vrzáň, hudebník, pedagog