Čistěves

Historie

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1225, kdy ji král Přemysl Otakar I. výměnou za Vestec postoupil bratrům Petrovi a Benedovi, měšťanům z Hradce, a to včetně sedmi popluží a osvobodil je a jejich potomky od služebných povinností „nářezu a noclehu“. Vladykové z Čistěvsi zde v následujícím století založili tvrz, připomínanou v letech 1389 a 1445. Stávala si jeden kilometr od obce v poloze Na Hrádku, při nynější železniční trati.

V 17. století spadala Čistěves pod panství Smiřice. V dobách rekatolizace byla dle soupisu poddaných tato ves „devátá v počtu protivných a spurných“ obyvatel smiřického panství, kteří odmítali přijmout katolické náboženství. Někteří obyvatelé uprchli a připojili se k exulantům.

Po zrušení nevolnictví byla obec roku 1850 připojena ke správě okresu Hradec Králové. Tragickým dnem obce byl 3. červenec roku 1866, kdy se zde a v lese Svíb odehrála krvavá bitva Prusko-rakouské války, v níž se střetl 8. prapor polních myslivců armády rakouského císařství se 7. pěší divizí vojska pruského království.

Pamětihodnosti

• Pomník padlým vojákům 8. rakouského praporu polních myslivců z prusko-rakouské války roku 1866, v lese Svíbu, vápenec, Viktor Tilgner, Vídeň 1896
• Torzo pomníku padlých z prusko-rakouské války roku 1866, (chybí nástavec s křížem), pískovec, kolem 1870
• Poklad 356 stříbrných středověkých mincí, zvláště ražeb českých denárů Slavníkovců a Přemyslovců (Boleslava I., II., III. a Vladivoje) z doby kolem roku 1000, a filigránových kuličkových náušnic, byl nalezen roku 1896 na poli a předán do numismatického oddělení Národního muzea v Praze.