Věžná

Historie

Nejstarší zmínka o obci je z roku 1376 o Albertovi z Věžné, který se později psal po Vojetíně. Ves sama náležela vždy k pernštejnskému panství. Roku 1500 osvobodil Vilém z Pernštejna Věžnou od povinnosti čepování panského piva a bezplatného vožení ryb. Jedním z nejstarších dokladů věženské historie je zřejmě smírčí kámen nalezený v oboře mezi Věžnou a Stříteží s tímto vyrytým textem: „Letha Panie 1594 na den Barbory swaté stromem zabit gest Antonín Berka z Wěžnýho. Pán Bůh racz dussi geho milostiw býti“. Zmíněný Berka měl údajně zahynout při kácení stromů na stavbu kostela ve Věžné, což je historicky možné, protože kostelní podací se ve Věžné poprvé připomíná roku 1596.

Stará pečeť věženské rychty má ve znaku nahoře zubří hlavu, po straně růžičky, dole pak snop a srp s nápisem: „Wiezenská richta 1689“. Od této doby byla tato rychta nepřetržitě v rodu Vrbků. Roku 1675 byla velikost obce 1 40/64 lánu s 10 trvale obydlenými domy. Zápisky o robotě ve Věžné jsou z roku 1750, kdy sedláci robotovali týdně po 3 dnech s jedním koněm a jedním volem, o senách a ve žních k tomu 3 dny pěšky o 2 osobách. Podsedník pracoval 3 dny pěšky, ve žních dvojnásob. Desátku platili do Doubravníka, kam k duchovní správě napřed náleželi, roku 1757 to bylo na penězích 5 zlatých 45 krejcarů, 6 mázů 2 žejdlíky másla, 1 a 1 sáhů dříví a na sv. Martina 15 krejcarů, 18 liber ovsa, koledy po 3 krejcarech, po libosti mouky a lnu, na Zelený čtvrtek pak 3 až 4 vejce. Roku 1790 bylo domů 26 s 216 obyvateli, roku 1834 i s Janovicemi 36 domů s 336 obyvateli, z nichž bylo 318 katolíků, 17 evangelíků a 1 žid.

Počátkem 19. století, kdy obyvatel přibývalo, vznikla potřeba vybudovat v obci vlastní školu. Nejprve se vyučovalo po jednotlivých domech. Rodina, v jejímž domě právě vyučování probíhalo, musela poskytnout učiteli stravu a každý žák musel v zimě přinést jedno polínko na topení. Prvním učitelem byl pan Šuster, který učil v čísle 29. V roce 1855 dostala obec povolení vybudovat školu. Byl zakoupen pozemek od pana Hynka Vrbky z č. 5 a roku 1856 na jaře započala stavba. V témže roce byla škola vysvěcena a začalo se s vyučováním. Prvním učitelem byl pan František Peša.

Myšlenka založit sbor dobrovolných hasičů v obci Věžná spadá do roku 1878, kdy si tehdejší představenstvo obce dalo od hraběte Mitrovského vyplatit pronájem honitby na 10 let dopředu v částce 600 zlatých, za které byla zakoupena čtyřkolá stříkačka z Knaustovy továrny ve Vídni. Samotný hasičský sbor pak byl ustanoven obecním zastupitelstvem v březnu 1887.

V roce 1903 byla započata stavba železniční trati přes Věžnou. První vlak vjel do nádraží v Rožné 21. června 1905. Roku 1907 byla zřízena železniční zastávka ve Věžné.