Velké Meziříčí

Historie

Území dnešního Velkého Meziříčí bylo sezóně osídlováno již v pravěku, avšak kontinuální osídlení začalo až ve vrcholném středověku. Rozhodující roli sehrála kolonizace horního toku řeky Oslavy ve 12. a 13. století, která souvisela s rozšiřováním šlechtických držav do oblasti Českomoravské vrchoviny. Kolonizační aktivity jsou tradičně spojovány zejména s okruhem moravské šlechty kolem Přibyslava z Křižanova. Za nejstarší věrohodnou písemnou zmínku o městě je považován rok 1281, kdy je jako vlastní zdejšího hradu uváděn Znata z Meziříčí a v se listinách objevuje predikát „de Mezirecz“. Starší uváděné doklady jsou v literatuře hodnoceny jako sporné. Do roku 1330 držel hrad Jan z Meziříčí, od něhož lze sledovat souvislou posloupnost majitelů panství. Roku 1377 se meziříčské panství skládalo z hradu, městečka Meziříčí a čtrnácti vsí: Čikov, Březka, Rohy, Olší, Lhota (později zanikla), Jestřabí, Zhořec, Lavičky, Hrbov, Radslavičky, Bochovičky (později zanikly), Pohořílky, Budeč a Veselí. Městská práva získalo Velké Meziříčí roku 1408, kdy panství držel Lacek z Kravař. Významným mezníkem byl rovněž rok 1548, kdy král Ferdinand I. potvrdil a obnovil městská privilegia, včetně hospodářských práv.

V průběhu třicetileté války patřilo panství Berkům z Dubé a Lipé. Roku 1723 město a zámek zachvátil velký požár. O dva roky později, roku 1735, bylo meziříčské panství prodáno vévodovi Leopold Schleswig-Holstein. Od té doby přecházelo na další majitele pouze děděním.

Do poloviny 19. století tvořily Velké Meziříčí tři samostatné správní celky: vlastní město, zámecký (vrchnostenský) okrsek a židovské město (později židovská obec). Tento stav přetrvával do roku 1848, kdy byly v důsledku revolučních změn zrušeny patrimoniální pravomoci vrchnosti. Následně došlo ke sjednocení správy města a zavedení moderní obecní samosprávy v čele s volenými orgány. V roce 1886 město získalo vlakové spojení postavením trati ze Studence, její prodloužení do Křižanova, otevřené ke konci roku 1953, si vyžádalo částečné přeložení trati na území města, včetně stavby nového nádraží.

Závěr druhé světové války byl pro město poznamenán tragickými událostmi známými jako velkomeziříčská tragédie. Ve dnech 6.–8. května 1945 němečtí vojáci popravili desítky místních obyvatel. Dne 9. května 1945 při bombardování v souvislosti s přechodem fronty zahynuly další desítky lidí.

V letech 2006–2010 působil jako starosta města František Bradáč. Po komunálních volbách v roce 2010 se starostou stal Radovan Necid. Městská rada byla po volbách ustavena na základě koaliční dohody mezi několika politickými subjekty v zastupitelstvu (včetně ODS a ČSSD) a kandidátkami nezávislých. Radovan Necid funkci starosty ve volbách v roce 2014 obhájil. Členové městské rady byli oznámeni již po podpisu koaliční smlouvy, tuto podepsalo šest sdružení a stran: ANO 2011, ČSSD, KDU-ČSL, KSČM, To pravé Meziříčí a Volba pro město. Na jednání zastupitelstva 27. září 2017 bylo odvoláno pět ze sedmi členů rady a starosta Necid následně rezignoval na funkci. Po rezignaci Radovana Necida byl na konci října 2017 starostou zvolen Josef Komínek.

Dne 25. února 2020 se starostou stal Alexandros Kaminaras. Po dalších komunálních volbách v roce 2022 ve městě zvítězilo uskupení Společně VM vedené právě Alexandrosem Kaminarasem. Po volbách byla uzavřena koaliční spolupráce mezi kluby Společně VM a ODS. Starostou zůstal Alexandros Kaminaras; místostarostou je Martin Kaman.

V období 2024–2026 se vedení města soustředí na realizaci investičních projektů. Za klíčový projekt je označována rekonstrukce náměstí a přilehlých ulic.

Pamětihodnosti

Ve Velkém Meziříčí

• Zámek Velké Meziříčí
• Kostel svatého Mikuláše na náměstí
• Luteránské gymnázium
• Hřbitovní kostel Nejsvětější Trojice
• Špitálský kostel sv. Kříže
• Městské opevnění – Dolní brána, bašta, hradby
• Kašna se sochou svatého Floriána na náměstí
• Radnice
• Nová synagoga a Stará synagoga
• Židovský hřbitov
• Špitál
• Vinný šenk pod hradbami
• Obecník na náměstí
• Husův dům
• Katovna
• Památník obětem velkomeziříčské tragédie
• Bývalá katovna
• Dálniční most Vysočina
• Bývalá panská sýpka
• Hornoměstská rychta

Muzea a galerie

• Muzeum Velké Meziříčí
• Galerie Synagoga

Osobnosti

• Cvi Aškenazi (1656–1718), židovský učenec a rabín, vrchní rabín Amsterodamu, Londýna a Hamburku
• Bedřich Bezděk (1876–1943), politik, poslanec, knihtiskař
• Vladimír Binar (1941–2016), básník, spisovatel, překladatel
• Jaroslava Blažková (1933–2017), spisovatelka, publicistka
• František Bradáč (* 1956), politik a starosta Velkého Meziříčí
• Josef Bradáč (1920–1986), kněz, teolog, vědec
• Jan Čermák (1870–1959), pilot
• Vladimír Doležal (1918–2000), fotbalista
• Ladislav Dvořák (1920–1983), básník, spisovatel
• František Maria Harrach (1870–1937), šlechtic
• Adam Huber z Riesenpachu (1545–1613), lékař, překladatel, spisovatel, pranostik
• Cyril Charvát (1906–1974), politik, poslanec, politický vězeň
• Jiří Jaroš (1896–1943), československý legionář, důstojník a odbojář z období druhé světové války popravený nacisty
• Antonín Kallab (1812–1893), podnikatel a vlastenec, v letech 1850–1870 velkomeziříčský starosta
• Valerian Kallab (1840–1902), syn Antonína Kallaba, právník, poslanec Moravského zemského sněmu
• Miroslav Krčmář (1910–1992), právník
• Josef Krčál (1913–1992), římskokatolický duchovní, doktor teologie
• Petr Krčál (* 1964), politik
• Titus Krška (1842–1900), zakladatel prvního českého dobrovolného sboru hasičů
• Vladimír Kučka (1897–1941), legionář
• Jiří Marek (1914–1993), sochař
• Pavel Nováček (* 1961), pedagog a ekolog
• Arnold Pick (1851–1924), psycholog, neurolog
• Milan Pol (* 1961), pedagog, profesor FF MU
• Ivan Poledňák (1931–2009), muzeolog, publicista, vědec
• Bohumil Malina Ptáček (1906–1977), básník, překladatel, spisovatel, dramatik
• Rudolf Skopec (1913–1975), historik fotografie
• František Skřivan (1807–1895), městský lékař, organizátor obrozeneckých aktivit, filantrop
• Rostislav Slavotínek (* 1944), politik, senátor
• Františka Stránecká (1839–1888), spisovatelka
• Petr Uhlíř (* 1962), básník, překladatel, spisovatel, fotograf
• Růžena Vacková (1901–1982), profesorka UK, politická vězeňkyně
• Sigismund Vašátko (1831–1886), advokát a sběratel lidových písní
• Jicchak Hirš Weiss (1815–1905), talmudista a literární historik
• František Záviška (1879–1945), teoretický fyzik
• Jaroslav Zrotal (1909–1969), herec, spisovatel, dramatik a scenárista