Velká Bíteš

Historie města

Velká Bíteš byla založena v první polovině 13. století patrně jako zeměpanské město na místě dřívější osady či dvoru. Okolo roku 1250 však přešla pod vrchnostenskou správu. Asi proto byla v polovině 14. století pouhým městečkem, které se ale v sedmdesátých letech 14. století pod přechodnou markraběcí správou proměnilo v město. Plného městského práva Velká Bíteš dosáhla roku 1408, kdy měla přibližně 850 obyvatel. Další rozvoj zažila po husitských válkách od poloviny 15. století, který vrcholil počátkem 16. století. Zřejmě již tehdy město dosáhlo počtu 1200 obyvatel. Za třicetileté války zpustlo téměř z poloviny. Poválečná obnova probíhala pomalu a trvala až do poloviny 18. století.

Velká Bíteš bývala od konce 14. století až do zrušení poddanství v roce 1848 jediným městem na panství, přičemž vrchnost sídlila v Náměšti nad Oslavou. Znamenalo to, že Bíteš požívala větší samostatnosti, než bývalo u vrchnostenských měst zvykem, avšak vrchnostenské podnikání bylo místně vázáno na její sídlo. Průmyslovou revoluci tak Velká Bíteš zažila až v polovině 20. století založením technicky náročného podniku První brněnské strojírny. Tehdy měla přibližně 1800 obyvatel, nyní již přes pět tisíc.

Zdejší pohostinnost má hluboké kořeny v minulosti. Je trvale vázaná na dálkové cesty a zemědělské zázemí. Již vznik Velké Bíteše souvisel s křižovatkou dálkových cest a Bítešští už ve středověku dosáhli na tuto skutečnost vázaných privilegií, jakými bylo kupříkladu várečné právo patřící k 33 domům na náměstí. Též nynější doba potvrzuje životaschopnost naznačených předpokladů, které zosobňuje dálnice D1 Praha – Brno.

V letech 1990–1998 působil jako starosta Josef Šmídek, v letech 1998–2010 Mgr. Miroslav Báňa a v letech 2010-2022 tuto funkci vykonával Ing. Milan Vlček. Od října 2022 je starostkou města Ing. Markéta Lavická.

{| class="wikitable" style="text-align:right" |+ Vývoj počtu obyvatel Velké Bíteše |- !Rok !1869 !1880 !1890 !1900 !1910 !1921 !1930 !1950 !1961 !1970 !1980 !1991 !2001 !2010 !2021 |- !Počet obyvatel | 3 406 | 3 527 | 3 361 | 3 237 | 3 126 | 3 046 | 2 992 | 2 807 | 3 217 | 3 435 | 4 272 | 4 652 | 4 889 | 5 022 |5 140 |}

Dům čp. 117, Hrnčířská ul.

Dům čp. 117 v Hrnčířské ulici naproti kostelu býval poplužním dvorem. Od středověku jej vlastnily starobrněnské cisterciačky, v letech 1688–1715 byl panským dvorem Collaltů. Následně jej město zakoupilo. Po snahách města s vlastním hospodařením sloužil dům stále od roku 1790 rozšířené škole, ke které byl roku 1877 přistavěn zadní trakt.

Základní umělecká škola byla založena v červnu roku 1950. Od roku 2004 je příspěvkovou organizací města Velká Bíteš a její celková kapacita povolená MŠMT je 300 žáků.

Škola připravuje žáky pro budoucí amatérskou i profesionální praxi – ke zkouškám k dalšímu studiu na konzervatořích, hudebních gymnáziích nebo školách výtvarného a pedagogického zaměření.

Pověsti

Pasačka jednoho dne uviděla, že jeden její býk a jedna svině hrabou stále na tomtéž místě, a nemohla je odtamtud odehnat. Šla se tedy na místo podívat a zjistila, že vyhrabali zvon, který byl celý vyplněný prosem. V prosu byla ukryta zlatá monstrance. Zvon byl zavěšen do kostela sv. Jana Křtitele, ale měl tak ohlušující hlas, že do něj musela být vyvrtána dírka a zalita olovem, aby to hlas zvonu ztlumilo. Při zvonění prý volá: „Sviňa mě vyryla, bék mě vyhrabal, panna mě našla!“ Nalezená monstrance je prý tak cenná, že když bude celé město zničeno, obyvatelé jej z jejího prodeje postaví znovu. Tyto zvony byly ukryty proto, že v té době zuřila třicetiletá válka a na našem území se nacházela švédská vojska, která zvony kradla, tavila a odlévala z nich zbraně. Aby se tyto vzácné zvony zachovaly, byly ukryty v místě „U Antoníčka“, kde je posléze podle pověsti našla tato pasačka.

Osobnosti

• Martin Roháč (?–1571), český voják, loupežník a vrah s historicky největším počtem obětí v Českých zemích
• Pavel Josef Kratochvíla (1924–1992), duchovní
• Karel Zapletal (1903–1972), geolog, děkan PřF MU
• Jan Tiray (1858–1925), pedagog, muzeolog a historik
• Václav Bouček (1869–1940), politik a advokát
• Lev Krča (1902–1945), architekt a odbojář
• Roman Hemala (1925–2005), herec