Nížkov

Historie

Roku 1623 bylo Rudolfu Žejdlicovi panství za účast v českém stavovské povstání zkonfiskováno a majetek získal kardinál František z Ditrichštejna, jehož rod Polnou a okolí držel dalších tři sta let. Od roku 1654 obec spadala jakou součást polenského panství pod Čáslavský kraj. Z roku 1686 pochází první písemná zmínka o zdejší škole v souvislosti s rekonstrukcí dřevěné školní chaloupky. Od roku 1691 místní obyvatelé každoročně druhou neděli po Velikonocích pořádají pouť. V letech 1708–1709 zde byla postavena kostnice, kam se ukládaly ostatky zemřelých vojáků z lazaretu v Polné. V letech 1741–1748 Nížkov zasáhla morová epidemie, což připomínají dvoje boží muka. V 90. letech dvacátého století nechala obec postavit čistírnu odpadních vod, kanalizační síť a byl zaveden plyn. V roce 2002 Nížkov obdržel rozhodnutím Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky právo užívat znak a vlajku. Při této příležitosti obecní úřad vydal brožurku Malý průvodce obcí Nížkov a devět sérií pohlednic. V roce 2005 bylo otevřeno malé muzeum.

Pamětihodnosti

• Kostel svatého Mikuláše stojí v centru obce, na ostrohu nad údolím Poděšínského potoka. Kostel je obklopen původním nížkovským hřbitovem, na němž se pohřbívalo do 60. let 20. stol. Ve 30. letech 13. století se stavbou kostela v Nížkově začali cisterciáčtí mniši, ti však již roku 1239 museli odejít a dřevěný kostel zůstal nedokončen. Přesná poloha původního dřevěného kostela není známá. Ohledně názoru na stáří presbytáře, sakristie a dolních pater věže současného zděného kostela nepanuje shoda. Otevřenou otázkou také zůstává, proč na vesnickém kostele svatého Mikuláše vidíme gotický presbytář značných rozměrů, který by svojí velikostí odpovídal spíše městu. Nepochybně ovšem tento zděný kostel prošel nejméně dvěma většími přestavbami: pozdě gotickou (z té doby pochází mj. žebrová klenba v presbytáři) a barokní. Při barokní přestavbě roku 1753 polenský děkan Petr Florián nechal přistavět barokní loď a zvýšit hranolovou věž. Kostel má tři oltáře, hlavní je zasvěcen sv. Mikuláši, vedlejší pak Panně Marii a sv. Václavovi. Kulturní památkou se stal před rokem 1988.
• Kostnice z let 1708–1709 stojí při západním průčelí kostela svatého Mikuláše. V jediné místnosti se nachází čtyři hranice o rozměrech 2 × 2 × 2,5 m z lebek a kostí přibližně 7 000 osob. Kosterní pozůstatky údajně mají pocházet z lazaretu, který během tereziánských válek vznikl v nedaleké Polné. Kosti saských, francouzských, bavorských a pruských vojáků byly údajně převáženy do nížkovské kostnice a rovnány do hranic. Přítomnost ostatků z doby tereziánských válek zatím nebyla potvrzena ani vyvrácena. Památka je přístupná během zdejší pouti, v letní sezóně o sobotách, nedělích a svátcích v době od 14 do 17 hodin. Zejména větší skupiny (např. školní výlety) si mohou domluvit s místním farářem návštěvu i v jinou dobu.
• Fara s mansardovou střechou se nachází v domě čp. 10.
• Dvoje boží muka připomínající začátek a konec morové epidemie. První se nachází u silnice za základní školou a pochází z roku 1741, do jejich původního podstavce byl nově zasazen mramorový kříž. Druhé z roku 1748 ve stylu lidového baroka stojí u silnice k Sázavě, tyto se staly kulturní památkou.
• Venkovská usedlost čp. 17 se kulturní památkou stala před rokem 1988.
• Socha sv. Jana Nepomuckého z roku 1869 stojí před farní budovou.
• Žulový kříž z roku 1850 se tyčí u kostela.
• Podzemní chodby se nacházejí pod obcí, nejznámější z nich vede z domu čp. 8 do kostela.
• Kamenný most se klene v obci přes Poděšínský potok a byl postaven roku 1889.
• Červený mlýn stojící asi tři kilometry severně od obce patří mezi nejstarší mlýny na řece Sázavě, během své historie prošel několika přestavbami.
• Kamenné kříže v okolí obce pocházejí patrně z 18. a 19. století.

Rodáci

• Antonín Hrubý (1856–1940) působil jako papežský prelát a ředitel biskupské tiskárny v Hradci Králové.
• Josef Mokrý (1881–1962) byl spisovatel a sběratel pověstí.
• Ferdinand Pujman (1889–1961) působil jako divadelní režisér, profesor mimiky a režie na pražské konzervatoři, hudební kritik a autor libret.