Jámy

Pamětihodnosti

Fara

Fara čp. 71 je památkově chráněná budova, její stavba je kladena do poloviny 17. století, podle dostupných pramenů byla však postavena a těsně před rokem 1792 spolu s novostavbou kostela s nímž sousedí.

Boží muka

Boží muka jsou evidovanou památkou z počátku 18. století. Jsou umístěna u polní cesty směrem od Hájku k lesu Šeredná. V roce 1962 je nechal farář Josef Hladký rozebrat s úmyslem postavit je u hřbitova. K tomu však nedošlo a památka byla v roce 1984 znovupostavena na původní místo. Boží muka tvoří čtyřhranný asi 2 m vysoký sloup završený kaplicí. Na její zadní straně je letopočet 1831, vpředu a po bocích stopy po vsazených kovových deskách, nahoře železný dvouramenný kříž.

• Boží muka

• Boží muka – detail

• Boží muka – letopočet

Kostel svatého Martina

Související informace naleznete také v článku Kostel svatého Martina (Jámy).

První zprávy o kostele zasvěceném sv. Martinu jsou známé z roku 1672. Založila jej klášterní vrchnost. Jedná se o jednolodní stavbu 30 m dlouho, 10 m širokou a 17 m vysokou. Nad vchodem do kostela je přistavěna 22 m vysoká věž.V kněžišti je jeden oltář nad nímž je umístěn obraz patrona sv. Martina.

• Kostel sv.Martina

Památné stromy

• Lípa na Kříbu – Prastará památná lípa, evidovaná od roku 1995 jako památný strom, vévodí kopci Kříb.
• V zahradě rychty čp. 13 stál mohutný 180 let starý jilm. Obvod jeho kmene ve výši 1 m byl přes 3,5 m. V roce 1984 byl napaden houbovitou chorobou a musel být skácen.
• Na rozcestí silnic Jámy – Hodíškov – Hlinné stával mohutný 800 let starý buk, kterého vyvrátila vichřice v roce 1948.
• Ze starých lip u kostela, zasazených zde asi již v 17. století, zůstaly tři, další byly se souhlasem MNV skáceny v roce 1947.
• Jedna stará lípa je také před čp. 6.

• památná lípa na Kříbu

• památná lípa na Kříbu

Pomník obětem 1.světové války

• pomník obětem 1.světové války

• pomník obětem 1.světové války

Historie

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1252.

Jámy jsou podle dochovaných písemných pramenů jednou z nejstarších osad na Vysočině. Když v roce 1252 založil Boček z Obřan s tchyní Sibylou, manželkou Eufemií a švagrovou Eliškou po několika marných pokusech cisterciácký klášter jako filiálku kláštera v Nepomuku na samé hranici mezi Čechami a Moravou, dal mu do vínku řadu vesnic na celé Moravě. V blízkosti kláštera to však byly pouze vsi Žďár a Jámy a nekolonizovaný pohraniční prales, v něm byly teprve postupně zakládány další vesnice. Vedle Žďáru jsou tedy Jámy jedinou osadou dnešního Žďárska, která existovala již před vznikem kláštera.

rok 1407

Podle nejstaršího urbáře žďárského panství měly Jámy v roce 1407 31 gruntů. Srovnáním s ostatními prameny, lze počet obyvatel odhadnout na 217. Na rozdíl od Žďáru, kde převažují jména německá, jde převážně o jména česká. V Jámách byl poddanský mlýn a dva řemeslníci – kovář a švec, oba zároveň obhospodařovali menší usedlost.

Pohusitská doba

V době husitských válek byl žďárský klášter zničen, pravděpodobně roku 1422, a Jámy přešly do rukou pánů z Velkého Meziříčí. To však pouze do roku 1436 kdy zemský komoří Jošt Hecht z Rosic pohnal Václava a Jiříka z Kravař že neprávem drží vesnice Žďárského kláštera, které byly vráceny žďárskému panství. V druhé polovině 15. století je v Jamách uváděn vrchnostenský dvůr. Svobodný dvoulánový dvůr v Jamách je uveden pouze v urbáři z roku 1483, ve starších uváděn není a o jeho starších osudech prameny mlčí. Pravděpodobně šlo o majetek po prvním lokátorovi, zakladateli vesnice. Dosud není znám erb tohoto rodu, byla však u něho Kateřina z Jam (de Yam), později z Otradic manželka Jana Bidla z Olomučan.