Vladislav

Historie

Obec se připomíná poprvé v roce 1104 jako majetek třebíčského opata. Její název zněl původně Brod a později Vršice, roku 1548 byla povýšena na městečko jako Wadislaw, název Wladislaw se objevuje od roku 1665, po roce 1869 se jméno uvádí s přídomkem jako Dolní Vladislav (německy Unter Wladislau) a nakonec se roku 1918 ustaluje na Vladislav. Ke vsi patřil do roku 1867 také Valdíkov, do roku 1867 Hostákov a do roku 1884 také Smrk. Hostákov se s Vladislaví opět spojil roku 1964 a v roce 1990 se připojil také Střížov.

Obec vznikla z prastaré osady, která byla založena někdy v osmém století, těsně na levém břehu řeky Jihlavy. Její název Brod odkazuje k přechodu řeky na důležité kupecké cestě spojující Brno, tržiště Koněšín, třebečský klášter, hrad Střeliště, osadu Kosovců a Mohelno. Bylo tam pár dřevěných chat, ve kterých většinou bydleli rybáři z rodu Nemojoviců. Když v roce 1101 byl založen benediktinský klášter Třebeč (v dnešní době Třebíč), byla osada Brod přidělena ke klášteru a její obyvatelé měli za povinnost zásobovat klášter rybami.

Roku 1110 se ve vsi Brod ve zdejší hospodě nejspíš nečekaně narodil syn údělného knížete Oldřicha na jedné z cest knížecího páru z Brna k rozestavěnému klášteru v Třebíči. Událost připomínal donedávna i obraz na budově hospody a později obecního úřadu. Obec i hospoda měly od knížete získat četná privilegia. Narození připomínal památný obraz na budově hostince, později obecního úřadu. Nicméně zajímavější je až mapa Pavla Arentina z roku 1665. Jde sice o mapu Čech, ale na jejím okraji je zachycena i část západní Moravy, kde je vyznačeno městečko Vladislav. Zde se tedy poprvé objevuje současné jméno obce. Městečko jej nejspíše přijalo na památku českého krále Vladislava, jelikož místní pověst vypravuje, že se kdysi narodil v místní hospodě. Vyprávění nejspíš vzniklo záměnou narozené osobnosti, v obci se totiž, jak je uvedeno již výše, nejspíš roku 1110 narodil kněžic Vladislav, syn knížete Oldřicha. Nicméně název městečku zůstal.

Začátkem 19. století se ve Vladislavi začala rozvíjet průmyslová výroba. Jihovýchodně od vsi vznikla na místě někdejší prádelny a čokoládovny První vladislavská chemická továrna, která dosud pod názvem Tanex Vladislav, s. r. o., vyrábí tuk a klih.

Revoluční rok 1848 s sebou přinesl významnou správní změnu, totiž vznik svobodných obcí. Tehdy začal dle nařízení z Vídně platit na území země Moravskoslezské prozatímní zákon obecní. Dle něj přestaly obce patřit pod patrimoniální správu, ale začali je řídili volení zástupci, kteří rozhodovali o hospodaření obce.

Za druhé světové války v dubnu vystěhovali Němci místní žáky ze školy a místo toho tam zřídili vojenský lazaret, kam sváželi raněné z fronty. Na velkém sportovním hřišti v Kartouzích zařídili opravnu aut a pancéřů. Obec Vladislav osvobodil v roce 1945 2. ukrajinský front. Německá armáda zde zanechala množství zničené techniky, což dokládají mnohé dobové fotografie.

V roce 1948 vydal místní národní výbor pamětní publikaci Vladislav 1548–1948: Jubilejní památník ke 400 výročí povýšení Vladislavě na městečko, která shrnuje veškeré informace o historii i dění a hospodaření v obci. V roce 2017 došlo v obci k vybudování nového multifunkčního hřiště a také k opravě a dostavbě chodníků. Chodníky přesto kolem silnice I/23 stále v některých úsecích chybí. Čistička odpadních vod se nachází v katastru sousední Číměře a využívá ji Vladislav, Číměř a Hostákov. Od roku 2021 se na čističku napojí i Střížov, který bude nově kanalizován.

Do roku 1849 patřila Vladislav do třebíčského panství, od roku 1850 patřil do okresu Jihlava, pak od roku 1855 do okresu Třebíč.

Zajímavosti a pamětihodnosti

Kostel Nejsvětější Trojice

Románský kostel Nejsvětější Trojice se poprvé připomíná až roku 1358, kdy se uvádí na listině opata Adama vladislavský farář Petr. Kostel však nepochybně podle dochovaných článků stavěla třebíčská klášterní huť nejpozději ve 30. letech 13. století. Dříve byl zasvěcen Panně Marii, protože v roce 1496 byl ulit zvon ke cti Boha Všemohoucího a Panny Marie. Barokní úpravy kostela byly provedeny po roce 1728, kdy tady byla zřízena lokálie, a po dlouhé době byl ustanoven u kostela kaplan Antonín Sláma. Kostel byl opraven v roce 1890–1900. Pouť má v květnu nebo v červnu, týden po svatodušních svátcích. Je farním kostelem Římskokatolické farnosti Vladislav, která působí na území Vladislavi, Hostákova, Smrku a Valdíkova. Současně však místní kněz působí jako administrátor excurrendo i na územích střížovské a koněšínské farnosti.

Další pamětihodnosti

• socha sv. Jana Nepomuckého před kostelem;
• obecní hřbitov;
• smírčí kámen vedle kostela;
• restaurace čp. 1, kde se měl narodit malý Vladislav, syn údělného knížete Oldřicha Brněnského. Dnes zbořena a na jejím místě park. Památný na ní to obraz byl přemístěn na budovu obecního úřadu, ale po její rekonstrukci byl odstraněn;
• pomník padlým v 1. světové válce v parku před školou na místě bývalé hospody odhalený ke 100. výročí konce 1. světové války;
• pomník Rudé armádě a padlým v 2. světové válce v parku před kostelem;
• fara – prastará, po třicetileté válce budova chátrala a v roce 1674 byla zbořeništěm. V roce 1728 byla vystavěna nová budova, která měla 2 pokoje a 1 kuchyň. Patřilo k ní hospodářské stavení, které 9. dubna 1858 daroval děkan Jan Janoušek faráři ve Vladislavi, Petru Klimentovi. 19. března 1867 se začalo s kopáním studny. Po dlouhou dobu nebylo potřeba dalších oprav. Až v roce 1900 se musely provést další opravy. Fara měla nová okna a pěknou fasádu. Na tyto opravy hodně přispívali i vladislavští farníci. V současné době je fara zrekonstruovaná a využívá ji farář Charouz.
• Tvrz Hostákov