Rouchovany (Okres Třebíč)

Historie

4000 let př. n. l. se na dvou lokalitách v katastru obce usídlil lid s moravskou malovanou keramikou. V pozdější době, vzniká v místě dnešních Rouchovan vymýcením lesa osada podkovovité podoby. První písemná zmínka o obci pochází z roku 1243, kdy jsou zmíněny jako ves Ruchowan, která patřila mezi zeměpanská sídla. V době panování Jana Jindřicha Lucemburského byly zadlužené Rouchovany prodány Bohušovi ze Steřice, roku 1343 pak Karel IV. pomohl Smilovi z Lichtenburka a majetek Rouchovan tak připadl právě Smilovi, po jeho smrti pak připadly zpět Janovi Jindřichovi Lucemburskému, který je pak odkázal roku 1366 synovi Prokopovi Lucemburskému. Prokop pak daroval vesnici a hrad Rabštejn Hynkovi z Kunštátu.) nebo pošta, roku 1895 byla postavena nová školní budova.

Roku 1906 byl do obce zaveden telegraf a roku 1910 telefonní přípojka. V roce 1852 se součástí obce staly i vesnice Přešovice, Heřmanice a Šemíkovice.

Dobrovolný sbor hasičský

Sbor založil roku 1882 c.k. poštmistr a starosta obce Jan Kment s nadučitelem Václavem Všetečkou, SDH Rouchovany vlastní dvouproudní stříkačku z roku 1897.

Myslivecký spolek Rouchovany

V roce 2017 měl 19 členů, 1 adepta a 3 čestné členy. Výkon práva myslivosti provádí v pronajaté honitbě o výměře 1576 hektarů.

Moravský rybářský svaz, pobočný spolek Rouchovany

Obhospodařuje rybářské revíry Rokytná 3 a Rokytná 3A.

Sokolská jednota, župa plukovníka Švece

Roku 1891 chodili členové na cvičení do Skryjí, kde se cvičilo na pile L. Rosenbauma, v Rouchovanech se cvičilo ve stodole pana Štěpánka (dům č. 13 proti škole). Roku 1892 byl jednotě darován prapor, roku 1928 z darů občanů byla postavena budova sokolovny.

Divadelní a loutkový soubor

V roce 1896 byla založena Svatojosefská jednota, divadlo se hrálo v radnici. Roku 1918 byl založen divadelní soubor Sokola, o prázdninách 1918 účinkoval i osmnáctiletý Vítězslav Nezval jako Vojnar ve Vojnarce. Roku 1924 bylo založeno loutkové divadlo Sokola, loutky pořízeny od firmy Petrus z Třebíče. Roku 1928 byla postavena sokolovna, v jejímž suterénu se dodnes hraje loutkové divadlo. Rouchovanští loutkaři každý rok přes zimu nacvičí a na jaře odehrají novou hru pro děti. V roce 2017 to byla pohádka Jak Kašpárek přechytračil draka.

Divadlo se hrálo v Rouchovanech i za války, pochopitelně pod hlavičkou MNS. V roce 1941 sehráli rouchovanští ochotníci hru Příklady táhnou od Jana Snížka, v roce 1942 hru Pasekáři, kterou napsal spisovatel František Sokol-Tůma.

Na divadelní hry spolku Aktivní matky navázal Rouchovanský ochotnický spolek RUM (Rouchovanští umělci), který měl v srpnu 2016 premiéru hrou Nájemníci pana Swana.

Oddíl kopané

V roce 1932 byl založen oddíl kopané v Rouchovanech, v roce 1950 byl připojen do spolku Sokol Rouchovany. V roce 1962 byl postaven stadion u sokolovny. V roce 1984 se fotbalisté spojily s fotbalovým týmem z Fuchshainu a roku 1985 byla zastřešena tribuna stadionu. V roce 1998 oficiálně vznikl klub 1. SK Rouchovany a v roce 2002 bylo zatravněno hřiště.

Hudební skupiny

Historie dechové hudby v Rouchovanech začíná v době první republiky. Po druhé světové válce se z Rumunska vrátil do rodné vesnice Karel Nebert a převzal vedení rouchovanské kapely. Na posledním všesokolském sletu v roce 1948 měla kapela 49 členů. Současný kapelník dechové hudby Rouchovanky, Stanislav Slatinský, kapelu převzal v r. 2001 s pěti muzikanty.

V roce 1967 založil učitel František Sobotka skupinu Star. V roce 1969 se začíná formovat po boku skupiny Star nová kapela Orfeus, v které se za padesát let existence vystřídalo na hráčských a pěveckých postech 51 muzikantů.

Další kapely z Rouchovan jsou hard rocková skupina Cayman nebo heavy metalová skupina Vanderoy.

Svatováclavské hody

Hody jsou všeobecně vnímány jako oslava sklizně a úrody. První hody na svátek sv. Václava (28. září) se konaly v Rouchovanech už v roce 1930. Domluvily se na tom spolky TJ Sokol a M.J.R.D. Řízením hodů byl pověřen Vratislav Bělík, který další rok navrhl a obstaral čtyři ženské kroje, vesty pro stárky byly zakoupeny až v roce 1933. Tyto první kroje byly pořízeny a zaplaceny republikánským dorostem. V roce 1947 zavádělo 8 krojovaných plus chasa, dnes pravidelně zavádí 12 krojovaných párů.

"Róchovské hode" byly v roce 2021 zapsány na Seznam nemateriálních statků tradiční lidové kultury Kraje Vysočina.

Výstavy a výroční trhy

V 19. století se v Rouchovanech vyrábělo hrnčířské nádobí, které se vozilo až do Vídně na trhy. Výrobce se nazýval místním nářečím toufarník.

V roce 1900 se konala v Rouchovanech krajinská hospodářsko-průmyslová výstava v budově obecní školy a různých budovách a pozemcích obecních. Výroční trhy se konaly v Rouchovanech čtyřikrát do roka, první den byl vždy trh na dobytek, druhý den na zboží. V roce 1936 byly trhy 7.–8. dubna, 16.–17. června, 1.–2. září, 22.–23. prosince.

9. září v neděli – výstavu zahájil starosta Jan Kočí, odpoledne slavnost obžínková, večer věneček s hudbou pana Černého.
10. září – výstava dobytka a zvířectva (45 vystavovatelů), plodiny (6 vystavovatelů), stroje hospodářské (28 vystavovatelů), živnostníci (30 vystavovatelů)
11. září – závody v orání, odpoledne koncert
12. září – hromadné návštěvy spolků, odpoledne přednášky
13. září – hromadné návštěvy školních dětí, odpoledne rozdílení odměn