Radkovice u Budče (Okres Třebíč)

Historie

První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1310 (Radcowicz) ve spojení s Údeřicemi a neznámou vsí Bachziczemi (nyní Bačice), které držel Rajmund z Lichtenburka. V polovině 14. století byl majitelem vsi Jan z Budkova. Majitelé vsi se v průběhu dalších století velmi často střídali až v polovině 15. století se ves stala majetkem rodu ze Stonařova, když roku 1446 Záviš ze Stonařova prodal Radkovice své manželce Barboře rozené z Budkova. Od roku 1492 náležela ves k statku Budeč, kam se dostala prostřednictvím Jana z Krušovic, manžela Doroty ze Stonařova. Roku 1492 zapsal Jan z Krušovic své dědictví ves Radkovice a dvůr pustý Zahrádky Janu Koňasovi z Vydři, s jehož potomky byla ves sloučena s Budčí a pak se statkem Knínice, jejichž součástí byla až do roku 1849.

Podle lánového rejstříku před třicetiletou válkou bylo v Radkovicích 33 usedlostí, z toho zůstalo za války osazeno 17 a 16 zpustlo. Do roku 1671 se podařilo znovu osadit 5 usedlostí.

Podle vceňovacího operátu žilo roku 1843 v Radkovicích 286 obyvatel, z toho 134 mužů a 152 žen v 41 domech a 68 domácnostech. Z nich se živilo 61 zemědělstvím, 6 živnostmi a 1 obojím. Desátky byly odváděny panství Budeč a faře tamtéž. Z Radkovic se jezdilo na týdenní sobotní trhy do Dačic. Ve vsi byl mlýn o dvou složeních, kde mlynář semlel ročně 30 měřic pšenice a 350 měřic žita. V roce 1850 měla 276 obyvatel. Katastr obce měl v roce 1900 výměru 534 ha.

Vývoj obce do současnosti

Ve 2. polovině 19. a v 1. polovině 20. století se většina obyvatelstva obce živila zemědělstvím. V roce 1900 byla výměra hospodářské půdy obce 514 ha. Živnosti roku 1911: 1 bednář, 1 hostinský, 1 kovář, 1 krejčí, 1 mlynář (s pilou), 1 obchodník s rybami, 2 obchodníci se smíšeným zbožím, 1 krejčí, 1 mlynář, 2 obuvníci a 3 stolaři. V obci tzv. Radkovský mlýn s pilou. Živnosti roku 1924: 1 bednář, 1 hostinský, 1 kovář, 1 mlynář s pilou, 3 obchodníci s potravinami a smíšeným zbožím, 1 obuvník, 1 pokrývač, 1 stolař, 1 trafikant, 11 hospodářských rolníků.

Obec byla elektrifikována připojením na síť ZME Brno roku 1931. JZD bylo založeno roku 1957, v roce 1973 bylo sloučeno s JZD Lomy a poté do JZD Mír Jemnice. Nyní převládající zaměstnání: zemědělství – soukromě hospodařící zemědělci, výrobna betonového zboží. Po roce 1945 v obci byl vybudován kulturní dům, vodovod, kanalizace, regulace potoka, požární nádrž, komunikace, prodejna, rodinné domky a bytový dům a požární zbrojnice.