Přibyslavice (Okres Třebíč)

Historie

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1224, v tu dobu byly ústředím provincie, ke které patřily ještě vesnice Číchov a Nová Ves, v tu dobu však toto území patřilo do majetků třebíčského kláštera. Posléze Přibyslavice ztratily svoji významnost a v roce 1371 jsou uváděny jako součást Rokštejna. V roce 1558 byl farní statek v Přibyslavicích zastaven Zdeňkovi z Valdštejna, následně pak byla vesnice zcelena a následně ji získal v roce 1577 Hynek z Valdštejna a stala se součástí brtnického panství. V roce 1561 se farnost stala evangelickou, až roku 1622 odešel ze vsi evangelický kněz, ale katolický do vsi nepřišel a tak byla vesnice přifařena do Heraltic.

Po roce 1600 pak převzal panství Zdeněk Brtnický z Valdštejna, ten však byl vyhnán ze země a panství mu bylo zabaveno a bylo prodáno Rombaldovi do Collalto a San Salvatore. Collaltové panství vlastnili až do roku 1849, kdy byly provedeny správní reformy.

V roce 1788 byla ve vsi zřízena škola, roku 1808 byla postavena školní budova. V roce 1896 byla postavena silnice z Okříšek přes Přibyslavice do Číchova a roku 1906 byly postaveny silnice do Radonína a do Nové Vsi.

Při stavbě kostela Narození Panny Marie v 18. století nechal brtnický hrabě Antonín Rombaldo I. Collalto postavit i hostinec, důvodem bylo, aby měl kde bydlet dělníci, kteří chrám měli postavit. Stavba kostela začala v roce 1744, čtyři roky po Rombaldově smrti. V tu dobu v hostinci bydleli paulánští mniši, kteří vykonávali v oblasti duchovní správu. Mezi lety 1788 a 1808 v budově hostince působila škola. Chrám se dále rozšiřoval, v roce 1936 byly přistavěny věže, kdy dělníci opět bydleli v místním hostinci. Hostinec byl v padesátých letech 20. století zkonfiskován komunisty. V šedesátých letech byl hostinec uzavřen, fungovala v něm pouze prodejna a postupně se přeměnil na prostory k bydlení.

Mezi velké závody patřila i velká papírna u Přibyslavic, na jejímž místě měl stávat železný hamr, ten měli zakoupit a proměnit v papírnu manželé Schneiderovi. V roce 1846 měl papírnu koupit Karel Fundulus z Třebíče, v osmdesátých letech měla být papírna rozšířena a papír se začal vyrábět na moderních strojích ze dřeva, které bylo mleto v mlýnech u Rokštejna a u Sokolí. Papírna v těch letech zaměstnávala asi 150 lidí.

Do roku 1849 patřily Přibyslavice do brtnického panství, od roku 1850 patřily do okresu Jihlava a od roku 1855 do okresu Třebíč.