Nárameč (Okres Třebíč)

Historie

První písemná zmínka o obci se nachází ve falzu z 12. století a hlásí se k roku 1104 (Naramce), kdy si knížata Oldřich a Litold rozdělili Brněnsko. Ti pozvali do tohoto kraje tzv. Černé bratry (řehole svatého Benedikta). Těm připadl jak třebíčský klášter tak i přilehlé obce a dědiny (i Nárameč). Na základě tohoto byla v roce 1104 vydána listina.

V roce 1349 byla obec zakoupena Mikulášem a Peškem z Náramče (in villis Naramcz et Unyn) a v roce 1370 patřila vesnice Mikulášovi z Trmačova, ten pak v roce 1373 prodal vesnici Bohuškovi z Vanče. Ten snad vybudoval v obci kamennou tvrz, která sloužila později jako sídlo vladyků. Později obec převzal Bušek z Náramče, po jehož smrti vymřel rod z Náramče. V roce 1410 pak získali Nárameč bratři Mikuláš a Zbyněk ze Stichovic, později pak Zbyněk prodal Mikulášovi Rudíkov a sám si ponechal Nárameč. V roce 1466 pak získal Nárameč Jan Konšelský z Jinošova, po němž ji pak zdědil jeho syn, který Nárameč značně zadlužil. V roce 1475 pak zakoupil Nárameč Tomáš z Kojičína, ten přikoupil roku 1493 i Jinošov. V roce 1490 však prodal Nárameč bratrům Mrakšovi, Janovi a Petrovi z Noskova a Nárameč se tak stala součástí budišovského panství.

V roce 1468 procházela krajem vojska Matyáše Korvína, bylo proto stavěno mnoho ochranných tvrzí a zdí – mezi nimi i náramečská tvrz. Budišovské panství patřilo pánům z Noskova až do roku 1560, kdy je prodal Jiří z Noskova Janovi Martinkovskému z Rozseče, ten pak roku 1572 prodal panství Václavovi Berkovi z Dubé. Berkům z Dubé patřil Budišov až do roku 1644, kdy Matěj Ferdinand František hrabě Berka z Dubé náhle bezdětný zemřel a Budišov tak zdědila jeho matka Františka Berchtovna z Fürstenberka a ta roku 1645 odkázala Budišov svému synovci Bedřichovi Rudolfovi z Fürstenberka. Fürstenberkové však po soudních přích byly roku 1710 donuceni navrátit Budišov Rozalii Kinské rozené Berkovně z Dubé, po ní pak dědictvím nabyl Budišov Václav Albrecht z Vrbna-Bruntálu. Ten pak roku 1715 prodal Budišov Anně z Paaru, v roce 1768 zaměnili Paarové Budišov za Kardašovu Řečici a novým majitel se stal baron Jungwirth. V roce 1764 Jungwirthovi prodali Budišov Jáchymovi Stettenhofenovi, jeho dcera si vzala Vincence Barattu, v roce 1883 se stal majitelem panství Richard Baratta Dragono.

V 16. století pak náramečská tvrz spustla a později ji získali hrabata z Fürstenberka, kteří tvrz prodali rodině Tůmových, v jejichž vlastnictví je dosud.

Pamětihodnosti

Kamennou tvrz, vybudovanou v letech 1373 až 1379, nechal postavit nejspíše Bohušek z Vanče (tehdejší majitel obce). V 16. století tvrz zpustla a po vystřídání několika majitelů připadla hrabatům z Fürstenberka. Jako pustá se uvádí již v roce 1561. Hrabata z Fürstenberka ji v roce 1690 prodali rodině Tůmových, která ji opravila a přizpůsobila k bydlení a obývá ji i dnes.
Kaplička uprostřed obce byla postavena v 18. století a je zasvěcena svatému Janu Nepomuckému. Stojí u ní nejstarší náramečský kříž z kamene vystavěný v roce 1840. Od roku 1998 je zde také nová čekárna pro zastávku autobusů.
Pomník padlým byl odhalen při slavnosti roku 1920. Je zasvěcený šestnácti náramečským vojínům padlým za první světové války. Nejdříve se nacházel před budovou školy, poté byl v roce 1977 přemístěn do parčíku na návsi.