Náměšť nad Oslavou

Historie

První zmínka o Náměšti nad Oslavou pochází z roku 1234, kdy náměšťský hrad patřil do majetku rodu Mezeříčských z Lomnice. Z této doby zřejmě pochází okrouhlá věž v areálu zámku. Kolem roku 1304 měla být Náměšť zničena kumánskými hordami a také obsazena Lipoltem Krajířem z Krajku. V roce 1408 měl být hrad dobyt Lackem z Kravař, páni z Kravař se tak stali jeho majiteli. Byli jimi i za husitských válek a vzhledem k tomu, že byli víry podobojí, tak byla Náměšť drancována Zikmundovými vojsky. Dalším majitelem panství byl Ctibor Tovačovský z Cimburka, významný právník, který vyložil zemské právo v Knize tovačovské, a jenž se za vlády Vladislava I. stal moravským zemským hejtmanem. Roku 1481 se opět mění majitel panství a znovu se jimi stávají pánové Mezeříčtí z Lomnice a Václav z Lomnice zřizuje na zámku tiskárnu, kde byla vytištěna první česká gramatika Beneše Optáta z Telče a Petra Gzely z Prahy.

Po letech vlády pánů z Lomnice získává panství Jan starší ze Žerotína, za jeho vlády byl tehdejší hrad přestavěn na zámek a tiskárnu českých bratří nechal přesunout z Ivančic do Kralic nad Oslavou, kde později byla vytištěna tzv. Bible kralická. Jeho syn Karel po bitvě na Bílé hoře odešel do exilu a v roce 1628 prodal panství Albrechtovi z Valdštejna. Dalším majitelem byl zanedlouho Jan Křtitel z Verdenberka. Ten se zasloužil žádostí o povýšení Náměště na městečko s vlastním městským znakem, Verdenberkové vlastnili panství až do vymření po meči v roce 1733. Náměšť zdědil Václav z Enkenvoirtu a roku 1752 panství prodal Bedřichu Vilémovi z Haugvic.

O sedm let později město vyhořelo a také byl založen Bedřichem Vilémem kapucínský klášter, později byl při klášteru založen i kostel Panny Marie Andělské, v roce 1795 byla v jeho místě zřízena výrobna látek. V této době již vládl náměšťskému panství Jindřich Vilém III. z Haugvic, který zde založil zámeckou kapelu, udržoval kontakt s hudebníky z Vídně, znal se osobně se skladateli jako byli Christoph Willibald Gluck či Antonio Salieri. Jeho syn Karel Vilém (převzal panství v roce 1834) byl zase přítelem Johana Strausse a sám byl také hudebníkem a skladatelem. O několik let později se Náměšť stala sídlem okresního soudu a stala se sídlem soudního okresu (byla součástí politického okresu Třebíč) a v roce 1886 bylo město napojeno na železnici do Zastávky a dále do Brna. V roce 1923 se Náměšť nad Oslavou stala městem. byla provedena změna katastrální hranice mezi městem Náměšť nad Oslavou a sousední obcí Kralice nad Oslavou. K Náměšti nad Oslavou bylo překatastrováno území o rozloze 5,8218 hektarů, na němž se tehdy nacházelo 13 obytných domů, nacházejících se v blízkosti zástavby města Náměšť nad Oslavou. Jedná se o oblast mezi silnicí spojující Kralice a Náměšť a Náměšťskou oborou, která je na státní mapě Náměšť nad Oslavou 2–8, vydané roku 1951, označena jako „Závratě“. V současnosti zde existují části ulic „Habří“ a „U Obory“. Překatastrování provedl KNV v Brně svým usnesením ze dne 14. září 1956.

Roku 2019 bylo oznámeno, že v lokalitě Příhoří bude zasíťováno několik nových parcel pro rodinné domy.

V roce 2020 bylo oznámeno, že měla být rekonstruována ulice Husova, která vede přes Náměšť a také Komenského náměstí, z důvodu úspor po pandemii onemocnění covid-19 byla přestavba Komenského náměstí přesunuta na následující rok, stejně tak se rozhodne i o případném posunu rekonstrukce Husovy ulice. V květnu roku 2020 zatím nebylo rozhodnuto.

Do roku 1849 patřila Náměšť nad Oslavou do náměšťského panství, od roku 1850 patřila do okresu Moravský Krumlov, pak od roku 1868 do okresu Třebíč, mezi lety 1949–1960

Vývoj počtu obyvatel

Pamětihodnosti

• Náměšťský zámek – původně gotický hrad, nyní renesanční zámek s expozicí gobelínů. Možnost prohlídek hraběcích ložnic a dětských pokojů.
• Náměšťská obora – chov daňků, kulturní a přírodní památka, evropsky významná lokalita
• Armádní letiště Náměšť nad Oslavou
• Rozhledna Babylon u Kramolína
• Barokní most se sochami Josefa Winterhaldera
• Kostel sv. Jana Křtitele
• Kaple svaté Anny ve Špitálku
• Hrobka Haugwiců
• Husův sbor
• Vicenický žleb
• Masarykovo náměstí
• Rathan – rybník
• Sousoší Nejsvětější Trojice
• Žižkův dub
• Stolpersteiny

Nedaleko leží i obec Kralice nad Oslavou s kralickým památníkem.

Osobnosti

• Miloslav Požár (* 1946), fotograf
• Gottfried Rieger (1764–1855), kapelník u hraběte Haugwitze, narozen v Opavici
• Eugen Rippl (1888–1945), český vysokoškolský učitel a slavista (bohemista)
• Roman Rössel (1875–?), soudce a překladatel
• Jiřina Salaquardová (* 1955), basnířka a spisovatelka, žila v domě v zámecké oboře v dětství
• Zora Slovenčíková (1912–?), lékařka
• Josef Strouhal (1863–1940), režisér, herec a divadelní ředitel divadla v Kladně
• Josef Šandera (1912–1945), voják, velitel výsadku Barium
• Josef Šabacký (pedagog) (1848–1918), pedagog
• Aurelie Šestáková (1893–1961), politická vězeňkyně
• Josef Škoda (1844–1920), pedagog
• Pavel Tasovský (* 1960), kovář a restaurátor
• František Jan Uher (1874–1944), podnikatel
• Jan Baptista von Verdenberg (?–1658), šlechtic
• Štěpán Vlašín (1923–2012), literární kritik a historik
• Vladimír Voldán (1921–1982), archivář a historik
• Milan Vrba (* 1934), lékař, genetik
• Josef Winterhalder starší (1702–1769), sochař, který působil v Náměšti, narozen v Rakousku