Myslibořice

Historie

Myslibořice měly být založeny Mysliborem z Myslibořic, Artleb z Myslibořic svědčil v listině markraběte Přemysla v roce 1234 (de Mizliboriz), kdy osvobodil klášter v Louce. V roce 1243 je zmiňován i Ratibor z Myslibořic, který byl purkrabím Veveři. V roce 1260 Artleb z Myslibořic vložil patronát Myslibořic oslavanskému klášteru. Artleb z Myslibořic zemřel kolem roku 1271 při výpravě do Uher, následně patřily Myslibořice jeho synovi či vnukovi Ratiborovi. Někdy v této době také fungovala škola ve vsi. Kolem roku 1350 zdědili Myslibořice bratři Bušek, Václav a Ratibor, v roce 1373 Bušek vyměnil svoji třetinu Myslibořic s některými statky bratra Václava, Václav zemřel roku 1376 a jeho část zdědil jeho syn Zikmund. Po roce 1380 se Artleb a Zikmund z Myslibořic při obnově majetků zadlužili a byli nuceni rozprodávat postupně statky v okolí. V roce 1391 část Myslibořic vlastnil i Jakub z Upolněšic, roku 1392 se spojil s Martinem z Jemnice. V roce 1406 zemřel Zikmund z Myslibořic a v roce 1410 se ujal Myslibořic jeho synovec Ludvík z Bukoviny, ale proti tomu v roce 1414 protestoval Václav z Myslibořic (syn Zikmunda), nicméně statky zůstaly Ludvíkovi. V roce 1415 se Ludvík spojil s Janem Vajtmulnerem a brzy zemřel, Jan Vajtmulner vyplatil Jana z Myslibořic (dalšího dědice Zikmundova majetku) a Jan z Myslibořic získal tak tvrz Čalonice a další majetky a v roce 1436 zemřel a s ním vymřel i rod Myslibořických.

Po smrti Jana spojil majetky v Myslibořicích, Hostim a hrad Bukovinu Jan Vajtmulner se svými syny, vyrovnal se s Markétou z Vrbovce a jeho syn pak v roce 1437 prodal Myslibořice Janovi Liznovi z Arklebic. V roce 1464 se spolčil s Ctiborem z Hostákova a ten se pak spolčil s Mikulášem Kozlovcem z Kozlova. Až v roce 1490 Ctibor z Hostákova sloučil Myslibořice v jeden celek, jeho synové Jan a Zikmund pak roku 1503 prodali Myslibořice Hankovi ze Zap, ale již v roce 1508 jeho manželka předala majetky v Myslibořicích Janovi z Arklebic, po jeho smrti však jeho děti nebyly zletilé a tak se majitelem z popudu Jana z Pernštejna stal roku 1531 Václav Chroustenský z Malovar, ten v roce 1535 přikoupil vesnice Lipník, Lhotu, Klučov a Štěpánovice, roce 1537 pak zakoupil také Litohoř, Domamil, Pokojovice a Rokytnici (ale tato smlouva byla zrušena), v roce 1541 pak zakoupil ještě Ratibořice. V roce 1538 pak byly Myslibořice povýšeny na městečko. Jeho syn Rafael zdědil Myslibořice, zemřel v roce 1585 a jeho majetky zdědili synové Jan a Petr, kdy právě Petr se stal majitelem Myslibořic, Jan si ponechal Rudolec. Petr zemřel v roce 1597 bez potomků a zanechal tak majetky Janovi Rafaelovi Chroustenskému z Malovar. Ten panství vlastnil až do roku 1921.

Roku 1905 byl v obci založen sbor dobrovolných hasičů, v roce 1921 pak také byla založena obecní knihovna a od roku 1924 je psána obecní kronika. V roce 1927 byla vesnice elektrifikována a v roce 1928 byl odhalen pomník obětem první světové války. Během druhé světové války v obci sídlila vysílací stanice skupiny Spelter, nedaleko vesnice byl po vyzrazení zastřelen Jaroslav Kotásek. V roce 1946 byl opraven poškozený kostel svatého Lukáše a roku 1951 byla postavena budova školy.

Pamětihodnosti

V obci se nachází barokní zámek, vybudovaný v 18. století dle návrhu rakouského architekta Jakuba Prandtauera na místě, kde byla ve 14. století vybudována tvrz. Zámek v současnosti slouží jako domov pro seniory provozovaný Diakonií Českobratrské církve evangelické.

Na návsi poblíž zámku stojí kostel svatého Lukáše. Jde o pozdně renesanční jednolodní chrám, v pozdějších dobách upravovaný.

V dubnu 2007 byl ohlášen unikátní nález pravěké osady na dně myslibořického rybníka. Podle archeologa Muzea Vysočiny Milana Vokáče se jedná o první odkrytou neolitickou osadu v tomto kraji.

Drobné památky

• Východně od vesnice stojí nedaleko silnice zděná kaplička svaté Tekly se studánkou.

• Ve vsi stálo do roku 2022 torzo tři sta let starého dubu, to spadlo při vichřici v roce 2022.

• Pamětní deska na rodném domě Vladislava Fialy

Osobnosti

• Miroslav Binder (* 1925) – zemědělský inženýr
• Josef Bubník (1879–1959) – politik, zemřel v Myslibořicích
• Věra Doleželová (* 1930) – vězeňkyně nacismu, dcera Františka Vitouše
• Anton Dreher (1849–1921) – průmyslník a majitel zámku v Myslibořicích
• Vladislav Fiala (1914–1944) – voják, pekař a úředník, československý odbojář popravený v KT Mautausen
• Karl Bartholomäus Heller (Karel Bartoloměj Heller) (1824–1880) – přírodovědec
• František Hrejsa (1861–1942) – kazatel, zemřel v Myslibořicích
• František Jakub (1878–?) – novinář
• Vojtěch Jakub (1874–?) – pedagog
• Jaromír Kostelecký (* 1924) – malíř a grafik
• Adolf Pelikán (1896–1969) – kněz
• Bohumír Pelikán (1904–?) – lékař
• Jan Pelikán (1901–1960) – politický vězeň
• Josef Pelikán (1894–1970) – advokát, politický vězeň
• Jaroslav Řepa (1879–1947) – farář
• Tomáš Šimbera (1817–1885) – římskokatolický kněz a zemský poslanec
• Jan Toul (1882–1959) – farář, zemřel v Myslibořicích
• František Vitouš – hajný a odbojář
• Jan Vondra (1910–1999) – pedagog a skaut
• Jindřiška Wurmová (1864–1953) – česká aktivistka
• František Adolf Ženatý (1892–1977) – farář