Mohelno

Historie

V paleolitu bylo dokázáno osídlení několika lokalit v okolí Mohelna, např. jsou doloženy nálezy na trati Boleniska na táhlém návrší východně od obce. Jde o jednu z největších mladopaleolitických lokalit na Moravě patřící do szeletienu-bohunicienu (cca 40 000-35 000 let př. n. l.).

Další nálezy kamenných artefaktů z doby aurignacienu proběhly na trati Mančalov. Na břehu mohelenské přehradní nádrže v trati Plevovce byly nalezeny stopy kamenných podlah dočasných obydlí – jedny z vůbec nejstarších lidských staveb ve střední Evropě datovaných přibližně 21 tisíc let př. n. l.

Nedaleko Mohelna na břehu Dalešické přehrady byly v 21. století odkryty pozůstatky a základy domů z doby kolem 23 tisíc let př. n. l. Celkem byly mezi lety 2013 a 2022 odkryty 4 domy a přibližně 20 tisíc předmětů. Domy mají v průměru kolem 3 metrů a jsou uspořádány do půlkruhového tvaru. Z toho archeologové usuzují, že by mělo jít o sezonně využívanou osadu.

Již ve 12. století se na místě obce nacházelo opevněné místo, první písemná zmínka o obci pochází z roku 1234 (ecclesie de Mohiln), v letech 1237–1349 v Mohelně sídlil královský purkrabí a byly zde župní úřady. Roku 1350 vlastnil Mohelno hrabě Purkart, v roce 1358 pak získal Mohelno Čeněk z Lípy a prodal je Vaňkovi z Potštejna. Po jeho smrti pak Mohelno zabral markrabě Jan a to roku 1368 zaměnil s Jindřichem z Vartenberka, ten však roku 1379 prodal městečko Albertovi z Cimburka, ale Albert hned roku 1381 předal svým bratrům veškeré majetky na Mohelně, nicméně roku 1398 pak prodal Mohelno Janovi a Jindřichovi z Meziříčí. Po jejich smrti chtěl majetky získat právoplatně Lacek z Kravař, ale to nešlo, neboť je násilím až do roku 1409 ovládal Leva z Náchoda. Po tomto roce se předlužený statek prodal mnoha menším majitelům. Dalším majitelem celého městečka byl Petr Gewczer, který vlastnil městečko až do smrti v roce 1446, po něm zdědily Mohelno jeho tři dcery s manžely, kdy až do roku 1508 probíhaly spory o majetek, v roce 1508 skoupil větší část městečka Zbyněk z Králic, ten v roce 1510 skoupil i druhou polovinu městečka společně se svým bratrancem Vítem z Králic a pak roku 1512 se spojili i s Vilémem z Pernštejna.

Zbyněk i Vít z Králic brzy zemřeli a jejich majetek zdědil Vilém z Pernštejna, který je přenechal svému synovi Janovi z Pernštejna, až v roce 1522 byly k Mohelnu opět připojeny vesnice Lhánice, Kladeruby, Kramolín, Březník, Kuroslepy a Popůvky, téhož roku však Jan z Pernštejna prodal Jedov a v roce 1527 i ostatní majetky v Mohelně a okolí Václavovi z Lomnice a na Náměšti a Mohelno se stalo součástí náměšťského panství.

V roce 1536 Václav zemřel a náměšťské panství zdědili jeho synové Znat a Oldřich, Oldřich po smrti Znata se stal majitelem celého pa

Muzeum Mohelenska

Dne 25. srpna 2018 bylo díky místním nadšencům otevřeno muzeum Mohelenska na místní faře ve dvoře. Dne 10. června 2019 bylo muzeum přestěhováno do podkroví Galerie Stodola. Kromě archeologických nálezů, rondelu nebo mohylám se věnuje i výzkumu hadcové stepi nebo významným osobnostem Mohelenska. Muzeum vlastní i malovanou truhlu od Jana Buriana (1813-1889), mistra stolařského z Mohelna.

Pamětihodnosti

• Blízko obce se nachází národní přírodní rezervace Mohelenská hadcová step
• Jižně od obce se nachází vodní nádrž Mohelno, ze které dále vytéká řeka Jihlava. Její součástí je vodní elektrárna Mohelno, která slouží i k čerpání vody chladicí reaktory jaderné elektrárny Dukovany, situované dva kilometry jižně od nádrže.
• Kostel všech svatých s třípatrovou věží z konce 15. století, původně kostel v Mohelně existoval již ve 13. století
• Renesanční radnice z roku 1546
• Barokní fara z roku 1775
• Socha svatého Jana Nepomuckého z 18. století
• Empírová budova školy z roku 1836
• Žulový pomník s básní Jana Skácela, který připomíná činnost partyzánské skupiny Josefa Hybeše
• Boží muka Antoníček
• Mohelský mlýn z roku 1938, terénní stanice Ústavu biologie obratlovců Akademie věd ČR

Osobnosti

• Svatopluk Bobeš (1885–1974), vlastním jménem Josef Svoboda, malíř, působil v Mohelně, žil na samotě pod mohelenskou stepí
• Vladimír Brůža (1899–1975), pedagog, spisovatel a konstruktér
• Jan Tomáš Dusík (1817–1874), varhaník
• Václav Jiří Dusík (1751–1815), varhaník a operní pěvec
• Rudolf Dvořák (1874–1945), pedagog, přírodovědec
• Jindřich Kerndl (* 1929), matematik
• Jan Maria Krejčí (* 1946), malíř a grafik
• Jan Noha (1894–1982), kněz
• Josef Neruda (1807–1875), varhaník a pedagog
• František Nováček (1897–1944), botanik a pedagog
• Vladimír Nováček (1918–1999), kněz a prelát
• Miroslava Rybárová (* 1927), partyzánka
• Karel Šandera (1903–1959), chemik
• Julius Tvrzník (1875–1950), novinář
• Ida Urbánková (1882–?), muzikoložka
• František Veselý (1903–1977), matematik