Kostníky

Historie

První písemná zmínka o vladyckém rodu erbu srnčí hlavy na vesnici je datována rokem 1345 Filip tehdy obdržel od Čeňka z Bítova 100 hřiven a ves Malý Dešov. V roce 1348 udělil markrabě Karel ves Kostníky spolu s dalším zbožím Jindřichovi z Waldsee lénem. Filipovou chotí byla Eliška, z dětí je připomínán Jan a Kateřina a Filipova sestra Eliška.

K roku 1353 je v zemských deskách zaznamenána podoba názvu Costnyk. Filip uskutečnil během svého života několik majetkových transakcí: v roce 1353 se Střeznou z Němčic, vdovou po Hojníkovi, v Kyjovicích s Mikulášem z Kyjovic, roku 1354 s Markétou, vdovou po Čižkrajovi z Dubňan, roku 1356 s Filipem z Menhartic. V roce 1358 odstoupil své sestře Elišce / Elsbeth dvůr v Hornicích, od Hanuše z Dunajovic a Sbora z Plavče zakoupil majetky v Psářích, kde pak v roce 1371 přikoupil od Mikeše z Plavče dvůr s lesy a roku 1376 tam zapsal Jenišovi z Tikovic a jeho ženě Kateřině na sedmi lánech pět kop úroku. V roce 1369 zakoupil od Janka řečeného Hrb ves Hornice, kde později v roce 1377 zapsal svému zeti Mikuláši / Niklasovi z Jemnice a jeho choti Střezně 90 hřiven věna. Toho roku také zapsal na Němčicích věno sestře Elišce, manželce Jindřicha z Kostník. V roce 1378 zapsal na Němčicích věno své choti Elišce a ponechal si ve vsi tvrz a vinici. V roce 1374 vystupoval jako ručitel Ješka z Horek při půjčce od markraběte Jana Jindřicha. Měl syna Jana z Kostník a dceru Kateřinu, manželku Jeniše z Tikovic.

V roce 1372 se po vsi psal Arkleb z Kostník (erbu srnčí hlavy) a ve stejném roce také Hartleb z Kostník, který obdržel od markraběte Jana Jindřicha odměnou za své služby lénem ves Osmoruby (zaniklá ves u Police, nyní pomístní jméno po bývalé polní trati). Syn Jan z Kostník se připomíná roku 1381, kdy prodal Lickovi z Lulče dvě alodia v Psářích. Jeho sestra Kateřina přijala Jana roku 1381 na spolek a v roce 1385 odkoupil od Viléma Babky z Police v Pravicích tvrz s osmi lány a podsedkem, tento majetek pak odprodal Přibíkovi z Pravic. Janovou první chotí byla Dorota, sestra Pelhřima z Police. Své choti nejprve zapsal v Kostníkách na dvoře, lese, mlýně a příslušenství 200 kop (opravil později na 120 kop) a v roce 1390 věno v Polici, které činilo 80 kop na tvrzi, dvou poplužích, třech rybnících a lesu. V roce 1409 se spolčil s Pelhřimem z Police a při sporu Pelhřima s knězem Pavlem ze Studené byl jeho poručníkem. Stejnojmenný syn Jan z Kostník se stal dědicem také polického majetku, který v roce 1437 odprodal (tvrz a ves Polici, dvě popluží a tři rybníky) Adamovi z Bačkovic. V roce 1453 a 1464 je připomínán Bernhard z Kostník a Čeněk z Hobzí v příbuzenském stavu. Podle Augusta Sedláčka měl Bernard za manželku Čeňkovu sestru. Markéta z Kostník, dcera Bernardova, tak měla přes jeho manželku původ z Hobzí. Jejím chotěm byl Mikuláš z Hobzí na Chotěticích. V roce 1488 uvádí August Sedláček ještě Jana z Kostník (erbu srnčí hlavy). Urbář landštejnského panství uvádí, že tvrz v Kostníkách byla s veškerým příslušenstvím manstvím hradu Frejštejna. Tvrz i vesnici zakoupil v roce 1492 Adam z Bačkovic.

V roce 1528 je tvrz ve vsi již uváděna jako pustá,

Pamětihodnosti

• Poutní kostelík Narození Panny Marie v Hájku
• Boží muka při silnici do Police
• Boží muka při rozcestí Kdousov – Vysočany
• Kaplička