Kdousov

Historie

V okolí obce byly nalezeny keramické úlomky nádob z mladší doby kamenné. Nedaleko kostela svatého Linharta byly také nalezeny hroby s ostatky s esovitými záušnicemi. První písemná zmínka o obci pochází z roku 1342 (Kdussow), kdy je zmíněno jako dar markraběte Karla pustiměřskému klášteru. Tomu patřila vesnice až do roku 1501, kdy jeho abatyše předala správu nad vesnici Václavovi z Ludanic, patronát však klášteru zůstal. Část Kdousova však patřila do bítovského panství, ale od roku 1519 byla prodána Adamovi z Bačkovic a stala se součástí polického panství.

Roku 1528 získali vesnici s tvrzí a Polici s tvrzí Anna z Bačkovic a Kuna z Kunštátu Janovi z Tavíkovic, tím se stala vesnice součástí polického panství.

V roce 1564 pak získala polické panství Eva Tavíkovská, která se v roce 1576 spolčila s manželem a ta pak za dobrozdání Rudolfa II. získala celý majetek svého manžela a v roce 1590 darovala polické panství druhému manželovi Jiřímu Kryštofovi Teuflovi z Gundersdorfu. V roce 1600 pak získala panství v Polici Voršila Lorantka z Inky, v roce 1679 pak získali polické panství Berchtoldové.

Během třicetileté války obec nebyla výrazněji poškozena, jen na části obce, která patřila polickému panství bylo opuštěno několik stavení. V 17. století v obci již byla škola, ale ta později vyhořela, ale kolem roku 1672 byla postavena nová školní budova. Další školní budova pak byla postavena v roce 1775, ta pak vyhořela v roce 1820 a později v roce 1894 byla postavena další školní budova. Roku 1909 v obci vznikl spolek Omladina, roce 1931 byla vesnice elektrifikována. Roku 1949 bylo v obci založeno JZD, roku 1971 se sloučily JZD v Kostníkách a Kdousově a v roce 1975 byly tato JZD sloučena do JZD Doubrava v Polici. Roku 1948 byl v obci postaven kulturní dům. V roce 1981 byla zrušena škola v obci a budova byla zakoupena místním JZD a přestavěna na bytový dům. Do roku 1849 pod kdousovský statek pak spadaly ještě Jiratice a Malý Dešov.

Pamětihodnosti

• Kostel svatého Linharta z doby kolem roku 1341
• Výklenková kaplička
• Sochy svatého Jana Nepomuckého z roků 1712 a 1741
• Fara z roku 1763
• Sýpka z poloviny 18. století
• Statek z poloviny 18. století
• Pamětní deska k výročí založení Československa, původně z roku 1928, ta byla odstraněna a znovu umístěna roku 1980

Osobnosti

• Josef Cvak (?), grafik a pedagog
• Bohumír Koukal (1912–1979), divadelní herec
• František Puchnar (1934–2018), kněz z třebíčské baziliky sv. Prokopa, který byl kvůli svému náboženskému smýšlení nucen opustit po roce 1968 místo učitele, poté absolvoval teologickou fakultu a byl vysvěcen ve svých 38 letech knězem.
• Jan Švábeník (1886–1942), PhDr., zoolog a pedagog, Jan Švábeník učil přírodní vědy a fyziku na nižším stupni gymnázia ve Valašském Meziříčí a v Břeclavi. Byl velmi společenský, miloval hudbu, koncerty, divadlo, plesy. V Brně vyučoval na učitelském ústavu biologii a pedagogiku (zde mimo jiné učil i herce Karla Högra). V roce 1935 byl přeložen do Olomouce jako ředitel tamního učitelského ústavu. V Olomouci byl v září 1941 zatčen gestapem. Po převezení do Brna vězněn v Kounicových kolejích, odkud byl v březnu 1942 transportován do Osvětimi, kde 16. 3. 1942 zemřel. Vyznamenán: Československý válečný kříž 1939 in memoriam (udělen 15. 12. 1945, číslo matriky 14 772).
• Karel Švábeník (1895–1985), JUDr., advokát
• František Švábeník (1885–1971), ThDr., teolog