Benetice (Okres Třebíč)

Historie

Benetice byly založeny v první polovině 13. století jako kolonizační ves na klášterství třebíčských benediktýnů. Podle zakladatele benediktinského řádu Benedikta (ve staročeštině Benety) dostaly Benetice své jméno. Od založení byla obec pod patrimoniální správou (1848) třebíčského panství. Pouze na krátké období počátkem 15. století byla klášterem zastavena světským majitelům (roku 1409 je připomenut Stibor z Benetic). Poté, co klášter ztratil význam, tak Vladislav Jagellonský zastavil panství Vratislavovi z Pernštejna. Po roce 1548 se majitelem panství stal Vratislav z Pernštejna, v roce 1558 pak panství zakoupil Burian Osovský z Doubravice a po něm je zdědil Smil Osovský z Doubravice. Smil byl ženatý s Bohunkou z Žerotína a po jejím úmrtí si vzal Kateřinu z Valdštejna, která posléze zdědila jeho majetky. Kateřina z Valdštejna se v roce 1614 vdala za Karla staršího ze Žerotína a on se tak stal majitelem panství. Nicméně brzy zemřel a Kateřina jako majitelka zapsala majetek svému bratrovi Adamovi z Valdštejna. Valdštejnové byli majiteli panství až do reforem v roce 1848.

Roku 1774 shořel původní dřevěný kostel uprostřed obce, v roce 1760 byla postavena budova fary. V roce 1785 byla ve vsi zřízena škola, v roce 1904 byla školní budova opravena. Mezi lety 1853 a 1859 byl postaven na místě nového hřbitova nový kostel svatého Marka. V dubnu roku 2019 byly u kostela svatého Marka vysazeny tři lípy svobody, byla také vysazena lípa Masarykova u domu čp. 7, lípa legionářů nedaleko kostela a lípa svobody nedaleko někdejšího hřbitova. V roce 1937 byla vesnice elektrifikována.

Roku 1942 byl ve vsi založen sbor dobrovolných hasičů a v roce 1959 byla postavena hasičská zbrojnice. V roce 1949 byla zrušena výuky v původní budově, která byla upravena na sídlo místního národního výboru. Byla zároveň postavena i nová školní budova.

Nejčastější příjmení je „Krejčí“. Je zde škola, prodejna smíšeného zboží, kulturní dům. Pošta byla zrušena na jaře roku 2011. Na rok 2008 byla naplánována výstavba veřejného vodovodu.

Do roku 1849 patřily Benetice do třebíčského panství, od roku 1850 patřil do okresu Jihlava, pak od roku 1855 do okresu Třebíč. Mezi lety 1980 a 1990 byla obec začleněna pod Svatoslav, následně se obec osamostatnila.

Starostové

1990–1998 – Antonín Houzar
1998–2010 – Jiří Vlach
2010–2018 – Karel Houzar
2018–dosud – Jana Vostalová

Pamětihodnosti

Kostel svatého Marka a fara

Hlavní dominantu obce tvoří kostel sv. Marka, farní kostel Římskokatolické farnosti Benetice. Byl vystavěn mezi lety 1853 a 1859. Stavbu řídil známý třebíčský stavitel Dominik Herzán. Klenuté stropy jsou opatřeny nádhernými malbami.

Rovněž fara je stará památná budova postavená ještě ke starému kostelíku v létech 1760 za vlády císaře Josefa I. Střecha je opatřena břidlicovou krytinou, která v roce 1999 prošla generální opravou.

Škola

Škola se datuje od znovuzřízení fary roku 1785. Tehdy se vyučovalo v dřevěné chalupě a navštěvovaly ji děti z Benetic, Věstoňovic, Horních Vilémovic a Svatoslavi. V roce 1820 byla postavena škola zděná. Když počet dětí vzrostl na 180 byla roku 1889 odškolena Svatoslav a roku 1892 Horní Vilémovice. V Horních Vilémovicích zanikla škola v roce 1949 a ve Svatoslavi v roce 1978. V říjnu roku 1949 byla v Beneticích otevřena nová škola a původní přestala sloužit svému účelu. Činnost školy vykonává příspěvková organizace Základní škola Benetice, okres Třebíč. Škola je malotřídní. Dochází do ní děti z Benetic, Věstoňovic, Horních Vilémovic a Svatoslavi.

Hasičský sbor

Hasičský sbor Benetice byl založen v roce 1942. Stavba Nové hasičské zbrojnice byla zahájena v roce 1956 na návsi, kde dříve stávala obecní kovárna a pastouška. Zbrojnice byla dokončena v roce 1959. V roce 1961 byla pořízena druhá motorová stříkačka, kterou roku 1992 nahradila moderní P12. Za dobu téměř 65 let pomáhali místní hasiči likvidovat asi 20 požárů. Již řadu let se družstvo mužů účastní soutěží v požárním sportu po celé republice a dosahuje vynikajících výsledků, což potvrdila i jejich účast v extralize, kde v roce 2012 obsadilo družstvo Benetic 3. místo.

Ochrana přírody. Krajinný ráz

V blízkosti obce se nachází památný strom „Velký Javor“, jehož stáří se odhaduje na 600 let. Roste na okraji lesa pár set metrů od Věstoňovic v nadmořské výšce 586 m a obvod kmene činí 750 cm. Tento památný strom byl zařazen do dokumentárního cyklu „Paměť stromů“. Z větší části je katastr obce začleněn do Přírodního parku Třebíčsko. Oblast se vyznačuje žulosyenitovými ostrůvky a balvanitými útvary. Ráz krajiny je převážně kulturní, jen místy se zachovala původní vegetace. Jsou to především zbytky kostřavových pastvin s koniklecem velkokvětým, vstavačem obecným, smilem písečným a dalšími druhy.