Velká Chyška

Historie

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1143, kdy ji kníže Vladislav II. spolu s dalšími statky svou darovací listinou potvrdil Strahovskému klášteru. Nazývala se tehdy latinsky "villa Cisca". V roce 1273 se uvádí pod jménem villa Chicka a v roce 1410 již česky Chysska. Na konci 16. století držel Chyšku rod Španovských z Lisova. V roce 1603 strahovský opat Jan Lohelius obeslal Mikuláše Španovského z Lisova o výplatu Chyšky a blízkých vesnic Bratřic a Útěchovic. Po několikaletém sporu o držbu rozhodl komorní soud ve prospěch kláštera a tehdejšího opata Kašpara Questenberka, že uvedené vesnice má Španovský proti výplatě skutečně premonstrátům postoupit (10. ledna 1615). Na začátku stavovského povstání byla Chyška klášteru odňata a prodána Janovi Ostrovskému ze Skalky, ale dříve, než byla smlouva vložena v desky zemské, bylo povstání poraženo a vesnice vrácena předchozímu majiteli. Strahovskému klášteru patřila až do zániku patrimoniální správy. Později je nazývána také Prelátská Chyška, v Schallerově místopisu z roku 1790 "dříve Prelátská Chýška" je popsána jako ves s 50 číslovanými domy, se zámečkem a farním kostelem Jana Křtitele.

Pamětihodnosti

• Kostel svatého Jana Křtitele, první stavba byla románská, vystřídala ji gotická, která shořela roku 1698, byla obnovena roku 1699 a zbořena roku 1897. Nynější novorománská jednolodní stavba s pětibokým presbytářem a hranolovou věží v průčelí byla podle plánů architekta Aloise Potůčka postavena v letech 1897-1898 za patronátu strahovského opata Zikmunda Starého, který podle shodného projektu, jen s drobnými odchylkami v dekoraci dal postavit také strahovské patronátní kostely ve Střešovicích, v Nebušicích a v Úhonicích. Ze starého chrámu je na vnější stěně presbytáře zazděna náhrobní deska Kateřiny Berničky z Kraselova s erbem neúplného klobouku a českým nápisem s letopočtem 1578.
• barokní fara (nově opravená) – budova je vymalovaná freskami Siarda Noseckého, po požáru přestavěná v klasicistním slohu; Siard Nosecký namaloval také portrét opata asi z roku 1730; její zahradní altánek byl druhotně opatřen dveřmi z kostela, malovanými dvěma Noseckého obrazy

• Socha svatého Jana Nepomuckého na návsi, dílo V. Foita z Pelhřimova z roku 1898 stojí na soklu z roku 1742
• výklenková kaple Panny Marie
• kamenná Boží muka
• dva pamětní kříže z 19. století
• Poutní kaple svatého Jana Křtitele na vrchu Stražiště se zázračnou studánkou nad obcí; podle J. Schallera "místní lidé podle kamenů tvrdí, že tam stával zámek".

Osobnosti

• Siard Nosecký (1693–1753), římskokatolický duchovní, strahovský premonstrát a barokní malíř