Stonařov (Okres Jihlava)

Historie

Původně slovanská osada vznikla v 1. polovině 13. století při brodu zemské stezky zv. Lovětínské přes říčku Jihlávku. Od poloviny 13. století zasáhla oblast kolem Stonařova v souvislosti s objevem stříbra na Jihlavsku německá kolonizace. Tehdy vznikl tzv. německý jazykový ostrov (Iglauer deutsche Sprachinsel).

Osada byla pojmenována podle majitele Stonaře (Ztonar), který se poprvé připomíná v listině z 27. dubna roku 1218, kterou markrabí moravský Vladislav Jindřich odevzdal dědičně ves Bohdanov na Opavsku Štěpánu z Medlova a jeho synům. Podruhé se Stonař připomíná 19. září roku 1226, kdy jako komorník svědčil na listině Přemysla Otakara I. pro klášter Louka.

Nejstarší písemná zmínka o Stonařovu je z roku 1347, kdy se připomíná Albert ze Stonařova z rodu Ranožírovců. Jako poddanské městečko (oppidum) je Stonařov připomínán v roce 1365 a pak i 1367. V roce 1429 je zde doloženo konání výročních jarmarků. Již v předhusitské době se připomíná řada rychtářů, z řemeslníků pak krejčí, řezníci, krčmář a povozník. Zdejší obyvatelstvo bylo spíše německé.

Městečko se nacházelo do roku 1367 v držení stonařovské větve Ranožírovců, pak Ješka Schössla z Brtnice erbu tří výhonků (či tří makovic), který Stonařovské panství (Stonařov, Prostředkovice, Bezděkov a Pfaffendorf) přijal jako markraběcí léno, a po roce 1390 vladyků z Hodic, kteří ho drželi jako alod.. Po odsunu většiny obyvatel německé národnosti v roce 1945 byla obec dosídlena českým obyvatelstvem. V roce 1961 se Sokolíčko stalo místní částí Stonařova.V sedmdesátých letech postavila vláda ČSSR na okraji obce tajný podzemní bunkr s rozhlasovým studiem s krycím označením "rozhlasové vysílací stanoviště.

Od 10. října 2006 je Stonařov opětovně městysem – stalo se tak opět na základě rozhodnutí předsedy PS PČR. Přiznání a užívání tohoto statutu chápou obyvatelé městyse jako odkaz na vlastní historii a postavení Stonařova mezi sídly v České republice, v neposlední řadě i jako poděkování všem, kteří se v minulosti zasloužili o rozvoj městečka. Dne 28. října 2009 byla na budově KD odhalena socha rytíře Rolanda, symbolu tržního práva městyse, svobody a spravedlivého obchodu.

Pamětihodnosti

Hřbitovní kaple svaté Trojice – Románský karner (hřbitovní kaple s freskovou výzdobou) je nejstarší památkou městyse. Nachází se vedle farního kostela svatého Václava. Nedaleko je rovněž barokní kaple Kalvárie a renesanční budova fary, kde je možno domluvit prohlídku karneru.
Kostel svatého Václava
Bývalá poštovní stanice
Boží muka – s letopočtem 1647 lze nalézt před domem čp. 3
Smírčí kámen – byl zabudován do kamenné zídky u domu čp. 32
Fara
Křížová cesta pod vrchem Kalvárie s televizním převaděčem (615 m n. m.)
Socha rytíře Rolanda – nachází se na budově kulturního domu čp. 232

Osobnosti

V roce 1892 se v obci narodil Arthur Seyß-Inquart, který se ve 30. letech stal jednou z vůdčích osobností rakouských nacistů s úzkými vazbami na Hitlera. V době anšlusu byl rakouským kancléřem. Po připojení Rakouska k Říši byl jmenován říšským ministrem a následně říšským komisařem pro Nizozemí, kde strávil téměř celou válku. Jako válečný zločinec byl v norimberském procesu odsouzen k trestu smrti a popraven 16. října 1946.