Borovná

Historie

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1365. V Borovné byl odedávna svobodný dvůr. Majitelé se velmi často střídali, až v roce 1721 statek Borovnou koupil František Antonín hr. Lichtenštejn-Kastelkorn a od té doby sdílela Borovná osudy telčského panství až do roku 1849, ale jako oddělený a samostatně zdaněný statek. Z Borovné se jezdilo na týdenní úterní trhy do Telče. Podle vceňovacího operátu žilo roku 1843 v Borovné 169 obyvatel ve 24 domech a 36 domácnostech.

Hospodářský vývoj obce do současnosti

Ve druhé polovině 19. a v první polovině 20. století se většina obyvatelstva obce živila zemědělstvím. V roce 1900 byla výměra hospodářské půdy obce 470 hektarů. Živnosti roku 1911: 1 kolář, 1 kovář, 2 obchodníci lahvovým pivem. Rok 1924: dvůr a lesní revír velkostatku Telč Podstatských-Lichtenštejnů, živnosti: 1 hostinský, 1 kovář, 11 hospodářských rolníků. Obec byla elektrifikována připojením na síť ZME Brno roku 1947. Po roce 1948 byla zdejší půda obdělávaná státními statky, v osmdesátých letech 20. století ji převzalo JZD Telč. Nyní převládající zaměstnání: zemědělství, v obci Autorenova, chov a výkrm vepřů. Po roce 1945 postaveno: přestavba školy na prodejnu a kancelář obecního úřadu s jídelnou pro důchodce.

Pamětihodnosti

• Tvrz Borovná stávala na místě pozdější školy a její zbytky byly zasypány roku 1874 při stavbě školy.
• Pomník padlým v první světové válce
• Kaple Panny Marie pochází z roku 2001. Obdélníková stavba je zakončena neodsazeným polokruhově zakončeným presbytářem. Z průčelí vyčnívá neomítnutá věž.
• U Borovné zaniklá ves Vojkov.