Skuhrov (Okres Havlíčkův Brod)

Historie

Vznikla pravděpodobně na přelomu 12. a 13. století při tzv. Haberské stezce, která byla významnou obchodní cestou spojující oblast Čáslavska a Havlíčkobrodska se stříbrnými doly v Německém Brodě. První písemná zmínka o Skuhrově pochází z roku 1352, kdy zde již stál kostel a farní úřad.

Ve středověku byla obec součástí panství Lipnice, poté patřila k panství Světlá nad Sázavou a od roku 1636 až do zrušení vrchnostenské správy v roce 1848 k panství Habry. Název obce je vykládán různě, mimo jiné i podle slova „skuhrání“, snad s narážkou na tehdejší neúrodnost půdy ve vyšší nadmořské výšce. K původnímu Skuhrovu náležely i okolní osady Huntířov, Alšovice a Splzov; Alšovice se osamostatnily v roce 1950 a Splzov později.

Od poloviny 16. století se v oblasti rozvíjelo drobné sklářství. Vyráběly se zde především skleněné kamínky, korálky a drobné ozdobné prvky, často v domácích dílnách nebo v tzv. driketách, z nichž první byla v Huntířově postavena roku 1865.

Ve 20. století prošel Skuhrov významným technickým a společenským rozvojem. Roku 1934 zde byla zřízena dětská poradna, v roce 1940 bylo zavedeno telefonní spojení. V letech 1949–1952 byla vybudována silnice Jistebsko–Splzov, roku 1951 zahájeno autobusové spojení a v roce 1959 postavena první autobusová čekárna. V poválečných letech vznikla Osvětová beseda, místní rozhlas a rozhlasový kroužek, byla rozšířena knihovna (založená roku 1945), která v roce 1957 získala ocenění „Vzorná lidová knihovna“. V 50. letech byla vybudována požární nádrž v Huntířově, využívaná i jako koupaliště, uvedená do provozu roku 1959 a v letech 1968–1969 prošla první velkou opravou.

Správně byl Skuhrov po roce 1850 zařazen do okresu Čáslav, od roku 1950 spadá do okresu Havlíčkův Brod. Dnes má obec rozlohu přibližně 5 km².

Pamětihodnosti

Obec Skuhrov nabízí několik významných kulturních památek. Dominantou je gotický kostel svatého Mikuláše z první poloviny 14. století s empírovou věží z roku 1811 a barokními interiérovými prvky. U kostela stojí barokní fara z roku 1728, kaple svatého Floriána z roku 1783 a žulový kříž před domem čp. 64, který patří k původním křížům Haberské stezky. Areál doplňuje socha svatého Jana Nepomuckého, hřbitov s litinovým křížem a klasicistní hrobka.