Lipnice nad Sázavou

Historie

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1226. Ta se ale týká původní historické Lipnice, dnešního Dolního Města. Lipnice „horní“ byla založena až s hradem na počátku 14. století. Historie městečka byla neoddělitelně spjata s hradem. V roce 1370 získala Lipnice od Karla IV. městská práva spolu s právem várečným a stala se poměrně významným opevněným sídlem. Když lipnické panství vlastnil Čeněk z Vartemberka, byli na hradě svěceni první husitští kněží. V tomto období zde také Matěj z Roudnice dokončil tzv. Lipnickou bibli. Po Čeňkově smrti panství spravoval Oldřich z Rožmberka.

Po husitských válkách vlastnili Lipnici Trčkové z Lípy. Roku 1561 ji Burian III. prodal hraběti z Thurnu. Od Thurnů ji odkoupil zpět Jan Rudolf Trčka z Lípy a vydal list, ve kterém měšťanům potvrdil jejich práva, ale právo vařit pivo a pivovar jim bylo vyměněno za osvobození od některých daní. List obsahoval i další ujednání jako povinnost měšťanů sušit seno výměnou za pivo, starat se o víno, spravovat cesty, účastnit se lovů do půl míle od města – za to dostávali měšťané zadarmo přebytečné pivo. V roce 1633 Jan Rudolf daroval zchudlé Lipnici dům i s pozemky a příslušenstvím, který byl osvobozen od všech povinností a poplatků. Lipnické panství bylo v roce 1634 zkonfiskováno císařem [[Ferdinand II. Štýrský|Ferdinandem II. Habsb v Čáslavském kraji (1795, Jan Antonín Venuto)]] Město bylo velmi poničeno za třicetileté války. Nejprve bylo vypleněno s celým okolím v roce 1639 šestnácti švédskými oddíly pod velením generála Banéra. Švédové se pod vedením generálmajora Douglase na Lipnici vrátili roku 1645 a obsadili už i hrad a vytvořili si z něj základnu pro další výpravy do širokého okolí. Císařská armáda se neúspěšně pokoušela v roce 1646 hrad dobýt. Podařilo se jí akorát zničit předsunuté opevnění Bílou věž a obsadit zdevastované město. Švédové na hradě zůstali až do uzavření míru v roce 1648.

Později význam městečka a panství upadal, Vernierové museli zdejší majetek prodat kvůli vysokému zadlužení v roce 1741. Po územní reformě v polovině 19. století se Lipnice stala na přibližně 100 let městysem. V roce 1869 společně s hradem městečko vyhořelo. V roce 1899 v obci existoval vodovod s větrným čerpadlem. A roku 1910 byla na Lipnici vybudována první větrná elektrárna v Čechách. První světová válka zasáhla i do osudů lipnických občanů – několik jich za války zemřelo. Po válce se do obce přistěhoval Jaroslav Hašek. Ve 30. letech se na úpatí Holého vrchu začalo budovat rekreační středisko pro Škodu, za druhé světové války sloužilo jako lázně pro německé piloty. I druhá světové válka si mezi lipnickými obyvateli vyžádala oběti. Místní židovské obyvatelstvo se stalo oběťmi holokaustu, další občané nepřežili německé mučení, výslechy či věznění. Rudá armáda do obce dorazila 10. května 1945. V 50. letech byla zřízena v bývalém objektu Škody dětská léčebna

V roce 2016 byl odsouzen bývalý starosta Ladislav Horký za zneužití pravomoci, padělání veřejné listiny, podvod, úvěrový a dotační podvod a zpronevěru.

K 10. září 2019 byl Lipnici nad Sázavou obnoven status města.

Osobnosti

• Antonín Doležálek (1799–1849), pedagog, se zde narodil
• Bernard Mahler (1827-1889), otec skladatele Gustava Mahlera, se zde narodil
• Jaroslav Hašek (1883–1923), novinář, publicista, spisovatel, zde žil na sklonku svého života a zemřel
• Jan Havelka (1887–1942), katolický farář a vlastenec, zde od r. 1931 do 1940 žil a působil
• Oldřich Doubek (1908–1989), vojenský a dopravní pilot, se zde narodil a vyrůstal tu
• Karel Čáslavský (1937–2013), archivář, historik, publicista, moderátor, se zde narodil
• Martin Lank (* 1976), reportér, moderátor, politik, se zde narodil