Ledeč nad Sázavou

Historie

Jméno osady Ledeč se zmiňuje již ve 12. století, město patřilo vladykům z Ledče, z nichž prvý známý rytíř byl roku 1220 pochován v chrámu svatého Víta v Praze. Poslední z rodu byl Mikuláš z Ledče, známý svou náboženskou snášenlivostí, kterého roku 1436 král Zikmund Lucemburský jmenoval nejvyšším úředníkem a kmetem zemského soudu. Město bylo v této době nejvýznamnější středisko kulturně–nábožensko-politického dění ve středním Posázaví.

Ledečské panství pak připadlo bratřím Jindřichovi a Janovi Ledečským z Říčan. V roce 1536, za faráře Adama Malcáta, byla dokončena věž u kostela svatého Petra a Pavla. Poslední z rodu, Buryan Ledečský z Říčan (Burian Ledecký), odkázal statek Ledeč jediné dceři Markétě z Říčan († 1556 v Praze), zasnoubené Zdeňkovi Meziřickému z Lomnice († 1566). Král Vladislav II. povýšil Ledeč na město v roce 1501. Zároveň povolil zřízení magistrátu s právem hrdelním, jako měla jiná královská města. Roku 1562 potvrdil král Ferdinand I. souhrnně všechna městská privilegia a znak. Jan Meziřický z Lomnice zemřel 1569 a jeho sestra Žofie se provdala za Jaroslava Trčku z Lipé. Poslední z rodu, Adam Erdman Trčka z Lípy byl zavražděn s Valdštejnem roku 1634, a císař Ferdinand II. daroval Ledeč 1636 Adrianovi z Enkenfurtu, jehož syn ji prodal 1677 Michaelu Osvaldovi z Thunu. Po jeho smrti roku 1694 připadla jeho dceři, provdané Lichtenštejnové a kníže Josef z Lichtenštejna ji roku 1723 prodal Leopoldu Věžníkovi z Věžník. Roku 1753 koupila Ledeč císařovna Marie Terezie a věnovala Ústavu šlechtičen na Pražském hradě, jemuž patřila až do roku 1918.

V letech 2006–2010 působil jako starosta Stanislav Vrba, od roku 2010 tuto funkci zastává Petr Vaněk.

Pamětihodnosti

• Ledečský hrad, založen v první polovině 13. století a mnohokrát přestavován. V jeho prostorách je Městské muzeum a divadelní sál divadelního sdružení Mimochodem.
• Kostel svatého Petra a Pavla, prostorná jednolodní gotická stavba z doby kolem 1400, později přestavovaná, s věží ze 16. století. Klenba lodi je světový unikát, žebra nejsou nosné, jsou pouze dekorativní z pálené hlíny. Velmi cenná je též renesanční malířská výzdoba z poloviny 16. století.
• Kostel Nejsvětější Trojice, jednolodní renesanční stavba s valenou klenbou s hřebínky a s věží z roku 1585. Na nároží zvenku je renesanční kazatelna.
• Synagoga ve stylu vesnického baroka v ulici Na Potoce, jihovýchodně od náměstí, postavena roku 1739 po vyhoření staré synagogy z roku 1606, po dalším požáru v 19. století byla klasicistně upravena. Roku 1860 zde byl obřezán budoucí hudební skladatel Gustav Mahler. Po válce sloužila jako skladiště, roku 1991 byla prohlášena za kulturní památku.
• Židovský hřbitov jihozápadně od města vznikl roku 1601, nejstarší náhrobní kámen byl z roku 1679, funkci přestal plnit po druhé světové válce.
• Thunovský letohrádek v Horní Ledči za hradem, raně barokní stavba z konce 17. století, v současné době v rekonstrukci.
• Mariánský sloup uprostřed náměstí z roku 1770 od Jakuba Teplého.
• Jeskyně Pod Šeptouchovem, vápencová jeskyně pod vrchem Šeptouchov, součást Ledečského krasu.
• Jeskyně Na Hůrce, největší jeskyně Ledečského krasu.
• Husův sbor Církve československé husitské postavený v letech 1926 a 1927. Strop liturgické síně je ve stylu art deco.
• Pamětní deska Bohumíru Fürstovi-Fiřtovi na Husově náměstí
• Pamětní deska obětem politického útlaku v padesátých letech na ulici Koželská
• Pomník Josefu Toufarovi před kostelem svatého Petra a Pavla

Okolí

• Stvořidla – přírodní rezervace v údolí řeky Sázavy. Balvanité až skalnaté řečiště má v tomto místě prudký spád a vytváří řadu peřejí.
• Loukov (Dolní Město) – zaniklá vesnice, na jejíž význam upomíná dnes již pouze kostel svaté Markéty ze 14. století, který je pozoruhodnou ukázkou typického gotického venkovského chrámu.
• Chřenovický kostel svatého Václava – postavený v létech 1226–1236 v románsko-gotickém slohu s vysokou věží.
• Sluneční zátoka – místo, kam zajížděl český spisovatel pro mládež Jaroslav Foglar (Jestřáb) se svým skautským oddílem a které ho inspirovalo k napsání knihy „Hoši od Bobří řeky“.
• Melechov – nejvyšší vrch na Ledečsku (713 metrů). V době husitských válek se nazýval Oreb.

Osobnosti

S městem jsou spjaty tyto osobnosti:

• Zdeněk Hynek Bárta (1891–1987), český sportovec
• Petra Čechová (* 1981), česká fotbalistka
• Irena Dodalová (1900–1989), česká filmová producentka, scenáristka, režisérka animovaného a dokumentárního filmu a divadelní pedagožka
• Miloš Doležal (* 1970), český básník, spisovatel a publicista, redaktor Českého rozhlasu Vltava, autor knih o číhošťském faráři P. Josefu Toufarovi
• Václava Domšová (1957–2014), česká politička, starostka Dešťného v Orlických Horách v letech 1994–2002, senátorka a zootechnička
• Vojtěch Hlaváč (1849–1911), varhaník, skladatel, dirigent a vynálezce působící převážně v Rusku
• David Kalivoda (* 1982), český fotbalista
• Milan Nerad (* 1921), dlouholetý politický vězeň a místopředseda KPV
• Otakar Nožíř (1917–2006), český fotbalista
• Václav Perknovský (1812–1871), kupec, první c. k. poštmistr, starosta
• Vilém Perknovský (1842–1928), poštmistr, starosta a podnikatel
• Lev Sychrava (1887–1958), český právník, novinář, diplomat a politik
• Jan Šeba ( 1886–1953), český legionář, diplomat a politik
• Ondřej Šourek (* 1983), český fotbalový obránce
• Jakub Teplý (1729–1802), sochař a řezbář
• Jan Antonín Venuto (1746–1833), kanovník a malíř
• Tomáš Zdechovský (* 1979), poslanec Evropského parlamentu