Boží Dar

Historie

Krajina v okolí Božího Daru patřila ve středověku střídavě Sasku a Českému království. Na přelomu patnáctého a šestnáctého století údajně v místech pozdějšího města stávala hornická vesnice . Už v té době se zde rýžováním získával cín. Po objevu ložisek kasiteritu nechal saský kurfiřt Jan Fridrich I. v roce 1530 zahájit přípravy k založení nového města . Kurfiřt nejprve musel koupit schwarzenberské pa

V okolí města se těžilo především stříbro, cín a železná ruda. Doly byly zpočátku spravovány horním úřadem ve Schneebergu, ale roku 1546 byl ve městě otevřen samostatný horní úřad, který fungoval až do roku 1580 a později ještě v období od roku 1673 do poloviny devatenáctého století. Roku 1580 císař Rudolf II. povýšil Boží Dar na svobodné královské město. Během šestnáctého století ve městě žilo údajně přes dva tisíce obyvatel, ale s útlumem těžby koncem století začal jejich počet klesat. K velkému úbytku obyvatel došlo také během třicetileté války a v důsledku náboženské protireformace. Ve druhé polovině osmnáctého století sice došlo k oživení dolů, ale dřívější velikosti už město nedosáhlo.

V roce 1808 město postihl rozsáhlý požár, při kterém shořela většina domů včetně fary, radnice a školy. S definitivním úpadkem hornictví si lidé hledali nové způsoby obživy, kterými se staly výroba krajek, dřevěného a drobného textilního zboží. Na počátku dvacátého století se začal rozvíjet cestovní ruch, a z Božího Daru se stalo vyhledávané letní i zimní letovisko. Rozvoj města však těžce zasáhlo vysídlení Němců z Československa po druhé světové válce.

V padesátých letech 20. století pozbyl Boží Dar městských práv.

Historie hornictví

Hlavními těženými surovinami v okolí Božího Daru byly stříbro, cín a železná ruda. V menším množství se získávala také měď, arsen, kobalt, nikl, bismut, zlato a uran. V blízkém okolí města se nacházela jen menší část ložisek. Do prostoru mezi městem a Neklidem zasahoval okraj jáchymovského ložiska s výskytem stříbra, arsenu, kobaltu, niklu a bismutu a stejné kovy se vyskytovaly v okolí Ryžovny. V náplavech Černé mezi Božím Darem a Myslivnami vzniklo druhotné ložisko kasiteritu Významná ložiska cínu a železné rudy bývala zejména na Zlatém Kopci (ložisko Kaff), na Komářím vrchu a v údolí Hrazeného potoka. Dobývání stříbra prosperovalo až do sedmdesátých let šestnáctého století, kdy byly vyčerpány povrchové polohy ložisek. S postupným prohlubováním dolů rostly náklady a kvalita rudy se zhoršovala. Významnými díly byly štoly Daniel (též ) a Georg, které dosáhly délky stovek metrů.

V dole se v sedmnáctém a osmnáctém století dobýval arsenopyrit, ze kterého se v huti (stála v místech chaty Pod Klínovcem) vyráběl arsenik. Jako vedlejší produkt se získávala měď a sloučeniny kobaltu a niklu používané k výrobě kobaltové modři.

Uran

Po druhé světové válce v božídarském revíru začalo vyhledávání ložisek uranu. V letech 1946–1974 byly prozkoumány starší štoly a doly a vyražena jáma Klement s jedním patrem v hloubce 57 metrů. Další průzkumné práce proběhly v letech 1953–1954 v oblasti severovýchodně od jámy Nikolaj, která byla součástí jáchymovského dolu Eduard. Jáma Nikolaj byla spojena s jámou Klement dva kilometry dlouhým překopem. V celém úseku se v roce 1956 vytěžilo malé množství uranu. Poslední průzkumné dílo bylo vyraženo v roce 1957 na planině na jihozápadním okraji města, ale ani v něm nebyly zjištěny významné zásoby rudy, a proto byl celý průzkum v roce 1960 ukončen.

Pozůstatky po dolování

Povrchové i podzemní stopy těžby v okolí Zlatého Kopce jsou památkově chráněny jako skarnový revír Zlatý kopec a rudný revír Hrazený potok – Zlatý kopec. Štola Johannes je přístupná veřejnosti. V okolí města je většina stop po dolování aplanovaná nebo leží v katastrálním území Jáchymova. K výraznějším pozůstatkům rýžování kasiteritu patří sejpy podél říčky Černé, které se dochovaly na ploše přes 250 000 m².

Pamětihodnosti

• Nejvýznamnější stavbou ve městě je barokní kostel svaté Anny z roku 1772. Zvon kostela je dílem jáchymovského cínaře a zvonaře Hanse Wilda.
• Radnice (čp. 1)
• Sejpy rudného dolu
• Hotel Zelený dům
• Socha svatého Jana Nepomuckého
• Hotel Praha
• Výdejový stojan benzínové čerpací stanice HEFA "C", technická památka z roku 1959 (stejný exemplář je také v Národním technickém muzeu v Praze).
• Pomník Antona Günthera, vztyčený v roce 1936 u příležitosti 60. narozenin božídarského německého básníka, opěvujícího zdejší kraj. Nachází se na náměstí před radnicí vedle pamětního kamene věnovaného řeckému spisovateli Nikosi Kazantzakisovi, který v letech 1929 až 1931 žil a tvořil v tomto kraji.
• Podél Blatenského vodního příkopu z Božího Daru do Horní Blatné (Bergstadt Platten) vede asi dvanáctikilometrová naučná stezka.
• Pod nedalekým Klínovcem odbočuje pěšina ke kameni tří panství z roku 1677 u Oberwiesenthalu.
• Přeshraniční stezka Antona Günthera

Osobnosti

Rodáci

• Jan Tadeáš Antonín Peithner z Lichtenfelsu (1727–1792), česko-německý báňský geolog a hornický vědec
• Anton Günther (1876–1937), německý básník a zpěvák krušnohorských lidových písní. U příležitosti jeho 60. narozenin byl ve městě roku 1936 vztyčen jeho pomník.
• Ewald Roscher (1927–2002), skokan na lyžích a trenér skokanské reprezentace SRN
• MUDr. Alois Velich, český lékař, univerzitní profesor a rektor ČVUT

Další osobnosti

• Kašpar Eberhard (1523–1575), německý luteránský teolog
• František Vilém Tippmann, rodák z Jáchymova v letech 1816 až 1824 působil v Božím Daru jako farář, od roku 1833 jako pomocný biskup pražské arcidiecéze, na Božím Daru založil chudobinec (dnešní hotel Svatá Anna)
• Nikos Kazantzakis, řecký literát, který v letech 1929 až 1931 žil a působil v nedalekém lesnickém stavení
• Lukáš Bauer (* 1977), běžec na lyžích, trojnásobný olympijský medailista Lukáš Bauer, žije na Božím Daru