Františkovy Lázně

Historie

Léčivé účinky zdejších pramenů jsou známy od 15. století. Vodu z pramenů používali nejen místní obyvatelé, nýbrž byla prodávána i po celém Německu. V roce 1700 prodej františkolázeňské vody v Německu převýšil objem vody pocházející ze všech německých lázní. Město bylo založeno v roce 1793 císařem Františkem II., po němž také nese svoje jméno. Za zakladatele lázeňského provozu jako prvních slatinných lázní na světě je považován lékař Bernhard Adler (1753–1810), rodák z Chebu. Ochrana zdrojů minerálních vod a celé zřídelní struktury prošla postupným vývojem. V roce 1866 bylo výnosem č. 1086 stanoveno ochranné pásmo s poloměrem 1500 m a středem na zdroji Solný.

Horní hejtmanství v Praze provedlo výnosem č. 374 ze 4. března 1882 změnu – stanovilo kruhové ochranné pásmo s rozlišením na vnitřní a vnější. První dlouhodobě platné a uznávané ochranné obvody byly však stanoveny až výnosem Báňského hejtmanství z 1. října 1883 pod č. 2387. Výnos vymezil užší a širší obvod ochrany františkolázeňských pramenů proti hornické činnosti. V užším pásmu byla zakázána veškerá hornická činnost, zatímco v širším ochranném obvodu hornická činnost omezena nebyla v terciéru, avšak byly zakázány všechny práce v krystaliniku pod úrovní výtokové roury pramene František (434,4 m n. m.).

Tyto ochranné obvody platily až do roku 1959, kdy byla výměrem československého ministerstva zdravotnictví LZ/3-2884-15.9 stanovena prozatímní ochranná pásma pro Františkovy Lázně. Stalo se tak na základě nových poznatků z komplexního výzkumu Chebské pánve, ale zejména v reakci na negativní vliv erupce na vrtu H11. Tak byl zpřesněn průběh hranic užšího ochranného pásma podle rozsahu zřídelní struktury a značně rozšířeno vnější ochranné pásmo. Stalo se tak zejména z důvodu ochrany infiltračního povodí a území nebezpečného pro nepřímé ovlivnění režimu pramenů.

Návrh nových ochranných pásem předložený v roce 1962 nebyl přijat pro zásadní nesouhlas ministerstva paliv, neboť stanovil zákaz těžby hnědého uhlí. V roce 1975 byla prozatímní pásma rozšířena výnosem MZ ČSR č. 40/1975 částka 16–17/1975 Sb. Druhý návrh definitivních pásem, předložený v roce 1978 opět nebyl přijat. Tentokráte pro zásadní nesouhlas ministerstva zdravotnictví, neboť naopak těžební činnost povoloval.

Definitivní ochranná pásma byla stanovena až po sametové revoluci nařízením vlády 152/1992 Sb., a to na základě dalšího komplexního průzkumu a zhodnocení (Pazdera, 1978, Herzog 1985). Pásma respektují zákaz těžby hnědého uhlí v rozsahu všech tří stupňů ochrany.

Pamětihodnosti

=== C

• Kostel Povýšení sv. Kříže (1815–1819) – klasicistní jednolodní stavba, návrh Karel Wiedermann
• Kostel svatého Jakuba
• Evangelický kostel svatého Petra a Pavla
• Pravoslavný chrám svaté kněžny Olgy (1881), návrh Gustav Wiedermann
• Synagoga ve Františkových Lázních – židovskou obcí používána v letech 1875–1938, v roce 1938 vypálena nacisty, a dnes na jejím místě pomník

Vyhlídkové stavby

• Rozhledna Salingburg (1906)
• Rozhledna Zámeček (1916)

Veřejné lázeňské budovy

• Společenský dům (1795 + 1877)
• pavilon Luisina pramene (1827)
• pavilon Františkova pramene (1831)
• kolonáda Solného a Lučního pramene (1843)
• Nová kolonáda (1912)
• Dvorana Glauberových pramenů (1930)
• kolonáda Nataliina pramene (1931)

Lázeňské domy, hotely a balneoprovozy

• Lázeňský dům Tři lilie (1793) – známý pobytem J. W. Goetha
• Lázeňský dům Beseda (1811)
• Lázeňský dům Windsor (1863)
• Spa Resort PAWLIK – AQUAFORUM****
• Císařské lázně (součást Spa Resortu PAWLIK – AQUAFORUM****)
• Slatinné lázně
• hotel Metr
• Pomník Františkovým Lázním
• Pomník s reliéfem místní mecenášky Kláry Nonnerové (Karel Wilfert mladší)
• Pomník Boženy Němcové, která město v letech 1846 a 1847 navštívila
• Pomník – socha stojícího Josefa II., císaře Svaté říše římské a českého krále (přenesena z Chebu)
• Pomník – socha stojícího císaře a českého krále Františka I.
• Jezdecká socha císaře Františka I. z pomníku českých stavů v Praze; kopie (originál v Lapidáriu Národního muzea Praze, sochař: Josef Max)
• Pomník s bustou Bernharda Adlera
• Pomník se sochou Františka Josefa I., rakouského císaře a uherského a českého krále, s kloboukem a v oděvu rytíře Řádu Zlatého rouna; před Císařskými lázněmi; kopie; originál v Lapidáriu Národního muzea v Praze), (sochař: Josef Václav Pekárek
• Pomník vojákům armády Spojených států amerických, kteří osvobodili Františkovy Lázně 25. dubna 1945
• Pomník básníka Johanna Wolfganga von Goetha (Karel Wilfert mladší)
• Pomník básníka Wilhelma Müllera
• Pomník obětem nacismu
• Pomník Ludvíka Lazara Zamenhofa, tvůrce esperanta – torzo (Karel Wilfert mladší)

Pamětní desky

• Pamětní deska na domě, ve kterém v roce 1812 pobýval hudební skladatel Ludwig van Beethoven
• Pamětní deska na domě, ve kterém bydlela spisovatelka Božena Němcová
• Pamětní deska Johanna Strausse, rakouského hudebního skladatele

Ostatní

• Meteorologický sloup (1882) – nejstarší dochovaný sloup s meteorologickými přístroji v Česku

Osobnosti

• Laco Takács (* 1996), fotbalista se starty v prestižní Lize mistrů UEFA
• Bernhard Adler (1753–1810), lékař a zakladatel lázeňského provozu ve Františkových Lázních a průkopník lázeňské léčby na Chebsku
• Christof Loimann (1789–1862), notář a politik, první starosta Františkových Lázní, poslanec zemského sněmu
• Karel Wiedermann (1815–1893), františkolázeňský architekt původem z Přimdy. Karel Wiedermann a jeho syn Gustav byli autory projektů většiny lázeňských budov ve městě, čímž mu vtiskli jeho typický ráz žluto-bílých budov.
• Gustav Wiedermann (1850–1914) františkolázeňský architekt, syn Karla Wiedermanna a jeho spolupracovník
• August Brömse (1873–1925), německý malíř a grafik
• Jan Křivka (1926–2013), pravoslavný kněz, duchovní správce chrámu svaté kněžny Olgy ve Františkových Lázních a chrámu v Aši, plukovník v.v., účastník bojů o Dukelský průsmyk
• Alena Vávrová (* 1952), spisovatelka, dlouholetá organizátorka literárního života v západních Čechách

Návštěvníci města

• František II., císař Svaté říše římské
• Milan I., srbský kníže
• Johann Wolfgang von Goethe, německý básník
• Ludwig van Beethoven, německý hudební skladatel
• Johann Strauss mladší, rakouský skladatel
• Božena Němcová, česká spisovatelka
• Wilhelm Müller (básník), saský básník
• Franz Kafka, spisovatel
• Karel I., rakouský císař, se ve zdejším lázeňském hotelu Imperial seznámil se svou budoucí manželkou a císařovnou Zitou Bourbonsko-Parmskou.
• Václav Havel, dramatik a prezident ČSFR a České republiky

Františkovy Lázně a Beethoven

Hudební skladatel Ludwig van Beethoven pobýval ve Františkových Lázních od 8. srpna do 6. září 1812. Jeho návštěva byla součástí letního pobytu v českých lázních, z nichž navštívil ještě Teplice a Karlovy Vary. Ubytoval se v domě U Dvou zlatých lvů, což je dnešní čp. 7 na Národní třídě. V době Beethovenova pobytu byl dům téměř nový: na klenáku nad vchodem do domu je letopočet 1802. Skladatelův pobyt připomíná nejen název kavárny umístěné v domě, ale i pamětní deska na průčelí a v současnosti nepřístupný Beethovenův obraz v průjezdu.

Do Františkových Lázní přijel Beethoven z Karlových Varů, kde uspořádal spolu s italským houslistou Giovannim Polledrem 6. srpna 1812 dobročinný koncert ve prospěch vyhořelého dolnorakouského města Baden. Z Beethovenova františkolázeňského pobytu se dochovalo několik dopisů. V literatuře se často edituje dopis, který ve Františkových Lázních napsal 9. srpna svým nakladatelům Breitkopfovi a Härtelovi. Stěžuje si zde na studené, „listopadové“ počasí a únavu z léčebných procedur. Léčba ve zdejších lázních skladateli úlevu v jeho zdravotních potížích nepřinesla.

V domě U Dvou zlatých lvů bydlel Beethoven spolu s manželi Brentanovými. Podle části beethovenovské literatury byla Antonia Brentano, manželka frankfurtského bankéře Franze Brentana, onou nesmrtelnou milenkou, jejíž identita je stále neznámá.