město, 13163 obyvatel k 1.1.2014, 55,86 km2
znak Aš
Aš

Pamětihodnosti

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Aši.

I když se Aš řadí mezi starší města, nezachovalo se zde příliš historických památek. Nejcennější památkou byl kostel Nejsvětější Trojice, který byl zničen při požáru v roce 1960. O něco později, v 70. letech 20. století, byly téměř všechny historické domy na hlavním, Goethově náměstí, včetně takzvaného ašského špalíčku, strženy. Jejich místa zaplnila většinou panelová výstavba.

Stavby

Budova radnice byla jako barokní stavba postavena v roce 1733. V roce 1814 však vyhořela, a v roce 1816 byla znovu postavena podle původních plánu. Později bylo přistavěno další patro. Ve 20. století prošla kompletní rekonstrukcí. Bývala zde knihovna. Od roku 2003 se budova stala opět městskou radnicí.
Ašské muzeum bylo založeno v roce 1892, a nyní sídlí v budově v Mikulášské ulici, která byla postavena jako zámek Zedtwitzů. Zde je také možné zhlédnout v Evropě ojedinělou sbírku 25 000 párů rukavic. Ašské muzeum také vede celostátní evidenci smírčích křížu, kterých se na Ašsku také několik nachází.
Kostel sv. Mikuláše je pseudorenesanční římskokatolický kostel, který byl dostavěn v roce 1871. Nahradil původní kostel sv. Mikuláše, který byl původně postaven jako součást zaniklého sídla Zedtwitzů v Aši, a který již od poloviny 19. století nevyhovoval svou velikostí.
Rozhledna na vrchu Háj nebo také Ašská rozhledna byla vystavěna v letech 1902–1903 podle plánů architekta Wilhelma Kreise, slavného autora Bismarckových sloupů. Rozhledna je 36 metrů vysoká. Je dominantou a symbolem města a hojně turisty navštěvovanou destinací.
  • Hasičská zbrojnice z roku 1930, projektovaná architektem Emilem Röslerem je od roku 2009 zařazena mezi kulturní památky. Stavba je unikátní svými interiéry, hlavně dveřními a okenními výplněmi, dlažbou a kováním.
  • Salva Guardia je kamenný reliéf s císařskými symboly, kterým císařství osvobodilo Aš od nutného ubytování vojáků a ničení města. Nyní se nachází v ašském muzeu.
  • Evangelický kostel Nejsvětější Trojice byl asi nejvýznamnější památkou Aše. Byl stavěn v letech 1747–1749 pro 2500 lidí. Ašský dobrodinec Gustav Geipel do kostela zakoupil největší varhanní systém v tehdejších západních Čechách. Kostel kompletně vyhořel při rekonstrukci v roce 1960. Zbytky byly později strženy. V roce 2003 bylo na místě kde stál založeno pietní místo.

Pomníky a památníky

Související informace naleznete také v článku Památníky v Aši.
  • Pomník J.W.Goetha postavený v roce 1932. Jeho autorem je Johannes Watzal. Nachází se na Goethově náměstí.
  • Pomník Dr. Martina Luthera byl postaven v roce 1883. Je to jediný Lutherův památník v Čechách. Jeho autorem je architekt J. Rössner.
  • Památník obětem válek mezi lety 1848 a 1869 se nachází na ašském hřbitově. Má tvar obelisku umístěného na podstavci se jmény obětí. Dříve byl součástí většího památníku, společně s památníkem obětem 1. světové války.
  • Památník obětem 2. světové války se nachází také na ašském hřbitově a také má tvar obelisku.
  • Památník sovětským vojákům, kteří pomáhali osvobozovat ašské pohraničí, se také nachází na ašském hřbitově.
  • Benešův památník se nachází na Okružní ulici, před budovou základní školy.
  • Památník osvobození Aše americkou armádou stojí na hranici Masarykova náměstí a Sadů míru.
  • Geipelův památník. Gustav Geipel byl ašský předválečný měšťan, průmyslník a dobrodinec, který daroval městu velkou spoustu pozemků a peněz na jejich úpravy. Památník byl odhalen na Okružní ulici v roce 1924.
  • Památník Theodora Körnera z roku 1913 se nachází v lesoparku pod rozhlednou.
  • Památník Friedricha Ludwiga Jahna se nachází v lesoparku pod rozhlednou.
  • Pamětní deska Robertu Schumannovi je umístěna na ašské hudební škole

zaniklé památníky:

  • památník se sochou císaře Josefa II., který stál před školou zbouranou v 60. letech 20. století. Jeho současná situace není známa.
  • deska s reliéfem Friedricha Schillera. Byla umístěna na skále pod ašskou rozhlednou. Deska zůstala, ale již bez reliéfu. Jeho současná situace není známa.
  • památník obětem 1. světové války, který stál v parku mezi Chebskou a Nádražní ulicí. Byl součástí většího památníku, spolu s památníkem obětem předchozích válek (ten je umístěn na ašském hřbitově). Poté, co byl památník rozebrán, aby na jeho místo byla vztyčena socha rudoarmějce, již nebyl nikdy nikde znovu instalován.
  • dva památníky se sochami rudoarmějců, byly postupně umístěny na stejném místě, v parku mezi Chebskou a Nádražní ulicí. První byl zničen neznámým pachatelem, druhý byl poté stržen po pádu komunismu a je umístěn v depozitáři ašského muzea.

Historie

Do roku 1000 patřilo ašské území do takzvaného regia Slavorum (z latiny: země Slovanů). Aš byla pravděpodobně založena v 11. nebo 12. století.

V roce 1270 získal ašský kostel řád německých rytířů. Je to také první zaznamenaná zmínka o Aši. Město samotné, je v historických pramenech zmíněno o něco později, v roce 1281 , kdy bylo zastaveno římským králem Rudolfem Habsburským fojtu Jindřichovi z Plavna. V roce 1331 byla Aš a město Selb zastaveno králem Janem Lucemburským znovu pánům z Plavna, zbytek Ašska potom pánům z Neuberga. Plavenští si na Mikulově vybudovali vedlejší sídlo. Neubergové chtěli pravděpodobně mezi lety 1335 až 1355 oddělit Aš od Chebska , protože Chebští páni se dožadovali krále Jana Lucemburského privilegií, podle nichž by k tomuto dojít nemohlo. Kolem roku 1400 odkoupili celé Ašsko od pánů z Plavna Zedtwitzové. V roce 1422 došlo k tomu, čeho se Chebští obávali. Císař Zikmund předal celé Ašsko Zedtwitzům jako mužské léno, čímž bylo definitivně Ašsko odděleno od Chebska, a stalo se fakticky autonomií. Zedtwitzové poté ovládali Ašsko po více jak dalších 500 let.

V 16. století provedli Zedtwitzové na Ašsku reformaci, luteránství se stalo dominantní konfesí. Roku 1629 bylo Ašsko obsazeno císařskými vojsky a zdejší evangeličtí duchovní byli vyhnáni. Avšak vzhledem k zvláštnímu postavení Ašska potvrdil vestfálský mír Ašsko jako protestantské území, nebyla zde provedena rekatolizace, takže Ašsko zůstalo jediným českým územím, kde byl protestantismus nejen povoleným, ale dokonce výhradním náboženstvím, zůstal jím i poté, co část rodiny Zedtwitzů přestoupila ke katolicismu.

V roce 1775 bylo Ašsko definitivně připojeno k Čechám , resp. k Rakousku. To díky tzv. Temperamentním bodům, které vydala Marie Terezie. Tato listina měla původně usnadnit politickou a soudní správu na Ašsku, ale Zedtwitzům také zaručila ochranu, vlastní soudní aparát, osvobození od daní a svobodu vyznání. Toleranční patent z roku 1781 se na Ašsko vztahoval v tom smyslu, že zaručil toleranci katolické menšině.

Textilní průmysl v regionu rychle sílil, a koncem 18. století se z Aše stalo průmyslové centrum.

Roku 1814 vypukl v Aši velký požár, který zasáhl oba vrchy podél hlavní cesty; Mikulášský i Radniční. Požár zničil celé zámecké sídlo Zedtwitzů, historickou radnici, a vzal s sebou 167 domů, a dalších 80 staveb mezi těmito vrchy.

V roce 1834 byl v Aši vyroben první Jacquardův tkalcovský stroj. V té době žilo v Aši už přes 6000 tkalců. O třicet let později, roku 1864 v Aši vznikla první mechanická tkalcovna v Rakousku. V květnu roku 1877 došlo k velké stávce v textilní výrobě. Ta skončila střelbou a smrtí jednoho z dělníků. V roce 1880 se Aš se svými třinácti tisíci obyvateli stala desátým největším českým městem. 2. srpna 1872 byla Aš právně povýšena z městyse na město.

20. století

V roce 1904 byla v Aši založena odborná textilní škola se čtyřletým studiem. Textilní průmysl nadále velmi sílil, a v roce 1924 bylo ve městě již více než 120 tkalcoven, 13 barvíren, 52 obecných pletáren, a 129 pletáren punčoch. Z Aše se stalo ještě silnější průmyslové centrum. Bohatství ašských továrníků podporovalo propagandu Konráda Henleina, což vedlo k posilování jeho Sudetoněmecké strany a přebírání moci v okrese. Po jejím sjezdu 5. května 1938, kterého se účastnilo 21 tisíc členů, začali čeští obyvatelé město opouštět. Kvůli síle ašských nacistů, kteří postupně přibírali moc v celém ašském okrese, bylo Ašsko obsazeno jednotkami freikorpsu a de facto připojeno k německé říši ještě před podepsáním Mnichovské smlouvy, v noci z 21. na 22. září 1938. Čeští policisté byli odzbrojeni a společně s českými úředníky a německými antifašisty převezeni do Bad Elsteru. 3. října 1938 vstoupily do města jednotky wehrmachtu a o několik hodin později je následoval sám Hitler.

2. světová válka

Vstup do 21. století znamenal pro město novou stavební éru. V centru města přibylo množství nových, moderních polyfunkčních domů. Mezi lety 2004 a 2009 prošlo město pěti etapami rekonstrukce silniční a parkovací infrastruktury. Byl vybudován ašský obchvat. V roce 2003 byla kompletně rekonstruována budova staré radnice, kam byl následně opět přemístěn městský úřad. V sousedství byl vysvěcen památník vyhořelému evangelickému kostelu, v jehož blízkosti stojí také jediný památník Martina Luthera v České republice. Byly upraveny parky v okolí historické rozhledny na vrchu Háj, i parky ve městě. Menší obchody jsou nahrazovány obchodními domy. V roce 2008 navíc došlo k opravám velkého počtu panelových domů, které pokračují i v roce 2010, a byl vybudován třetí kruhový objezd v centru města, na Goethově náměstí. V letech 2009–2010 byly také vloženy velké investice do revitalizace vrchu Háj a do úpravy Mikulášského vrchu spolu s celkovou rekonstrukcí ašského muzea.

V letech 2013-2014 došlo i na rekonstrukce tak dlouho opomíjených německých památníků. V roce 2013 byli rekonstruovány památníky F. L. Jahna a T. Körnera . V roce 2014 poté památník Friedricha Schillera a Gustava Geipela . V roce 2014 byla také dokončena rekonstrukce Goethova náměstí a byla sem po pěti letech vrácena restaurovaná kašna se sochou básníka J. W. Goetheho .


Oficiální web město Aš:
www.muas.cz

PSČ Aš: 352 01

Počasí

Počasí

Zdroj textu cs.wikipedia.org

V okolí