Historie
Do roku 1000 patřilo ašské území do takzvaného regia Slavorum (z latiny země Slovanů). Aš byla pravděpodobně založena v 11. nebo 12. století.V roce 1270 protože Chebští páni se dožadovali krále Jana Lucemburského privilegií, podle nichž by k tomuto dojít nemohlo. Kolem roku 1400 odkoupili celé Ašsko od pánů z Plavna Zedtwitzové. V roce 1422 došlo k tomu, čeho se Chebští obávali. Císař Zikmund předal celé Ašsko Zedtwitzům jako mužské léno, čímž bylo definitivně Ašsko odděleno od Chebska, a stalo se fakticky autonomií. Roku 1814 vypukl v Aši velký požár, který zasáhl oba vrchy podél hlavní cesty; Mikulášský i Radniční. Požár zničil celé zámecké sídlo Zedtwitzů, historickou radnici, a vzal s sebou 167 domů, a dalších 80 staveb mezi těmito vrchy. V roce 1834 byl v Aši vyroben první Jacquardův tkalcovský stroj. V té době žilo v Aš Během druhé světové války se situace nejen v Aši, ale v celém Ašsku, značně zhoršila. Textilní výroba ztrácela na své síle kvůli úbytku obyvatelstva a německé úřady postupně zastavovaly novou výstavbu ve městě. 20. dubna 1945 vstupují do Aše americké jednotky a osvobozují ji. Válka končí, ale problémy ne.
Vystěhováním německého obyvatelstva z Aše klesl i přes okamžité osidlování počet obyvatel o více než polovinu. I když byly některé závody předány do státní správy nebo do rukou nových českých osídlenců, nebylo možné udržet všechny v provozu. Mnoho továren muselo být uzavřeno. Reorganizace textilních továren v Aši pokračovala až do 50. let 20. století, kdy byly zřízeny n. p. Tosta, Ohara Aš (později n. p. Textilana), n. p. Krajka, n. p. Kovo nebo Metaz. V Aši byl později také otevřen závod pro výrobu výpočetní techniky Aritma.
V roce 1960 byl požárem zničen evangelický kostel, nejhodnotnější památka města. Během 60. let bylo v Aši zbouráno velké množství starých domů, které byly nahrazeny domy panelovými. Vzniklo tak množství sídlišť, která přinesla přes tisíc nových bytů. V té době také přestal klesat počet obyvatel a v roce 1970 žilo v Aši již 11 620 lidí. Během 70. a 80. let bylo město obohacováno o velké množství nových domů, ale rekonstruovány byly i ty starší. Přibyly také obchody, místa ke sportu nebo nové vlakové nádraží.
Pádem komunistického režimu v roce 1989 také skončila textilní éra města Aše. V 90. letech postupně zanikají všechny místní továrny, Tosta, Textilana i Krajka. Textilní podnik Textilana (závod Ohara Aš) zanikl ke konci roku 1999, kdy se vedení liberecké Textilany rozhodlo tento podnik zcela uzavřít z důvodu nerentabilnosti a ztrátovosti, závod Ohara Aš až do zastavení výroby vyráběl dámské šatovky a látky na pánské obleky, navíc tehdy se Vstup do 21. století znamenal pro město novou stavební éru. V centru města přibylo množství nových, moderních polyfunkčních domů. Mezi lety 2004 a 2009 prošlo město pěti etapami rekonstrukce silniční a parkovací infrastruktury. Byl vybudován ašský obchvat. V roce 2003 byla kompletně rekonstruována budova staré radnice, kam byl následně opět přemístěn městský úřad. V sousedství byl vysvěcen památník vyhořelému evangelickému kostelu, v jehož blízkosti stojí také jediný památník Martina Luthera v České republice. Byly upraveny parky v okolí historické rozhledny na vrchu Háj, i parky ve městě. Menší obchody jsou nahrazovány obchodními domy. V roce 2008 navíc došlo k opravám velkého počtu panelových domů, které pokračují i v roce 2010, a byl vybudován třetí kruhový objezd v centru města, na Goethově náměstí. V letech 2009–2010 byly také vloženy velké investice do revitalizace vrchu Háj a do úpravy Mikulášského vrchu spolu s celkovou rekonstrukcí ašského muzea.
V letech 2013–2014 došlo i na rekonstrukce tak dlouho opomíjených německých památníků. V roce 2013 byly rekonstruovány památníky F. L. Jahna a T. Körnera. V roce 2014 poté památník Friedricha Schillera a Gustava Geipela. V roce 2014 byla také dokončena rekonstrukce Goethova náměstí a byla sem po pěti letech vrácena restaurovaná kašna se sochou básníka J. W. Goetheho.
Pověsti
Nejznámější ašskou pověstí je patrně ta o Nahřbetskočovi, který napadal pocestné na vrchu Háj, u obávaného Kočičího smrku. Pověsti z celého Ašska byly sepsány v knize Ašské pověsti rodákem Wilhelmem Fisherem, kterou v češtině vydalo v roce 1999 také Ašské muzeum. V roce 2014 byly tyto pověsti vydány na CD jako audiokniha.Pamětihodnosti
I když se Aš řadí mezi starší města, nezachovalo se zde příliš historických památek. Nejcennější památkou byl evangelický kostel Svaté Trojice, který byl zničen při požáru v roce 1960. O něco později, v 70. letech 20. století, byly téměř všechny historické domy na hlavním, Goethově náměstí, včetně takzvaného ašského špalíčku, strženy. Jejich místa zaplnila většinou panelová výstavba.Stavby
{| class="wikitable" style=" | | Budova radnice byla jako barokní stavba postavena v roce 1733. V roce 1814 však vyhořela, a v roce 1816 byla znovu postavena podle původních plánu. Později bylo přistavěno další patro. Ve 20. století prošla kompletní rekonstrukcí. Bývala zde knihovna. Od roku 2003 se budova stala opět městskou radnicí. |- VALIGN=TOP | Kostel Ašské muzeum | | Ašské muzeum bylo založeno v roce 1892, a nyní sídlí v budově v Mikulášské ulici, která byla postavena jako zámek Zedtwitzů. Zde je také možné zhlédnout v Evropě ojedinělou sbírku 25 000 pár | | Kostel sv. Mikuláše je pseudorenesanční římskokatolický kostel, který byl dostavěn v roce 1871. Nahradil původní kostel sv. Mikuláše, který byl původně postav | | Rozhledna Háj nebo také Ašská rozhledna, původně Bismarckova rozhledna, byla vystavěna v letech 1902–1903 podle plánů architekta Wilhelma Kreise, slavného autora Bismar | | Hasičská zbrojnice s knihovnou z roku 1930, projektovaná architektem Emilem Röslerem je od roku 2009 zařazena mezi kulturní památky. Stavba je u | | Evangelický kostel Svaté Trojice byl asi nejvýznamnější památkou Aše. Stavba byla započata 1. května roku 1622, pak byl kompletně přestavěn v letech 1747–1749. Ašský dobrodinec Gustav Geipel do kostela zakoupil největší varhanní systém v tehdejších západních Čechách. Kostel kompletně vyhořel při rekonstrukci v roce 1960. Zbytky byly později strženy. |}Pomníky a památníky
Restaurovaný Lutherův památník v sousedství ašské radnice, jediný svého druhu v České republice (2008)- Pomník J. W. Goetha postavený v roce 1932. Jeho autorem je Johannes Watzal. Nachází se na Goethově náměstí.
- Pomník Dr. Martina Luthera byl postaven v roce 1883. Je to jediný Lutherův památník v Čechách. Jeho autorem je architekt J. Rössner.
- Památník obětem válek mezi lety 1848 a 1869 se nachází na ašském hřbitově. Má tvar obelisku umístěného na podstavci se jmény obětí. Dříve byl součástí většího památníku, společně s památníkem obětem 1. světové války.
- Památník obětem druhé světové války se nachází také na ašském hřbitově a také má tvar obelisku.
- Památník sovětským vojákům, kteří pomáhali osvobozovat ašské pohraničí, se také nachází na ašském hřbitově.
- Benešův památník se nachází na Okružní ulici, před budovou základní školy.
- Památník osvobození Aše americkou armádou stojí na hranici Masarykova náměstí a Sadů míru.
- Geipelův památník. Gustav Geipel byl ašský předválečný měšťan, průmyslník a dobrodinec, který daroval městu velkou spoustu pozemků a peněz na jejich úpravy. Památník byl odhalen na Okružní ulici v roce 1924.
- Památník Theodora Körnera z roku 1913 se nachází v lesoparku pod rozhlednou.
- Památník Friedricha Ludwiga Jahna se nachází v lesoparku pod rozhlednou.
- Pamětní deska Robertu Schumannovi je umístěna na ašské hudební škole
- Salva Guardia je kamenný reliéf s císařskými symboly, kterým císařství osvobodilo Aš od nutného ubytování vojáků a ničení města. Nyní se nachází v ašském muzeu.
;zaniklé památníky
- památník se sochou císaře Josefa II., který stál před školou zbouranou v 60. letech 20. století. Jeho současná situace není známa.
- deska s reliéfem Friedricha Schillera. Byla umístěna na skále pod ašskou rozhlednou. Deska zůstala, ale již bez reliéfu. Jeho současná situace není známa.
- památník obětem první světové války, který stál v parku mezi Chebskou a Nádražní ulicí. Byl součástí většího památníku, spolu s památníkem obětem předchozích válek (ten je umístěn na ašském hřbitově). Poté, co byl památník rozebrán, aby na jeho místo byla vztyčena socha rudoarmějce, již nebyl nikdy nikde znovu instalován.
- dva památníky se sochami rudoarmějců, byly postupně umístěny na stejném místě, v parku mezi Chebskou a Nádražní ulicí. První byl zničen neznámým pachatelem, druhý byl poté stržen po pádu komunismu a je umístěn v depozitáři ašského muzea.
Osobnosti
Regionální osobnosti
- Gustav Geipel (1853–1914) byl ašský občan pocházející z jedné z nejvýznamnějších průmyslových rodin na Ašsku. Je znám jako dobrosrdečný mecenáš, který své peníze daroval na výstavbu domů pro chudé dělníky a staré lidi, dotoval sportoviště, opravy chodníků a silnic, zakoupil pro město pozemky pro stavbu i zalesnění, pro evangelický kostel pořídil rozsáhlý varhanní systém, a po své smrti odkázal městu velké množství peněz. V roce 1924 mu byl odhalen na dnešní Okružní ulici památník, který je jakýmsi symbolickým vstupem do Geipelova parku, který on nechal založit. Jedna z nejdůležitějších komunikací v Aši nese jeho jméno.
- Traugott Alberti byl ašský evangelický farář, otec Carla Alberiho. Namaloval spoustu dnes významných kreseb, znázorňujících Aš 19. století, a sepsal její dějiny. V roce 1870 byl povolán do Vídně, ke dvoru císaře Františka Josefa, který ho vyznamenal Rytířským křížem Železné koruny a Komturním křížem Řádu Františka-Josefa. Na Vídeňské univerzitě poté Alberti zastával významný post.
- Carl Alberti byl synem faráře Trugotta Albertiho. Po svém otci zdědil vztah k Aši, a sepsal podrobné dějiny města, které byly vydány jako čtyřsvazková encyklopedie pod názvem Beiträge zur Geschichte der Stadt Asch und der Ascher Bezirkes v roce 1934.
Ostatní osobnosti
- Lukáš Bundil, kytarista, muzikant
- Oskar Fischer, německý politik, narozen v Aši
- Konrad Henlein, učitel u Deutscher Turnverband v Aši, v roce 1925 založil „Ascher Turnschule“
- Miroslav Chrástka, zpěvák, kytarista a skladatel skupiny Turbo
- Otto Jäger, letecké eso v 1. světové válce, narozen v Aši
- Sebastian Knüpfer, německý hudební skladatel, narozen v Aši
- Lenka Marušková (za svobodna Hyková), stříbrná medailistka ve sportovní střelbě na Olympiádě 2004 v Athénách, která žila v Aši
- Daniel Procházka, stylista a vizážista českých hvězd
- Andreas Leonhardt, hudební skladatel, autor rakouských vojenských pochodů, narozen v Aši
- Jiří Sekáč, profesionální hokejista hrající v NHL, který žil v Aši.
- Petr Sepeši, zpěvák, který žil v Aši,
- Čestmír Šíma (* 1979), strongman a nejsilnější Čech
- Anna Šochová, spisovatelka
- Horst Tomayer, německý spisovatel a herec, narozen v Aši
- Petr Zahrádka, básník, narozen v Aši
- Markéta Zinnerová, spisovatelka knih pro děti a mládež
Návštěvníci města
- Josef II., římskoněmecký císař a král český a uherský (4. října 1779)
- Johann Wolfgang von Goethe, německý básník (1806, 1819)
- Robert Schumann, německý hudební skladatel
- Adolf Hitler, nacistický vůdce (1938)
- Edvard Beneš, pozdější československý prezident (1915)
- Klement Gottwald, pozdější československý prezident
- Ludvík Svoboda, československý prezident
- Gustáv Husák, československý prezident (23. srpna 1973)
- Václav Havel, český prezident (2. května 1996)
- Václav Klaus, český prezident (12. dubna 2006)
- Miloš Zeman, český prezident 2015
- Petr Pavel, český prezident (jako zvolený prezident navštívil Aš 15. února 2023)
Počet obyvatel dle sčítání lidu
| Rok | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Obyvatel | 13 209 | 15 557 | 18 674 | 21 880 | 19 525 | 22 930 | 10 784 | 9 667 | 11 622 | 11 905 | 11 410 | 11 632 | 11 498 |
Oficiální web město Aš:
www.muas.cz
PSČ Aš: 352 01







