Horní Kounice

Historie

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1235. Vesnice vznikala pomocí emfyteutického práva kolem roku 1210. Obec patřila řádu johanitů, o čemž pojednává další z prvních písemných zmínek (15. 9. 1248) ze znojemského farního kostela (jednalo se o desátcích z obce Raklinice), kde figurují i dva johanité – kněz Mikuláš a laik Ortulf – z Horních Kounic (fratres hospitalis de Cuniz). Nelze vyloučit, že Horní Kounice byly darem krále či markraběte johanitům v Mailbergu.

Dne 22. září 1318 podepsal Jan Lucemburský listinu, díky které získávají Horní Kounice velmi významné privilegium. Král se obrací na komtura a jeho spolubratry (comendatori et fratribus ordinis cruciferorum sancti Joannis Jerosolimitani in Chunicz) a ustanovuje, že Horní Kounice mají být do budoucna městečkem (povýšení vesnice na město) (ut villa ipsorum Chunicz oppidum forense seu locus forensis esse debeat) s právem trhu v úterý každého týdne. Komenda v Horních Kounicích měla desátky z obcí Horní Dubňany, Dukovany a Bohuslavice.

Před 25. dubnem 1424 se Horních Kounic zmocnil Jan z Kunštátu, jelikož se píše „seděním na Horních Hounicích“. Páni z Kunštátu se v Horních Kounicích zabydleli a začali zde vařit pivo. Brzy však museli přestat. Roku 1506 patřily Horní Kounice Janu z Veitmile.

Popis pečeti a erbu pochází z roku 1552 od Ferdinanda II.

Pamětihodnosti

• Kostel svatého Michaela archanděla – pozdně románský z poloviny 13. století, výrazně rozšířen koncem 18. století
• Tvrz Horní Kounice – původně johanitská komenda, založená roku 1235, zaniklá za husitských válek. Později tvrz, v 17.–18. stol. přestavěná na sýpku.
• Vodní mlýn
• Kaplička na křižovatce
• Boží muka
• Alinkov – hospodářský dvůr severovýchodně od obce

Rodáci

• František Adam – československý legionář a protinacistický odbojář