Komořany

Historie

Počátky obce

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1340, kdy se v listině Karla z Uherčic objevuje mezi svědky prodeje tří lánů vilímovského kláštera jistý Střezivoj Holub z Komořan (Strzeiesewoy dictus Holub de Comurzan), příslušník starobylého rodu původem z Tachova, který přišel na Moravu v doprovodu Jindřicha z Lipé. Podrobnější historickou zprávu o obci přinesl rok 1347, kdy Střezivoj Holub odkázal své zboží v Komořanech, zahrnující tvrz, kostel a patronátní právo, ženskému cisterciáckému klášteru Králové na Starém Brně. Ve 14. století byly Komořany hrazenou tržní osadou s kostelem a cisterciáky obsazenou farou. V roce 1347 zde byl farářem cisterciák Bernard a po něm Alberik.

Po třicetileté válce přišla velká vlna německé kolonizace a až do roku 1945 byly Komořany součástí německého jazykového ostrůvku na Vyškovsku. V Komořanech byla již v roce 1670 velká převaha německých jmen oproti českým. Následkem války klesl na Moravě i počet kněží, a proto se na čas začaly slučovat i některé farnosti. Komořany tak byly v letech 1652–1658 sloučeny s farou starorousínovskou. Vzhledem k nespokojenosti obyvatel byla na naléhání biskupského oficiála roku 1658 fara osamostatněna a obsazena cisterciákem z Vyššího Brodu. Komořany byly v držení starobrněnského kláštera po dlouhých 435 let až do jeho zrušení 12. ledna 1782. Od tohoto data byly Komořany ve světském drže Na přelomu 18. a 19. století se v Komořanech usídlovávaly oddíly císařských vojsk. Ubytovávaly se zde buď dočasně, nebo natrvalo. Byly to většinou příslušníci pluku Colloredova, Lobkowiczova, Mitrovského a dalších. Za napoleonských válek tudy táhly kolony Rusů i Francouzů, kteří se ubírali směrem na Vídeň. Během slavkovské bitvy místní občané prchli do hor a ponechali vesnici napospas vojskům.

Industrializace

V letech 1832 a 1840 zasáhly obec dva velké zničující požáry, které si vyžádaly i lidské životy. František Haintl zemřel 15. dubna 1839 a dědicem se stal je V roce 1939 byly z Komořan vystěhovány české rodiny, jelikož obec patřila do tzv. německého jazykového ostrůvku. Ještě před koncem války se v obci zdržovali němečtí vojáci hájící své pozice. V obci padlo pět sovětských vojáků, na což upomíná pamětní deska na budově obecního úřadu. Po druhé světové válce byly z Komořan vystěhovány německé rodiny.

Současnost

Dnešní obec je součástí mikroregionu Rakovec. Je zde evidováno 192 podnikatelských subjektů zaměřených převážně na obchod, stavebnictví, průmysl a zemědělství. Komořany jsou rozvíjející se obcí s rostoucí dopravní infrastrukturou a průmyslovou zónou na katastru obce. V obci byla provedena urbanistická studie a v roce 2001 byl na tomto základě vypracován i územní plán. V roce 2008 se postavil vodovod.

Pamětihodnosti

Viz též|Seznam kulturních památek v okrese Vyš

• Farní kostel sv. Barbory z roku 1804 stojí na gotickém základě ze 14. století.
• Fara z roku 1821 (roku 2008 je v rekonstrukci)
• Kamenné barokní sochy sv. Floriána a sv. Jana Nepomuckého z 18. století
• Přírodní rezervace Stepní stráň u Komořan (Štogrunty)
• Přírodní památka Mechovkový útes
• Památník osvobození – betonový pylon s plastikou padlého bojovníka a holubicí, dílo Vladimíra Martínka z Brna. Odhalen 9. května 1975.
• Pamětní deska padlých sovětských vojáků umístěná na budově obecního úřadu, odhalena 28. dubna 1946
• Socha Svobody – zmenšená kopie symbolu USA je umístěna na nové okružní křižovatce v obci a je symbolem místní firmy zaměřené na kasinové technologie. Socha sem byla dovezena z Rakouska a umístěna 10. října 2008.
• Na katastru obce byla zkoumána řada archeologických nalezišť – např. pohřebiště lidu kultury se šňůrovou keramikou z konce 3. tisíciletí př. n. l., nebo keltské sídliště z 3. století př. n. l. a germánská osada z konce 2. století n. l.