Ivanovice na Hané

město, 2917 obyvatel k 1.1.2014, 21,46 km2
znak Ivanovice na Hané
Ivanovice na Hané

Pamětihodnosti

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Ivanovicích na Hané.
  • Kostel svatého Ondřeje byl postaven v druhé polovině 16. století a přestavený do barokní podoby v průběhu 18. století. Oltářní obrazy Svatá rodina, Panna Maria Růžencová a Anděl strážce pochází z poloviny 19. století od malíře A. Prachaře. Renesanční náhrobní kameny jsou z konce 16. století.
  • Zámek Ivanovice na Hané je renesančním zámkem z roku 1608. Byl přestaven z původní gotické vodní tvrze Janem Bukůvkou z Bukůvky. Nad sloupovými pavlačemi v nádvoří jsou vytesány kamenné nápisy a erby rodu Bukůvků.
  • Historická radnice ze 17. století je dvoupatrová budova s korintskými sloupy ozdobenými hlavicemi a jemnou balustrádou se třemi dekorativními vázami. Stojí vedle kostela svatého Ondřeje na okraji Palackého náměstí.
  • Socha Bolestné Panny Marie z roku 1778 a sochy sv. Cyrila a Metoděje z roku 1890, jež se nachází před kostelem.
  • Sousoší sv. Floriána z roku 1721 na Palackém náměstí. Socha sv. Floriána je od sochaře Antonína Heinze. Zbylé dvě sochy socha sv. Václava a sv. Jana Křtitele sem byly přeneseny a jsou od jiného mistra ze 17. století.
  • Nejstarší akát na Moravě je strom, který roste na bývalém hřbitově za bránou, dnes upraveném jako městský park. Strom byl údajně zasazen při zbudování hřbitova okolo roku 1663. Obvod stromu je 500 cm, výška 11,5 m, stáří pravděpodobně 340 let.
  • Hřbitovní kaple svatého Josefa zbudovaná v roce 1824 Františkem markýzem z Lusignan, c. k. komořím a rytířem vojenského řádu Marie Terezie, též generálem, polním zbrojmistrem a majitelem pluku. V průčelí kaple je podloubí, v němž má markýz se svou ženou společnou hrobku.
  • Pískovcový kříž z roku 1753.
  • Židovský hřbitov na okraji města je neznámého stáří s náhrobky od počátku 17. století.
  • Boží muka a památníky mrtvých z napoleonských válek, připomínka na bitvu tří císařů v roce 1805 u Slavkova u Brna.
  • Husův sbor - synagoga využitá jako sbor církve čs. husitské.

Historie

První písemná zmínka

Ivanovice na Hané byly pravděpodobně založeny okolo roku 950 a až do roku 1302 zůstaly malou dědinou. Původ jména pochází od prvních obyvatel nazývaných Evanovici podle hlavy rodiny Evana, jenž toto místo osídlil. Na osadu se toto jméno přeneslo asi ve 12. století, kdy se začalo jmenovat Evanovice. V lidové mluvě se osadě říkalo též Vévanovice zřídka i Vanovice. První písemná zmínka o obci pochází z roku 1183, kdy byl v Ivanovicích pánem vladyka Dluhomil. Tohoto roku jeho synové Trojan, Drslav a Vojslav vstoupili jako členové do rytířského řádu sv. Jana Jerusalémského a celý svůj majetek mu darovali. Z té doby pochází pravděpodobný původ maltézského kříže a půlměsíce na městském znaku.

Pod správou johanitů

Ve 13. století správu obce řídil rychtář, purkmistr starší, purkmistr mladší a konšelé. Ke konci 13. století bylo obci králem Václavem II. nařízeno vybudovat opevnění, což Ivanovice splnily stavbou dvojích náspů (valů). Od roku 1302 jsou tedy Ivanovice tvrzí (oppidem).

Ivanovice v držení bavorského krále

Na město byly Ivanovice povýšeny dekretem císaře Františka Josefa I. dne 19. ledna 1909. Stalo se tak za starostování Františka Hanáka, jenž spravoval obec od roku 1899 až do roku 1919. Posledním majitelem byl bavorský král Ludvík III. se svou manželkou Marií Terezií d´Este, a to až do konce první světové války. Koncem roku 1919 byly provedeny obecní volby podle nově vydaného československého zákona a starostou byl zvolen Rudolf Havlík.

Nacistická okupace během druhé světové války si vyžádala 50 obětí, z čehož bylo 44 Židů. Ivanovice byly osvobozeny 29. dubna 1945. Po nástupu komunismu k moci v roce 1948 proběhlo několik neúspěšných pokusů o založení JZD. Založeno bylo až v roce 1950 a obhospodařovalo 624 hektarů půdy. Po roce 1989 docházelo k rozvoji města podobně jako u jiných obcí a měst v regionu.


Oficiální web město Ivanovice na Hané:
www.ivanovicenahane.cz

PSČ Ivanovice na Hané: 683 23

Počasí

Počasí

Zdroj textu cs.wikipedia.org

V okolí