Bučovice

město, 6464 obyvatel k 1.1.2014, 31,36 km2
znak Bučovice
Bučovice

Pamětihodnosti

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Bučovicích.
  • Farní kostel Nanebevzetí Panny Marie z roku 1641
  • Státní zámek Bučovice s parkem z let 1567–1582
  • Radnice na náměstí
  • Budova Strakošova domu z konce 18. století
  • Židovský hřbitov
  • Synagoga z poloviny 19. století byla zbourána v roce 1966

Historie

První písemné zmínky o Bučovicích (Budeshewicz, Budisswitz - není však jisté, zda se nejedná o Budišovice), jako o majetku rodu Benešovců, se objevily v roce 1322 na listině Velehradského kláštera. Je však téměř jisté, že historie města je podstatně starší, o čemž svědčí nález základů velkého románského kostela, postaveného jednou z předních kamenických hutí raného středověku. Vznik městečka se tak dá pravděpodobně datovat již do 12. století. Bučovice ležely na důležité cestě z Brna do Uher, což prospívalo obchodu. Na druhou stranu však tato poloha přispívala k častým vojenským vpádům. V druhé polovině 15. století se tak například zmocnil bučovické tvrze uherský král a rakouský vévoda Matyáš Korvín.

Majitelé Bučovic se často střídali a jednotné panství se podařilo vytvořit až na počátku 16. století spojením bučovického a nemotického statku v rukou Tas z Ojnic. Od té doby se městečko utěšeně rozvíjelo, prosperovala řemesla, byly vysazeny vinohrady, dařilo se rybníkářství (v okolí města bylo založeno více jak 30 rybníků). O rozvoj Bučovic se značně zasloužil, toho času snad nejbohatší moravský aristokrat, Jan Černohorský z Boskovic. Tento nový majitel, jenž zdědil panství v roce 1571, se při budování svého sídla nerozhodl pro přestavbu bučovické tvrze, ale započal s budováním zcela nové renesanční rezidence. V nevelkém městečku tak vznikl ve třetí čtvrtině 16. století jeden z nejhodnotnějších renesančních zámků v českých zemích. Smrtí Jana Šembery došlo k vymření starého moravského rodu po mužské linii. Obě Šemberovy dcery se provdaly za Liechtensteiny a od té doby jsou osudy města spojeny právě s tímto rodem, jenž významně přispěl k rozvoji Bučovic.

V roce 1600 získali obyvatelé městečka od Maximiliána z Liechtensteinu osvobození od vrchnostenských robot a navíc obdrželi právo vinného šenku. V polovině 17. století byl postaven v severní části náměstí nový barokní kostel zasvěcený Nanebevzetí Panny Marie. V 17. století zasáhla Bučovice třicetiletá válka. V roce 1620 bylo město vypáleno Uhry. Největší vojenské střetnutí však zažilo roku 1645, dne 22. června přitáhl od Brna oddíl asi 500 Švédů, kteří kromě kostela vydrancovali celé město. Pokusili se dobýt i zámek, ten byl však ubráněn bučovickými měšťany, vrchnostenskými úředníky, myslivci a služebnictvem. Téměř polovina Švédů při této vojenské akci zahynula, zbytek pak odtáhl na Brno.

Významný hospodářský rozvoj zaznamenaly Bučovice na počátku 18. století. V roce 1725 zde již existoval mlýn, pivovar, cihelna, kořalna, koželužna a tři sýpky. Městečko též disponovalo právy dvou trhů, k nimž postupem času přibyla další. Od 17. století zde také fungovala řada cechů, například ševcovský, stolařský, pekařský, krejčířský, tkalcovský, zednický, kovářský, toufarský a další. Právě toufaři pak město proslavili výrobou fajánsové keramiky. Velmi významná byla i výroba bednářská. Kolem roku 1830 působilo v Bučovicích 28 bednářských mistrů, ti každoročně vyrobili přibližně tisíc věder na víno, která se vyvážela nejčastěji do Rakous. Počátek průmyslové revoluce je pak spojen především s rozvojem textilní výroby, jenž vyvrcholila ve 40. – 60. letech 19. století. Tehdy pracovalo v Bučovicích a okolí přibližně dva tisíce zaměstnanců na jednom tisíci až patnácti stech stavech. Výroba byla v té době koncentrovaná především v rukou židovských průmyslníků, kteří se však od šedesátých let začali přesouvat do Brna, což přispělo k úpadku tohoto odvětví v Bučovicích. Novým odvětvím, které se ve městě značně rozšířilo, byla dřevařská a nábytkářská výroba – v závodech Davida Druckera, zahájilo v roce 1894 výrobu 300 dělníků.

Druhá polovina 19. století se nesla v duchu rozvoje společenského a spolkového života. V roce 1862 byl v Bučovicích založen například pěvecký spolek Hvězda, 1870 Spolek divadelních ochotníků, 1890 Spolek katolických tovaryšů a v roce 1892 Sokol. Od roku 1850 byly Bučovice též sídlem okresního soudu. Pro rozmach města pak bylo velmi důležité založení reálky (později reálného gymnázia) v roce 1902, o jehož vybudování se zasloužil především významný moravský politik baron Otakar Pražák. Město se utěšeně rozvíjelo až do první světové války.

Za první republiky na tento rozvoj úspěšně navázalo. Dne 17. listopadu 1920 se Bučovice poprvé rozzářily elektrickým osvětlením napájeným proudem z elektrárny v Oslavanech. V roce 1926 pak byla zbudována Sokolovna, která přispěla k pozvednutí tělovýchovy i společenského dění. Nová kasárna byla v předtuše válečného konfliktu dokončena v roce 1938. Rozkvět města byl zastaven vypuknutím druhé světové války. V březnu 1939 město obsadila německá armáda. Židovské obyvatelstvo bylo odvlečeno do koncentračních táborů, mnoho občanů Bučovic bylo totálně nasazeno na nucené práce a značná část bučovického průmyslu byla přeorientována na válečnou výrobu. Mír nastal pro Bučovice 28. dubna 1945, kdy byly osvobozeny 180. střeleckou divizí II. ukrajinského frontu Rudé armády.

Po skončení války bylo obtížné navázat na předválečný rozvoj, přesto však byly 5. a 6. července 1947 položeny základní kameny nových bučovických základních škol, z nichž ZŠ 710 byla dokončena o dva roky později, ŽŠ 711 o dalších devět let. V roce 1952 pak byla v Bučovicích založena Střední zemědělská technická škola, později Střední ekonomická škola, v současné době Obchodní akademie. Co se týče průmyslu, v poválečném období až po sametovou revoluci, dominovala ve městě dřevařská výroba, přičemž nejvýznamnější postavení zaujímaly UP závody, koncernový podnik, v té době největší výrobce nábytku v Československu. Po roce 1989 se ve městě rozvíjí zejména strojírenství a na dřívější tradice textilnictví navazuje výroba netkaných textilií.

V Bučovicích a blízkém okolí se dále nachází výroba potravinářská a zemědělská. Město spadá do vinařské oblasti Morava Velkopavlovické podoblasti a rozprostírá se zde několik hektarů vinic. V prostorách zámku se vždy v polovině května pořádá ochutnávka vín, druhá největší v České republice.

Osobnosti

  • Jan Podveský (1909-1994), rodák, římskokatolický duchovní pronásledovaný komunistickým režimem, kaplan Jeho Svatosti
  • Miloš Sokola (1913–1976), český houslista a hudební skladatel
  • Miroslav Doležal (1919–2009), český herec, člen činohry Národního divadla v Praze

Oficiální web město Bučovice:
www.bucovice.cz

PSČ Bučovice: 685 01

Počasí

Počasí

Zdroj textu cs.wikipedia.org

V okolí