Petrov

Historie

Petrov založil někdy mezi lety 1391 a 1400 Petr z Kravař, tehdejší majitel strážnického panství. Nejstarší písemná zmínka o obci pochází z roku 1412. Už k roku 1417 je doložena existence vinohradů v obci. Za husitských válek, v nichž byla strážnická vrchnost na straně husitů, bylo strážnické panství pustošeno a Petrov tehdy vyhořel, načež byl znovu vystavěn.

V roce 1514 byla před Petrovem směrem ke Strážnici založena ves Zvolenov, po roce 1545 nazývaná též Bobalov (nebo Bubalov). Jejími zakladateli byli bratři Jan a Bartoloměj ze Žerotína.

Již v 16. století byl na území Petrova znám sirnatý pramen s léčivými účinky, kolem kterého byly následně vybudovány lázně. Pramen je znázorněn již na Fabriciově mapě Moravy z roku 1569.

Po vzniku Československa byl v roce 1923 v souvislosti s parcelací místního velkostatku vznesen návrh na sloučení obou velmi úzce propojených obcí Petrova a Zvolenova, k čemuž nakonec došlo v roce 1928 začleněním Zvolenova do Petrova.

Pamětihodnosti

Vinné sklepy Plže

V areálu Plže se nachází 63 vinných sklepů. Petrovská vína lze ochutnat přímo v jednom z těchto vinných sklepů.

První zmínky o Plžích pochází z 15. století. Sklepy, které až později začaly sloužit jako vinné, stavěli sami obyvatelé obce ještě donedávna. V průměru mají sklepy délku asi 15 metrů, šířku tři metrů. Nad sklepem je hlína, která zajišťuje ve sklepě stálou teplotu a klima ideální pro uskladnění nejen vína, ale i jiných zemědělských plodin. Sklepy jsou typické kamennými stropy tvarovanými do klenby. Průčelí sklepů s typickým nebo lomeným obloukem bývá zdobené podezdívkou modré barvy a ornamenty vinné révy po stranách, nad okny a nad vchodem. Každé průčelí je specifické, tvořené jedinečnými tvary a oblouky. Vnitřní místnosti mají ve stěně větrací otvor. Chodby se svažují směrem dolů. Na začátku bývá lisovna, na konci místnost, kde se skladuje víno. První místnost často slouží také k posezení. Vinné sklepy v Plžích vytvářejí uličky, které se spojují ve dvě centra. Horní centrum je středovým bodem různých akcí, které se během roku v Plžích pořádají. Za zmínku stojí například Den vinařů.

Vinné sklepy v Petrově-Plžích posloužily jako extreriéry při natáčení televizního seriálu Slovácko sa nesúdí podle povídek Zdeňka Galušky. Záběry z této vesnické památkové rezervace se objevily také ve filmu Vlak dětství a naděje, v Četnických humoreskách nebo v básnické hexalogii režiséra Dušana Kleina.

Kostel sv. Václava

Obec Petrov měl kostel s farou již počátkem 15. století. Nechal jej postavit Petr II. z Kravař. Osudy prvního kostela byly pohnuté nespočtem válečných tažení nejen Uhrů, proto se nám do dnešních dnů nedochoval. Po třicetileté válce a nájezdech Uher zůstala z kostela a fary jen zřícenina s věží. Za zmínku stojí, že Strážnicko bylo do roku 1620 převážně protestantské. Po bitvě na Bílé hoře došlo ke změnám i tu. V Petrově nebyl zničen jen kostel, ale i modlitebna se hřbitovem na okraji obce v částech obce dříve označovaných jako Za sborem a Kostelnicko.

Základní kámen nového kostela byl v květnu roku 1995 posvěcen papežem Janem Pavlem II. v Olomouci. Základní kámen pak položil arcibiskup olomoucký Jan Bosko Graubner. Slavnostní položení základního kamene proběhlo dne 28. září 1997. Byl to den svátku sv. Václava a dal vzniknout nové tradici v Petrově. V tento den se od roku 1997 každoročně slaví Svatováclavská církevní slavnost. Zvon v kostele sv. Václava v Petrově poprvé zazněl v roce 1999. Před započetím samotné stavby byla založena Nadace na výstavbu kaple sv. Václava v Petrově. Nadace byla 2. září 1993 zaregistrována na okresním úřadě v Hodoníně. Byla ustanovena správní rada, revizní rada a administrátorka. Administrátorkou byla ustanovena Anna Obrtlíková, ve správní radě byli: Stanislav Káčerek, František Zůbek, Josef Krůtil, Jan Šebesta, Josef Svoboda. V revizní radě byli: Josef Urbánek, Ing. Josef Jamný, František Klásek. V roce 1999 bylo složení kvůli zpřísnění zákona rozšířeno o Marii Hofmanovou, Ing. Ladislava Krůtila a Jana Mlýnka. Na kostel byly pořádány sbírky v Petrově, Sudoměřicích, Strážnici a jiných městech. Kostel sv. Václava vysvětil dne 30. září 2000 olomoucký arcibiskup Jan Graubner.