Dambořice

Pamětihodnosti

V Dambořicích najdeme tři kulturní památky chráněné státem:

• kostel sv. Martina
• ohradní zeď kostela s dvěma branami z 18. století
• židovský hřbitov

Kostel sv. Martina z Tours

První zmínka o římskokatolickém kostele se váže již k roku 1326. Současný kostel pochází z 18. století. Roku 1909 byl přistavěn presbytář a sakristie. Kolem kostela je ohradní zeď z 18. století. Kostelní věž má čtyři velké zvony a jeden malý umíráček. Kvůli vlhkosti a opadané omítce byl kostel nedávno nově zrekonstruován. Místním farářem je zde v současnosti P. Jaroslav Horák.

Židovský hřbitov

Zdejší židovský hřbitov byl založený asi na přelomu 16. a 17. století. Obsahuje asi 300 až 400 náhrobků. Poslední pohřeb se konal nejspíš r. 1940. Náhrobky jsou z pískovce, žuly a vápence a jsou nadepsané hebrejským písmem; některé jsou však psané i česky.

Mohyly z halštatského období v lokalitě Skřípov

Historie

První písemná zmínka o Dambořicích pochází již z roku 1141. Roku 1322 se Dambořice staly velkou osadou s rozšířenou návsí. Šlo o trhovou a řemeslnickou osadu, ze kterých se dochovaly archeologické nálezy a to především keramika z 15. století. V roce 1500 byla obec rozšířena o Novou ulici. Zemský hejtman z Kunštátu, který roku 1531 Dambořice získal, zde nechal vystavět farní kostel a podpořil zemědělství (obnovil pivovar, zakládal rybníky, velmi výnosné bylo i je vinařství). V roce 1534 povýšil na jeho žádost Ferdinand I. Habsburský Dambořice na městečko, kterým jsou dodnes. Založením židovské obce koncem 16. století (ve 20. století zanikla) byl podpořen obchodní rozmach. V roce 1617 byli židé v obci usazeni v 6 domcích, obklopeni byli obcí křesťanskou. Třicetiletá válka, která dolehla i na městečko, vedla k hospodářskému úbytku, k poklesu počtu obyvatel až na polovinu (roku 1658 bylo v obci pouze 382, roku 1667 již počet vzrostl na 410 obyvatel). Židovská obec se začala rozvíjet v době pobělohorské, kdy počet židovských domků vzrostl na 18 (jeden z nich byla židovská škola). Díky Židům se v obci držel obchodní ruch, a v roce 1836 počet jejich domků stoupl na 56.

Rodáci

• Doc. PhDr. Jaroslav Bartošek CSc. (nar. 1933), vysokoškolský pedagog, vydal na dvě desítky vědeckých a odborných publikací, téměř 40 vědeckých a odborných článků a stovku popularizačních článků a jazykových koutků
• MUDr. Adolf Huber (1869-1962), lékař. Dr. Hubrovi se podařilo snížit kojeneckou úmrtnost z 27 % na 11 %. Dále musel během zdejší praxe několikrát bojovat s různými epidemiemi – břišního tyfu, trachomu, neštovic aj.
• František Černý (1901 – ?), učitel a ředitel ZŠ Dambořice
• Prof. Dr. Viktor Miroslav Fic (nar. 1922), česko-kanadský politolog a orientalista
• ThDr. PhDr. P. František Hochmann (1920-1992), kněz a spisovatel
• Dr. Petr Levíček (1905 – ?), úředník
• P. Zdislav Maria Petr Luskač (1884-1927), kněz
• Kamila Planerová (nar. 1942), výtvarnice
• František Procházka (1817-1884), učitel a hudební skladatel
• Josef Michlíček (1915 – 1990), učitel
• P. Josef Julius Vejchodský (1863-1901), kněz, básník a překladatel
• Jaroslav Zbořil (1900-1985), kronikář obce
• Miloslav Maršálek (nar. 9. 11. 1945), herec, v současné době člen hereckého souboru HaDivadla