Židlochovice

Historie

Židlochovice měly do druhé poloviny 20. století poněkud odlišné katastrální hranice než mají v současnosti. Mnichovská dohoda učinila ze Židlochovic pohraniční město, přičemž tehdy stanovená nová hranice mezi nacistickým Německem a neobsazeným zbytkem Československa zabíhala dost hluboko do současného intravilánu Židlochovic (řada tehdy ještě nezastavěných pozemků v židlochovické lokalitě zvané „Žižkov“ patřila k původnímu katastru sousední obce Vojkovice, jejíž katastr byl téměř celý zabrán Německem). K 1. lednu 1959 pak provedl krajský národní výbor v Brně svým usnesením ze dne 12. prosince 1958 výraznou úpravu hranice Židlochovic se sousedními obcemi Hrušovany u Brna a Vojkovicemi právě v lokalitě Žižkova, přičemž k důvodům patřilo 24 postavených či rozestavěných domů na území připojeném k Židlochovicím. Židlochovice při této úpravě svojí hranice získaly od Vojkovic 26,571 hektarů půdy a od Hrušovan 3,687 hektarů půdy. Naopak k Vojkovicím přešlo od Židlochovic 0,1243 hektarů půdy.

Obecně jsou Židlochovice jedním z důležitých míst podílejících se na charakteru moravské kuchyně.

V roce 1895 byla do Židlochovic postavena krátká železniční trať ze sousedních Hrušovan, která sloužila jak osobnímu, tak nákladnímu provozu (cukrovar). Osobní provoz byl na ní zastaven v roce 1979, nákladní vlaky ji posléze postupně také opustily a dráha zůstala nevyužívaná a chátrala, stejně jako prostor židlochovického nádraží. V roce 2018 byla zahájena obnova trati, pravidelný provoz byl obnoven roku 2019. Do Židlochovic vede odbočka vlakové linky S3 Integrovaného dopravního systému Jihomoravského kraje.

Pamětihodnosti

V Židlochovicích je několik významných památek, mezi hlavní patří zámek, radnice, gymnázium, Strejcův sbor a kostel Povýšení svatého Kříže.

Radnice

Jedna z nejstarších budov města. Původní radnice byla jen přízemní budova s doškovou střechou a jednou místností. Její dnešní podoba je z roku 1559, kdy byla majitelem panství Vilémem z Pernštejna rozšířena. Ve vedlejší budově sídlí Regionální turistické a informační centrum s vinotékou. Radniční sklepy připomínají slavnou vinařskou minulost města.

Kostel Povýšení svatého Kříže

Postaven v letech 1724–1730 vídeňským barokním architektem Johannem L. Hildebrandtem. Stavbu financoval tehdejší majitel židlochovického panství Filip Ludvík ze Sinzendorfu. Jehlanovitá střecha věže není původní – byla provizorně postavena v roce 1855, kdy původní báň byla stržena vichřicí. V interiéru kostela jsou na postranních oltářích obrazy sv. Jana Nepomuckého a Panny Marie – autorem je židlochovický malíř Georg Metzger. Nalezneme tu také repliku jedinečného gotického spodobněni P. Marie, jejíž originál je v Moravském muzeu. Schodiště před kostelem zdobí sochy Jana Sterna z 18. století: sv. Florian, sv. Urban, sv. Leonard, sv. Augustin a dvě sochy sv. Jana Nepomuckého.

Zvonice na starém hřbitově

Arkádovitá předsíň s lomenými oblouky je zbytkem původního gotického kostela znovu vysvěceného v roce 1446. Kolem původního kostela byl hřbitov. Kostel byl zřejmě poškozen v husitských válkách, později byl poškozen několikrát požárem a nakonec byl v 19. století zbořen. Jedenáct náhrobních kamenů ze starého hřbitova je nyní umístěno na hřbitově v Komenského ulici.

Strejcův sbor

V letech 1595–1599 zde působil bratrský kazatel Jiří Strejc, jeden z překladatelů Bible kralické a básník. V Židlochovicích také 23. ledna 1599 zemřel. Název ulice připomíná, že zde byl českobratrský kostelík – sbor. Čeští bratři, kteří ve městě působili, byli pod ochranou zemského hejtmana Fridricha ze Žerotína, který byl od roku 1567 majitelem panství. Pod bratrským kostelíkem byla postavena hrobka a do ní byly uloženy ostatky Fridricha ze Žerotína a dalších pěti příslušníků jeho rodiny. Českobratrský kostelík, včetně hrobu Jiřího Strejce, zanikl během třicetileté války. Po dlouhém pátrání znalce židlochovické historie Františka Horáka byla v roce 1956 hrobka objevena a otevřena. Nedošlo však k zakonzervování nalezených cínových rakví a hrobka byla opět zasypána. Odborným průzkumem v roce 1990 bylo zjištěno její úplné zničení.

Je velmi pravděpodobné, že v popisném čísle 32 byla českobratrská fara. Město usiluje o její renovaci.

Zámek

Původní tvrz přestavěná na zámek – nejprve renesančně, později barokně – současný vzhled je empírový.

V 19. století zámek patřil těšínské větvi habsbursko-lotrinského císařského rodu, narodila se tu mj. pozdější španělská královna a regentka Marie Kristýna.

Cukrovar

Cukrovar patřil k nejznámějším v českých zemích. Zde byl prvně zaveden proces difuze, tedy novinka srovnatelná s přínosem cukrovaru v Dačicích, kde byla poprvé vyrobena kostka cukru. Filtrační věž a komín bývalého cukrovaru byly Ministerstvem kultury prohlášeny kulturní památkou.

Robertova vila

Empírová vila z 30. let 19. století, chráněna jako kulturní památka České republiky. Vilu, nacházející se v jižní části města, nechal postavit Florentin Robert, zakladatel židlochovického cukrovaru, jako rodinné sídlo. Boční křídlo bylo dostavěno na konci 19. století. V současnosti (2013) ve vile sídlí základní umělecká škola a mateřské centrum. U vily se nachází veřejná zahrada a dětské hřiště. Část zahrady je postupně upravována do podoby přírodní zahrady.

Zavěšený most přes Svratku

Zavěšený most, postavený v letech 1989–1993, tvoří jednu z dominant města. Na jeho místě dříve stával dřevěný most z roku 1737 a po něm ocelový příhradový most z roku 1897.

Osobnosti

• Bedřich Rakousko-Těšínský (1856–1936), rakouský arcivévoda a vrchní velitel rakousko-uherské armády
• Evžen Rakousko-Těšínský (1863–1954), rakouský arcivévoda
• Marie Kristýna Rakouská (1858–1929), manželka španělského krále Alfonse XII.
• Vilém Zajíc z Valdeka na Židlochovicích († 1420), šlechtic
• Hynek z Valdštejna a Židlochovic († 1447?), šlechtic
• Jiří Strejc, též Streyc či Vetter (1536–1599), duchovní Jednoty bratrské, básník a překladatel Bible kralické
• Daniel Vetter, též Strejc či Wetter (1592–1669), tiskař, spisovatel a cestovatel
• Vilém Ludvík Sedláček CanR (1793–1853), císařský dvorní kazatel a opat augustiniánského kláštera Klosterneuburg
• Maurice Strakosch (1825–1887), americký hudebník a impresário
• Bartoloměj Janků (1841–1885), advokát a politik, zemský poslanec
• Jan Valentini (?–?) a František Valentini (?–1947), podnikatelé v gramofonovém průmyslu, zakladatelé a spolumajitelé společnosti Ravitas (značka Ultraphon)
• František Horák (1892–1975), vlastivědný badatel, objevitel žerotínské hrobky
• Miloslav Jurák (1921–2020), právník, spisovatel
• Ivan Remunda (1934–2014), malíř, grafik a spisovatel
• Jovan Dezort (* 1934), novinářský fotograf a výtvarník, žil v Židlochovicích