Šlapanice

město, 7171 obyvatel k 1.1.2014, 14,64 km2
Šlapanice

Pamětihodnosti

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek ve Šlapanicích.
  • Kostel Nanebevzetí Panny Marie, původně stavba z přelomu 12. a 13. století byla několikrát silně poškozena. Dnešní barokní podoba je z roku 1757. Oltářní obraz Panny Marie Nanebevzaté od Johanna Endlingera. Kostelní věž byla v roce 1887 zvýšena na 36 m a umístěny zde hodiny ze zrušeného zámku v Podolí.
  • Scholasterie se starou farou, dnes zde sídlí Muzeum Brněnska. Na bývalé faře je pískovcová reliéfní deska s letopočtem 1613 a znaky olomouckého biskupství, kroměřížské kolegiální kapituly a Jana Berga z Bergu, který byl v době stavby olomouckým scholastikem. V nice fasády muzea je socha sv. Floriána z první poloviny 18. století. U vchodu do muzea se nachází smírčí kříž, který původně stával na tzv. Hraničkách při brněnské silnici. Do fasády byl vsazen náhrobník, který připomíná tragické úmrtí Pavlíčka, syna Málčina, v roce 1572. V roce 1967 sem byl přemístěn ze starého hřbitova u kostela.
  • Zámek z poloviny 18. století, dnes gymnázium
  • Budova Městského úřadu z roku 1605. Od konce 18. století zde byl hostinec U černého orla, od roku 1869 poštovní úřad. V roce 1867 dům koupil správní ředitel šlapanického Rolnického akciového cukrovaru a c. k. poštovní expedient Alois Tauschinský. Jeho rodině patřil až do roku 1945, kdy byl zkonfiskován jako německý majetek a byl zde zřízen Místní národní výbor.
  • Kašna Spirála života z barevné keramiky na Masarykově náměstí z roku 1999 od akademického sochaře Radima Wenzela
  • Žuráň návrší se staroslovanským pohřebištěm v sousední obci Podolí. Z tohoto návrší řídil Napoleon 2. 12. 1805 Bitvu u Slavkova. Na památku této bitvy je zde žulový podstavec s kovovou deskou znázorňující plán bojiště s vyznačenými přesuny jednotek. Šlapanice patří do zóny Austerlitz.

Přírodní památky

Na sever od města leží přírodní památky

  • Andělka a Čertovka
  • Velký hájek
  • Návrší
  • Horka

Zajímavosti

Ve Šlapanicích byla kolem roku 1920 vyšlechtěna krajová odrůda domácí švestky zvaná šlapanická švestka.

Historie

Nejstarší dějiny

Pojmenování města je odvozeno od staročeského názvu šlapan, což je pasivum slovesa šlapat. Archeologické nálezy dokazují osídlení na území dnešních Šlapanic již za starší doby kamenné. V období Velké Moravy (9. - 10. století) zde bylo slovanské osídlení. První písemné zmínky olomoucké kapituly (v latině) hovoří o osadě s kostelem a farou již v roce 1235.

Středověk, počátky novověku

Ve 13. století byly Šlapanice dosti bohatou osadou, což zapříčinily cesty vedoucí okolím a pozdější udělení městských práv a privilegií (právo tržní, soudní a hrdelní). Stalo se tak ale až v roce 1531, kdy jim císař Ferdinand I. Habsburský udělil status městečka, právo týdenního trhu a jarmarku a udělil šlapanickým pečeť. Slovy privilegia: štít obyčejný žlutý a v něm od vrchního levého rohu štítu k dolnímu berla stříbrná biskupská.

Původně románský kostel Nanebevzetí Panny Marie byl z důvodu zpustošení rekonstruován ve slohu gotickém a barokním. Poslední rekonstrukce probíhala v 80. letech 20. století.

Převážně zemědělská osada obsahovala nemalé množství velkých statků.

17. května 1430 utrpěla u Šlapanic porážku husitská vojska. Za třicetileté války byla osada dvakrát vydrancována švédskými jednotkami. 6. dubna 1742 (sedmiletá válka) zpustošily obec vojska pruského krále Fridricha II. Za pozdního a vrcholného středověku byla osada mnohokrát vypálena (zejména roku 1241 Tatary, 1449 Ježkem z Boskovic a Svojanova), začátkem novověku je potkaly mnohé velké požáry (1677, 1733 a zejména 1757).

Příchodem 17. století ztratily Šlapanice na významu kvůli odklonění obchodních cest směrem na Brno. Navzdory tomu započala po roce 1750 stavba zámku moravského guvernéra knížete Blümegen. V roce 1781 se z něj na tři roky stal paulánský klášter.

Bitva u Slavkova

Související informace naleznete také v článku Bitva u Slavkova.

Již 18. listopadu roku 1805 dorazil do Šlapanic ruský generál pěchoty Michail Illarionovič Kutuzov, jakožto vrchní velitel rusko-rakouských vojsk, které se za dva týdny měly střetnout s francouzskou armádou. 2. prosince 1805 vypukla na území mezi Šlapanicemi a Slavkovem jedna z nejvýznamnějších bitev francouzského císaře Napoleona. Navzdory velké početní převaze nepřítele Francouzi porazili spojená rusko-rakouská vojska a v bitvě zvítězili. Francouzské lazarety se nacházely v budovách zámku a šlapanické scholasterie.

Od přelomu tisíciletí probíhá ve Šlapanicích a přilehlých obcích každoroční vzpomenutí na bitvu doprovázené vojenskou přehlídkou, pietním aktem a rekonstrukcí bitvy. Ta byla největší roku 2005, při dvoustém výročí Bitvy tří císařů.

19. století

V 19. století prudce roste počet obyvatel (1834 - 1072 obyv.; 1861 - 1819 obyv.) a buduje se průmysl. To zaznamená roku 1814 i místní zámek, ze kterého se stane jedna z nejvýznamnějších továren První brněnské strojírny.

15. července 1866 dorazila do Šlapanic pruská vojska (prusko-rakouská válka, 3. července 1866 u Hradce Králové). Tři roky nato byl v obci zřízen poštovní úřad. V roce 1871 byl vystaven Rolnický akciový cukrovar (zrušen 1931). Roku 1887 byla do Šlapanic zavedena železnice.

20. století

V roce 1901 byla v budově bývalého zámku zřízena chlapecká měšťanka. Od roku 1911 bylo ve Šlapanicích k dispozici elektrické osvětlení a telefon. Během první světové války zahynulo na bojištích 83 šlapanických občanů. Jejich památku připomíná pomník v městském parku na Riegrově ulici.

Po válce se začal městys dobře rozvíjet. Stavěla se řada nových velkých ulic a velkých statků (zejména v ulicích Brněnská, Riegrova, Palackého a Kalvodova). Stavěny jsou také celé nové čtvrti (např. Jiráskova čtvrť). 1. května 1919 byla na Masarykově náměstí vysazena Lípa svobody.

Na počátku 20. let se začíná rozvíjet zdravotnictví, ve Šlapanicích byli dva obvodní lékaři, dva zubaři, poradna pro kojence a dva zvěrolékaři. Stejně tak měla obec poštovní, farní a obecní úřad a také četnickou stanici. V roce 1921 měly Šlapanice více než 1140 hektarů orné půdy. V průběhu dvacátých let se silně rozvíjí průmysl a služby. Cukrovar byl ve 30. letech přeměněn v papírny. Od roku 1929 byl k dispozici autobusový spoj spojující obec s Brnem. Velká povodeň postihla obec roku 1931.

Od roku 1932 probíhají Šlapanické slavnosti, zpravodaj vychází od roku 1934. V letech 1937 až 1943 měly Šlapanice vlastní elektrárnu na dřevoplyn a naftu.

Druhá světová válka si vyžádala celkem 160 obětí. Z 54 šlapanických občanů vězněných v koncentračních táborech jich zahynulo 33. Nálety, bombardování a boje si vyžádaly dalších 35 obětí z řad občanů. 24. dubna 1945 byly Šlapanice osvobozeny Rudou armádou. Ta utrpěla ztráty 92 mužů.

Období totality

V roce 1948 byly ve Šlapanicích zahlazeny stopy války. Většina velkých ulic byla znovu vydlážděna a byla zavedena kanalizace. 1. května 1954 začala fungovat pravidelná trolejbusová linka Šlapanice-Brno.

K 1. lednu 1965 nabyly Šlapanice statutu města. Ve Šlapanicích začíná vznikat velké množství obchodních domů (1963 potraviny Husova; 1967 potraviny Dlouhá; 1977 nákupní středisko Lípa, 1984 nákupní středisko Družba). Postaveno je také několik sídlišť po celém městě. Největší vzniká spolu se školkou a obchodním domem Lípa poblíž ulice Brněnské. Plynofikace probíhala v letech 1964 až 1996.

Organizace jako Sokol, Orel apod. byly slučovány v jednu a zakázán byl i skaut, který byl obnoven jen na krátko na konci 60. let. Počátkem 70. let započala výstavba nové základní školy na Masarykově náměstí, protože ostatní školní kapacity rozmístěné po celém městě již nevyhovovaly. Na konci desetiletí se v nové škole začalo učit. V polovině sedmdesátých let došlo z důvodu častého rozvodnění k regulaci toku Říčka. Roku 1976 byla otevřena zmíněná velká mateřská škola na ulici Havlíčkově.

Porevoluční období

Roku 1993 bylo otevřeno gymnázium na Riegrově ulici v budově bývalého zámku. O rok později byla zrekonstruována budova městského úřadu na Masarykově náměstí a vybudována poliklinika na ulici Karla Čapka. V roce 1996 byla zavedena kabelová televize a rok nato došlo k přečíslování orientačních čísel domů. Roku 1999 proběhla výrazná rekonstrukce Masarykova náměstí, přičemž vznikla pěší zóna, nové parkoviště a kašna "Spirála života", navržená akademickým sochařem Radimem Wenzelem.

Stejného roku začal vysílat televizní program Šlapanický infokanál a o rok později došlo k výstavbě autobusového nádraží na Riegrově ulici.

Od roku 2003 jsou Šlapanice obcí s rozšířenou působností, jejich správní obvod čítá celkem 40 obcí.

Osobnosti

  • Zdeněk Dvořáček (1929-1988), malíř
  • Jan Dvořák - světově známý pěstitel květin
  • Zdeněk Hlávka (*1956), několikanásobný mistr ČR ve znalostech Bible a vítěz soutěže v CNC programování
  • Václav Horák
  • Alois Kalvoda - malíř 20. století
  • Antonín Kalvoda - sochař 20. století
  • Karel Láznička (1928-2010), mistr světa a Evropy ve volejbale
  • Antonín Moskalyk (1930-2006), český režisér a scenárista
  • Libuše Šafránková (*1953), herečka
  • Vratislav Štěpánek (1930-2013), duchovní, biskup a patriarcha Církve československé husitské
  • František Šterc (1912-1978), fotbalista
  • Alois Veselý (1928-1996), hudebník
  • Josef Zeman - cestovatel, spisovatel

Oficiální web město Šlapanice:
www.slapanice.cz

PSČ Šlapanice: 664 51

Počasí

Počasí

Zdroj textu cs.wikipedia.org

V okolí