Nedvědice

Historie

První písemná zpráva o vesnici Nedvědice je z roku 1350; je zapsána v zemských deskách brněnských a píše se v ní, že Filip mladší z Pernštejna potvrdil Jimramovi z Pernštejna držbu částí několika vesnic pernštejnského panství, mezi nimi i třetinu vsi Nedvědice. Zápis dokazuje, že obec byla od svého založení součástí pernštejnského panství. Ovšem založena byla dříve. Z roku 1231 pochází první písemné zmínky o klášteru v Doubravníku a o 4 roky později patřily mezi vesnice, které byly klášteru užitečné, také Maňová, Klokočí a Rakové a záhy zaniklá obec Bořihněv (stávala v místech pozdějšího bořinovského dvora). Všechny tyto vsi se nacházely a nacházejí v okolí Nedvědice, proto nelze vyloučit, že obec existovala už v této době. Jisté je, že Nedvědice stála v roce 1285, ze kdy pochází první záznamy o hradu Pernštejn; v tomto případě lze vycházet z toho, že vznikla jako jeho podhradí. V roce 1350 pak lze v zemskodeskovním zápise najít také obce Jámy (dnes zaniklá, stávala v místech pozdějšího dvora Mansberk), Bor, Býšovec a poněkud vzdálené Pavlovice a Daňkovice.

Léta 1401 je Nedvědice uváděna jako farní ves. O 82 let později došlo k povýšení na městečko. V roce 1596 byl Jan z Pernštejna nucen rodový majetek prodat. Novými majiteli Nedvědice byli např. Adam Licko z Rýzmburka či Kryštof Pavel z Lichtenštejna-Kastelkornu. Výrazně se pak Nedvědice a především hrad Pernštejn zapsala do dějin v průběhu třicetileté války, konkrétně roku 1645; tehdy se pouze stočlenná posádka hradu dokázala ubránit téměř 6 tisícům švédských vojáků. Pošta v obci byla založena 10. září 1851.

V okolí Nedvědice byl od středověku v několika lomech nad obcí těžen bílý mramor, tzv. nedvědický. Byl využit na stavbu hradu Pernštejna a kostela v Doubravníku. Po vzniku Československa v roce 1918 fungovala těžba pod obecní správou.

Roku 1905 sem byla přivedena železnice, prostřednictvím trati Žďár nad Sázavou – Tišnov. Otevřením nové trati přes Křižanov v 50. letech poklesl význam zdejší trati jen na lokální úroveň.

Za komunistického režimu se místní občané zapojili do brigádnické formy výstavby (akce „Z“); takto byly postaveny, krom rozhodujících staveb městečka, jako mateřská škola, obchodní dům, areál velkého koupaliště, kanalizační řády, přístavba základní školy, i stavby doplňkové, kupř. budova telefonní ústředny, lyžařské vleky, sklad plynu či umělá ledová plocha, dokončená roku 1975.

Pamětihodnosti

• hrad Pernštejn
• kostel svaté Kunhuty s jádrem z 15. století, současná podoba je barokní z 18. století. Před kostelem se nachází mramorový kříž s letopočtem 1867. Materiál na jeho zhotovení pochází z bývalých lomů, které dodávaly materiál i na stavbu hradu Pernštejna či kostela v Doubravníku.
• dům čp. 35
• vila Marie Loosové
• vila Vendolských
• Frankova vila
• vila Mitrovských
• dřevěný most

Osobnosti

• František Uhlíř – kameník; mramorové kříže z jeho kamenictví stojí po celé Moravě
• Alois Lukášek – akademický malíř-krajinář
• Eduard Berka – autor učebnic, jeden z vůdců Petičního výboru Věrni zůstaneme
• Oldřich Vašica – malíř; vyzdobil prostějovský orloj

Zajímavosti

• Na nedvědickém nádraží se natáčel česko-řecký film Podzimní návrat.