Ivančice

Historie

Ivančice byly založeny počátkem 13. století, první zmínka pochází z roku 1221, kdy jsou uváděny v predikátu Mikuláše z Ivančic, který byl zřejmě knězem. Středověké měšťanské domy na náměstí se dochovaly do dnešní doby. Svého vrcholu dosáhly v 16. století, kdy zde sídlili českobratrští biskupové a pracovala zde jejich tiskárna. V roce 1625 byla zdejší českobratrská knihovna převezena exulanty do Skalice, tam byla v roce 1671 násilně bratrské komunitě odebrána a včleněna do knihovny františkánského kláštera.

Ivančice () měly také jednu z historicky nejstarších a nejvýznamnějších židovských obcí na Moravě. V bývalé židovské čtvrti se dodnes zachovala empírová synagoga a severně od města také místní hřbitov, jedno z nejstarších a nejrozlehlejších židovských pohřebišť na Moravě. V Ivančicích pravděpodobně v mládí žil významný judaistický kazatel a znalec talmudu Jonathan Eybeschütz (příjmení je odvozeno od německého názvu města), jehož otec byl místním rabínem.

Po roce 1848 se město stalo centrem hospodářského života celého okolí. V roce 1859 byla zřízena ivančická nemocnice.

Od 20. let 19. století do 70. let 20. století se v okolí města pěstoval chřest, známý jako lahůdka. Od 90. let 20. století zde každoročně probíhají tradiční slavnosti věnované této zelenině, je plánována také realizace malé chřestové zahrady u Stříbského mlýna.

V roce 1949 k Ivančicím připadly blízké obce Alexovice, Letkovice a Němčice. K 1. červenci 1980 pak byly k Ivančicím připojeny i obce Budkovice, Řeznovice a Hrubšice. Od roku 2003 jsou Ivančice obcí s rozšířenou působností, jejich správní obvod čítá celkem 17 obcí.

Pamětihodnosti

• Historické jádro města je městskou památkovou zónou. Na Palackého náměstí se nachází řada historických domů. Například Frušauerův dům (čp. 195 – datován do roku 1583, upravován koncem 19. století, jednopatrový s dolní dvoulodní síní s toskánskými sloupy a zdobeným vstupním renesančním portálem), dům čp. 5 (pozdně renesanční s rozsáhlými úpravami), čp. 12 (z konce 16. století, upravován v 2. polovině 19. století, ve dvoře dochována renesanční okna a pavlač), čp. 14 (z konce 16. století, upravován v 2. polovině 19. století, jednopatrový se zaklenutou dolní síní a průjezdem) a čp. 16 (datován roku 1603, upravován koncem 19. století, jednopatrový s nevyvinutou dolní síní přístupnou nyní uzavřeným zdobeným vstupním renesančním portálem). V popředí stojí barokní mariánské sousoší z r. 1726 se sochami od Štěpána Pagana, a kašna z počátku 18. století se soškou sv. Floriána. Na jednom místě dochována i původní dlažba.
• Zaniklý Ivančický hrad
• Zámek Hrubšice
• Hradiště na Réně
• Farní kostel Nanebevzetí Panny Marie je gotická stavba pocházející ze 14. a 15. století. Hranolovitá věž kostela tvoří dominantu města. Původně stála samostatně a měla strážní funkci. Náměstí před kostelem bylo v letech 2018–2019 revitalizováno.
• Románský kostel sv. Petra a Pavla v Řeznovicích. Byl postaven kolem roku 1160, renesanční loď pochází z r. 1505.
• Kaple sv. Trojice (ulice J. Fibicha) – bývalá hřbitovní kaple, vybudována roku 1560, roku 1838 přistavěna věž a kruchta. Jednolodní stavba s odsazenou apsidou a hranolovou věží na západě. V podvěží renesanční portál. Uvnitř oltář z roku 1655 a obraz sv. Trojice přemalovaný A. Muchou.
• Poutní kaple sv. Jakuba stojí na jednom z nejvýše položených míst nad Ivančicemi. Původní stavba vznikla r. 1481. Křížová cesta je z 19. století. Každý rok se zde konají svatojakubské pouti.
• Modlitebna Jednoty bratrské (ulice Ve Sboru) – pozůstatky stavby náležející rozsáhlejšímu souboru staveb areálu bratrského sboru, jehož počátky se datují po roce 1536. Po roce 1623 zbořeno kněžiště kostela, požárem roku 1757 pobořena loď. Do dnešních dnů zachována z kostela věžovitá stavba a převážně zakonzervované základy zdí. Za šestibokým kněžištěm s opěráky se nalézala studna. Archeologický výzkum proveden roku 1980. V okolí se nalézají další stavby z původního souboru bratrských staveb, dnes většinou silně přestavěné. Nedaleko stojící Bratrská škola (akademie) je z konce 16. století, rozsáhle upravovaná roku 1919. Zachována klenutá síň a průjezd a některá okna se šambránami. Dále se nachází jednopatrový tzv. Bratrský dům s renesančním portálem.
• Synagoga
• Dům pánů z Lipé (správně Pírkův dům) je renesanční palác, dnes je zde sídlo městského úřadu. Vystavěn v letech 1607–1611 Antoniem Valdim, stavebníkem byl Šimon Pírko. Patrně na přelomu 17. a 18. století jej získalo město. Úpravy roku 1636 (dvorní křídlo) a v 19. století (polopatro nahrazeno druhým patrem). Nárožní dvoupatrová budova se zdobným nárožním válcovým arkýřem. Přízemí a první patro s renesančními okny, vstup bohatě zdobeným renesančním portálem. Za portálem dvoulodní síň. Ve dvorním křídle v přízemí arkády a v patrech dřevěné ochozy.
• Stará radnice (Palackého náměstí 9) – datovaná do roku 1544, upravovaná po požáru roku 1763 a po roce 1850. Nárožní jednopatrová budova s nárožním hranolovým arkýřem v patře, nad ním hodinová vížka. Okna mají kamenná ostění. Uvnitř budovy v přízemí místnost s bohatou sklípkovou klenbou, toutéž klenbou je vybaven i arkýř. V budově je pamětní síň A. Muchy a V. Menšíka.
• Panský dům (ulice Široká) – z let 1597–1607, rozsáhle upravován v 19. a 20. století.
• Židovský hřbitov patří k nejstarším v České republice. Je zde 1500 zachovaných náhrobků z poloviny 16. stol. do r. 1946. Pohřebiště obětí rasové perzekuce ve druhé světové válce
• Hradby – vybudovány v pozdním 15. až v 1. pol. 16. století na místě staršího asi valového opevnění. Dochovány na severu, východě a jihu, místy až do výše 2,5 m. Zachovány též některé poloválcové dovnitř otevřené bašty. Dochován i zbytek zřejmě branské věže.
• Viadukt přes řeku Jihlavu byl postavený v r. 1870 pro železniční trať Brno – Vídeň je vysoký 42 m a 360 m dlouhý. V 19. století byl nejvýznamnějším technickým dílem svého druhu na území Rakouska-Uherska. Roku 1999 byl tento most sejmut a část s jedním pilířem byla ponechána jako technická památka.
• Rozhledna Alfonse Muchy – stojící na kopci Réna jižně od Ivančic.
• Rozhledna Na Oklikách
• Přírodní rezervace Nad řekami
• Přírodní památka Bouchal
• Přírodní památka Pekárka

Osobnosti

Nejznámějšími ivančickými rodáky jsou světoznámý malíř Alfons Mucha a populární herec a bavič Vladimír Menšík. Oběma je věnována muzejní expozice na Staré radnici.

Rodáci

• Vojtěch Adam (* 1950), politik, lékař
• Guido Adler (1855–1941), hudební vědec a skladatel
• Petr Bende (* 1977), zpěvák a skladatel
• Jiří Bis (1941–2018), politik a odborník na energetiku
• Karel Sokol Elgart (1874–1929), spisovatel, dramatik a literární kritik
• Tereza Fajksová (* 1989), modelka
• Adam Hložek (* 2002), fotbalista
• Břetislav Horyna (* 1959), filozof a religionista
• Marie Jirásková (* 1964), výtvarnice a scénografka
• Theodor Kilian (1894–1978), esperantista
• Matěj Klíma (* 1999), házenkář
• Jaromíra Knapíková (* 1972), historička, archivářka
• Beneš Method Kulda (1820–1903), kněz, spisovatel a sběratel lidových písní a pohádek
• Jaroslav Matějka (1927–2010), spisovatel, scenárista, publicista, filmař a historik
• Lukáš Mareček (* 1990), fotbalista
• Vladimír Menšík (1929–1988), herec, komik a bavič
• Alfons Mucha (1860–1939), secesní malíř a designér
• Václav Novotný (1869–1932), historik, syn hudebního skladatele téhož jména
• Joachim Oppenheim (1832–1891), rabín a spisovatel
• Kristýna Pálešová (* 1991), sportovní gymnastka
• Karl Panowsky (1833–1894), mlynář a politik
• Jaroslav Peprník (* 1927), filolog a lingvista
• Jan Procházka (1929–1971), spisovatel a scenárista
• Zdeněk Růžička (1925–2021), gymnasta
• Jaroslav Studený (1909–1968), válečný pilot RAF, bratr Lubomírův
• Lubomír Studený (1910–1945), odbojář
• Miroslav Vítek (1909–1976), koulař a diskař
• Hugo Weisgall (1912–1997), americký hudební skladatel a dirigent

Další

• Jan Blahoslav (1523–1571), humanistický spisovatel, teolog, historik a biskup Jednoty bratrské
• Antonín Dvořák (1848–1918), advokát a radní v Ivančicích, zemský poslanec
• Jiří Dvořák (1891–1977), akademický malíř
• Jonathan Eybeschütz (1690–1794), rabín
• Barbora Krejčíková (* 1995), tenistka
• Václav Novotný (1828–1895), hudební skladatel, v Ivančicích působil jako učitel a napsal zde historickou studii Školní radovánky v Ivančicích (1870)
• Václav Solín (1527–1566), kněz Jednoty bratrské, hudebník, spisovatel a správce bratrské tiskárny v Ivančicích
• Adolf Tesař (1885–1942), vlastenecký kněz a farář Římskokatolické farnosti Ivančice
• Augustin Uher (1908–1985), novinář, spisovatel a historik
• Karel starší ze Žerotína (1564–1636), moravský šlechtic a politik