Benešov

Pamětihodnosti

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Benešově.

Pivovar Ferdinand – chráněná kulturní památka z počátku 20. století

Budova gymnázia – vystavěna v novorenesančním stylu v letech 1905–1907

Dům Josefa Suka – dům, kde zbytek života trávil a také zde zemřel hudební skladatel Josef Suk

Budova nádraží – zapsána v Ústředním seznamu kulturních památek

Historie

Za druhé světové války mělo být město zcela vystěhováno a mělo se stát SS-Stadt Böhmen. Součástí vojenského cvičiště Zbraní SS Benešov se stalo pouze území západně od státní silnice na Tábor, ovšem do 15. dubna 1943 se museli vystěhovat i všichni obyvatelé žijící na západ od železniční trati a jižně od Máchovy ulice, a to včetně bloku mezi Jiráskovou, Žižkovou a Husovou ulicí.

Územněsprávní začlenění

Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti.

V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo:

• 1850 země česká, kraj České Budějovice, politický a soudní okres Benešov
• 1855 země česká, kraj Tábor, soudní okres Benešov
• 1868 země česká, politický a soudní okres Benešov
• 1939 země česká, Oberlandrat Tábor, politický i soudní okres Benešov
• 1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický i soudní okres Benešov
• 1945 země česká, správní i soudní okres Benešov
• 1949 Pražský kraj, okres Benešov
• 1960 Středočeský kraj, okres Benešov
• 2003 Středočeský kraj, okres Benešov, obec s rozšířenou působností Benešov

Rok 1932

Ve městě Benešov u Prahy (8307 obyvatel) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:

Instituce:

okresní úřad, okresní soud, berní správa, berní úřad, katastrální úřad měřičský, důchodkový kontrolní úřad, okresní četnické velitelství, 2 katol. kostely, evang. kostel, čsl. kostel, synagoga, Piaristská kolej, státní reál. gymnasium, zemská odborná škola hospodářská, posádkové velitelství, okresní doplňovací velitelství, pěší pluk 48, Městské museum, okresní nemocnice, okresní chorobinec, poštovní úřad, telegrafní úřad, telefonní úřad

Živnosti a průmysl:

obchodní gremium, společenstvo truhlářů, zámečníků atd., živností oděvních, obuvníků, řezníků, hostinských, kovářů, mlynářů, sadařů, živností dopravních, stavebních a různých, továrna na drátěná tkaniva a pletiva Hrbotický, továrna na knoflíky Fluss, továrna na kůže Herschmann, 2 lihovary, 5 továren na likéry, továrna na obuv Holzer, Státní pivovar, továrna na poživatiny Sagosa, výroba nábytku Řežábek, 3 cihelny, drůbežárna, jatky, státní žulové a syenitové lomy, 2 mlýny, 3 pekárny, pila, Správa státních lesů a statků

Služby (výběr):

11 lékařů, 4 zubní lékaři, 2 zvěrolékaři, 5 advokátů, notář, autodílna, 6 nákladních autodopravců, 6 autodrožek, Česká průmyslová banka, bio Helios, bio Sokol, 4 cukráři, chemická čistírna, 3 fotoateliéry, 2 geometři, 6 hodinářů, 19 hostinců, 3 hotely (Na Knížecí, Nigrín, Pošta), kavárna, knihař, 2 lékárny, akademický malíř Šíma, 2 optici, 3 restaurace, rukavičkář, řezbář, Městská spořitelna v Benešově, Okresní záložna hospodářská, Živnostenská záložna v Benešově, Lidová záložna v Benešově, 3 stavitelé, zubní ateliér

V obci Konopiště (přísl. Chlístov, Pomněnice, Zbožnice, Žabovřesky, 517 obyvatel, poštovní úřad, telefonní úřad, telegrafní úřad, četnická stanice, sbor dobrovolných hasičů, samostatná obec se později stala součástí Benešova) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:

2 hostince, kovář, krejčí, obuvník, 4 rolníci, švadlena, trafika, truhlář, velkostatek Státní hospodářské správy