Tábor

Historie

Před založením města

Na místě současného Tábora je prokázáno poměrně intenzivní osídlení z doby halštatské a laténské. Zaznamenán byl i nález mince císaře Hadriána z doby římské. Nález známé bronzové figurky kance vedl mnohé badatele k předpokladu, že v prostoru budoucího středověkého města bylo ve 2. století př. Kr. vybudováno oppidum. Tento názor je možné na základě novějších výzkumů téměř s určitostí zamítnout, nicméně menší osídlení z doby laténské vyloučit nelze.

Archeologické výzkumy dále v historickém jádře města Tábor prokázaly osídlení ze 13. století, písemné prameny k dění v této době však chybí. Předpokládá se, že někdy po polovině 13. století zde Vítkovci založili poměrně rozsáhlou osadu, pojmenovanou zřejmě Hradiště. Z roku 1267 máme doklad zdejších pánů Hněvka a Konráda. Zachycené pozůstatky staveb ovšem nesou ve velké míře stopy požáru, takže je možné, že osada byla vypálena. To se uvádí do souvislosti se snahou Přemysla Otakara II. o založení nového královského města.

Přemysl Otakar II. nechal někdy mezi lety 1270 - 1272 celý prostor budoucího města obehnat důkladnou hradbou a na jihozápadním okraji plánované výstavby vybudovat mohutný hrad, ale k rozvoji osídlení již nedošlo. Snahy o vytvoření nového centra panovnické moci skončily smrtí Přemysla Otakara II. v roce 1278 a plocha pak nebyla až do 15. století souvisle osídlena.

Hrad měli podle zmínky k roku 1370 v majetku páni z Ústí, kostel sv. Filipa a Jakuba v podhradí je poprvé zmiňován k roku 1388.

Husitský Tábor

Související informace naleznete také v článku Táborský svaz.

• V roce 1862 bylo v Táboře otevřeno (4. října) reálné gymnázium - první střední škola svého typu s výlučně českým vyučovacím jazykem v tehdejší rakouské monarchii.
• V roce 1871 byla do provozu uvedena železniční trať, směřující z Prahy přes Tábor do Vídně.
• Od roku 1872 začala větší výstavba táborského Nového města – od hradeb a bran Starého města směrem k nově vybudované železnici z roku 1871. Základní kámen nové městské části byl položen 18. září 1872.
• Na táborském náměstí byla 26. srpna 1877 za účasti 10 tisíc lidí odhalena Myslbekova socha J.Žižky. Byla však špatně odlita a nahradilo ji roku 1884 dílo sochaře Josefa Strachovského, dodnes zdobící náměstí.
• V roce 1887 byla v místech zbořené Pražské brány postavena neorenesanční budova městského divadla, autorem stavby byl architekt František Burda.
• Dne 21. června 1903 byla zprovozněna první elektrická železnice v celém Rakousku-Uhersku, elektrická dráha Tábor – Bechyně, kterou projektoval Ing. František Křižík. Její součástí jsou dva mosty, kovový železniční most přes Lužnici v Táboře na této trati pochází z roku 1902. Elektrárna, potřebná k provozu trati, dodávala zároveň energii pro městské osvětlení.
• V roce 1902 se ve dnech 3. srpna - 9. září v Táboře konala velká Jihočeská hospodářská, průmyslová a národopisná výstava – největší podnik tohoto druhu na českém jihu. Soustředila pozornost celých Čech, Moravy a přilákala řady krajanů z ciziny.
• V roce 1906 se konala v Táboře akce světového významu – vůbec první výstava o Janu Husovi.
• V roce 1918 při cestě vlakem z exilu do vlasti se v sobotu 21. prosince 1918 zastavil v zasněženém Táboře T.G.Masaryk a promluvil k velkému lidovému shromáždění.
  • a 25. března 1920 prezident ČSR opět navštívil Tábor při oslavách 500. výročí založení města a byl jmenován jeho čestným občanem.
• V roce 1929 se v Táboře konala rozsáhlá Jihočeská průmyslová a hospodářská výstava, spojena s výstavou československého válečnictví, pořádanou ministerstvem národní obrany. Výstavu provázely sjezdy, slavnosti, kulturní události. Výjimečnost akce potvrdila i návštěva prezidenta ČSR T.G.Masaryka dne 30. června; celkem výstavu navštívilo přes 230 tisíc osob.
• V létě 1935 se v Táboře konal velký Slet sokolstva Pražského kraje k němuž byl vydán stříbrný odznak se Sokolem, siluetou hradu Kotnova a trikolorou.