Soběslav

město, 7195 obyvatel k 1.1.2014, 20,00 km2
Soběslav

Pamětihodnosti

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Soběslavi.
  • Děkanský kostel svatých Petra a Pavla, založený kolem 1280, rozšířen po roce 1380 a zaklenut v letech 1486-1501. Dvojlodní síňová stavba se sklípkovou klenbou na dva štíhlé osmiboké sloupy a s barokními bočními kaplemi. Na hlavním oltáři je obraz sv. Petra a Pavla od B. Kamarýta, na bočním oltáři socha Madony z roku 1492. Barokní chórové lavice a cínová křtitelnice z roku 1501. 68 metrů vysoká městská kostelní věž z roku 1487 je dnes symbolem Soběslavi.
  • Gotický kostel sv. Víta, založený kolem 1380, je síňové dvojlodí, sklenuté na dva štíhlé sloupy, s pětiboce zakončeným presbytářem s vnějšími opěráky a štíhlou vížkou na střeše. Kostel roku 1712 vyhořel a byl zrušen, obnoven v letech 1936-1938.
  • Rožmberský hrad Hláska založený ve 13. století a rozšířený kolem 1390 Jindřichem z Rožmberka představoval důležité obranné místo města. Součástí hradu je okrouhlá gotická věž Hláska se sklepením, kde byl roku 1394 vězněn český král Václav IV. Petr Vok z Rožmberka v závěti odkázal městu Rožmberskou knihovnu, který měla být umístěna v hradu, k čemž ale nikdy nedošlo. Po husitských válkách hrad zpustl, 1706 byl proměněn na pivovar a pak sýpku. V dnešní době je jižní křídlo hradu využíváno jako městské divadlo s několika sály, ve starém gotickém paláci je unikátní a moderní veřejná knihovna umístěnou v samostatném, železo-skleněném objektu. Sen Petra Voka tak byl částečně naplněn.
  • Smrčkův dům na náměstí (č. 107) z roku 1565 se dvěma obloučkovými štíty. Dnes je zde umístěno národopisné muzeum s expozicí Soběslavských blat.
  • Dům Petra Voka (Rožmberský dům), renesanční patrová budova z 15. století, barokně upravený, v níž je přírodopisné muzeum a výstavní prostory.
  • Bývalý hřbitovní kostel sv. Marka, raně barokní stavba se šindelovou střechou, založená roku 1650 soběslavským primátorem Zachariášem Markem Markovským. Jednotné vnitřní zařízení je raně barokní, stejně jako několik kamenných náhrobků a dva malované epitafy ze 17. století. V současné době je zde soběslavská galerie a svatební síň.
  • Stará radnice na náměstí z konce 15. století se dvěma barokními štíty, v přízemí informační centrum města.

Historie

První zmínka pochází z roku 1293, kdy hrad a okolní obec byla v majetku rodu Rožmberků. Městská práva obdržela Soběslav v roce 1390 a o čtyři roky později byl na místním hradě vězněn král Václav IV. V průběhu husitských válek bylo město třikrát vypáleno. V 16. století byla Soběslav jedním z nejvýznamnějších měst rožmberského panství a představovala hospodářské centrum jižních Čech s vazbami na Bavorsko a Rakousko. Město znovu utrpělo za třicetileté války i za válek napoleonských. V roce 1871 byla otevřena železniční trať vedoucí přes Soběslav, a to úsek Dráhy císaře Františka Josefa (KFJB) z Českých Velenic do Prahy. Roku 1900 měla Soběslav 442 domů a 3800 obyvatel, byly zde tkalcovny hedvábí, pivovar a další. Historické jádro města je navzdory vážnému narušení severní strany náměstí novou zástavbou (mezi Smrčkovým domem a obchodním domem) městskou památkovou zónou.

Po komunálních volbách na podzim 2014 pokračoval ve funkci starosty města Jindřich Bláha, stejně tak i jeho zástupce Vladimír Dráchovský.

Osobnosti

  • Josef Bertl, architekt, profesor pozemního stavitelství v Brně a v Praze
  • Jan Bezděk,(1858–1915),mykolog, pedagog, botanik
  • Karel Bodlák (1903–1989), pedagog, básník, filozof a literární kritik
  • Jaroslav Brodský (1920–1981), pedagog, ředitel školy, „vězeň režimu“ (1950–1960), zakladatel organizace K 231, emigrant, publicista
  • Emilie Fryšová (1840–1920), pedagožka, ředitelka školy, etnografka, sběratelka zejm. blatských krojů a výšivek, spolupracovnice K. Lustiga
  • Jaromír Hořejš (1903–1961), pedagog, spisovatel a básník, dramatik a překladatel z angličtiny
  • Edmund Chvalovský (1869–1934), herec, dramatik, režisér Národního divadla, od roku 1906 žil v Soběslavi, kde silně ovlivnil místní divadelní život
  • Helena Johnová (1884–1962),česká sochařka, keramička; profesorka Vysoké školy uměleckoprůmyslové v Praze.
  • František Kotlaba (* 1927), botanik a mykolog, vědecký pracovník Nár. muzea a Botanického ústavu ČSAV, publicista
  • Jiří Laburda (* 1931), hudební skladatel, vysokoškolský pedagog
  • Karel Lustig (1856–1924), pedagog, ředitel školy a zakladatel muzea v Soběslavi, spisovatel, spolkově i veřejně činný
  • Otakar Ostrčil (1879–1935), pedagog, hudební skladatel, dirigent v ND, dlouholetý letní host Soběslavi - Mnoho let trávil skladatel své letní odpočinky v Soběslavi v pronajatém domě (U Černovického potoka, čp. 269). Zde zkomponoval nejen symfonickou báseň „Léto“ a „Křížovou cestu“, ale především „Honzovo království“ (premiéra r. 1934 v Brně).
  • Antonín Skočdopole (1828-1919), pedagog, národní buditel
  • František Josef Studnička (1836–1903), matematik, pedagog a organizátor vědeckého života v Čechách, zabýval se také astronomií (podílel se na záchraně přístrojů i písemností astronoma Tychona Brahe (1546–1601)
  • Donát Šajner (1914–1990), spisovatel a básník, funkcionář v čs. kulturní politice
  • Ladislav Tikal (1905–1980), československý gymnasta, olympionik,
  • Miroslav Valenta (1912-1933) básník
  • Rudolf Veselý (1884–1966), pedagog, botanik, mykolog – spoluzakladatel Čs. mykologické společnosti, publicista

Oficiální web město Soběslav:
www.musobeslav.cz

PSČ Soběslav: 392 01

Počasí

Počasí

Zdroj textu cs.wikipedia.org

V okolí