Jistebnice

Historie

První písemná zmínka o původně trhové vsi Jistebnici se nachází v historických pramenech z roku 1262, kdy patřila Rožmberkům (jméno obce „Stybnitz“ – zmínka je v závěti Voka I. z Rožmberka). Ti zde postavili tvrz, kde sídlil purkrabí, ale již před rokem 1412 (smrt Jindřicha III. z Rožmberka) už v Jistebnici purkrabí nebyl, jen úředník podřízený purkrabí příběnickému. Pozůstatky tvrze – dvě půlkruhové bašty na východní straně jsou zřetelné dodnes.

V roce 1459 koupil Jistebnici rytíř Kozský z Kozího s jinými vladyky; po smrti (1523) Mikuláše Kozského zdědil panství Kuneš Bohdanecký z Hodkova a Volf Hanzl z Nové Vsi, v roce 1537 prodali dědici tvrz, dvůr Jistebnice a poddanské vsi městu Táboru; po jeho desetileté vládě, když byl v roce 1547 majetek Tábora konfiskován, český král Ferdinand I. Habsburský prodal 23. března 1549 Jistebnici a 22 poddaných vsí Albrechtovi z Gutštejna na Žirovnici – a ten brzy (27. srpna téhož roku) vše prodal Ladislavu z Lobkovic na Chlumci). Lobkovicové pak drželi majetek plných 280 let, do roku 1829, kdy jej prodali Janu Nádherném (1766–1860) z Borotína, po něm držel panství Otmar Nádherný.

Ke dni 17. října 2011 byl obci navrácen status města.

Trhy

• Mikuláš z Kozího získal od krále Vladislava II. Jagellonského – výnos z 16. března 1511 – výroční trh „Bartolomějský“ (Bartoloměj – jmeniny 24. srpna)
• V červenci 1582 povolil, na žádost Ladislava z Lobkovic, císař Rudolf II. konání výročního trhu na den svaté Maří Magdalény (jmeniny 22. července)
• Král Leopold I. na žádost Václava z Lobkovic povolil 17. října 1657 konání ročních jarmarků na svatého Matěje.

Pamětihodnosti

• Tvrz – na jihovýchodním okraji města. Pozůstatky tvrze – dvě půlválcové bašty na východní straně jsou zřetelné dodnes; (třetí byla jen zčásti zachovaná na konci dvora), v přízemí má klenuté prostory; v roce 1638 byla zčásti zbořena a zachovaly se jen zdi, koncem 17. století byla obnovena, mezi nárožní bašty vestavěno jednopatrové křídlo, také sýpka a stáje. V areálu býval byt ředitele velkostatku, kanceláře a archív panství. Do roku 1924 tu byl také místní pivovar. Od padesátých let 20. století byl v areálu provoz místní „továrny“ (kovovýroba) a sklady a dále byty.
• Zámek – stojí na jižním okraji města, byl vybudován v 19. století rodem Nádherných z Borotína ve stylu anglické gotiky a obklopený rozsáhlým anglickým parkem. Později zámek vlastnil Robert Scholle. Od poloviny 20. století byl celý zámek a park dlouhá desetiletí užíván československou armádou, po roce 1990 byl objekt (a pozemky) vrácen v restituci synovi Petru Schollemu.
• Zámeček neboli Vlašský dům – na náměstí, (pochází zřejmě ze 16. století), první zmínky uvádějí, že po roce 1545 byl vlastníkem Martin Vančata z Vratkova; pak Zikmund Karpíšek; od roku 1573 Diviš Doudlebský; v roce 1576 Jiřík Šejnoha. V letech 1587–1590 budovu vlastnili bratři Michal a Jan.Marie ze Sonethu (italská rodina – asi tedy Vlaši), v roce 1590 „Vlašský dvůr“ koupila Anna Smolíková a přenechala jej vrchnosti. Další bližší údaje nejsou k dispozici, později Zámeček sloužíval k přechodnému ubytování Jana i Otmara Nádherných.
• Kostel Archanděla Michaela – na náměstí stojí původně gotický kostel Archanděla Michaela ze 14. století, postavený Rožmberky na místě starší románské stavby. Varhany v kostele postavil roku 1636 Pavel Rosol, po poškození (asi Švédy) byly opraveny roku 1656. Nové varhany od firmy Škopek z Tábora jsou v kostele od roku 1901. Na věži je zavěšen zvon z roku 1515 vyrobený pražským zvonařem Bartolomějem.
• Kaple svaté Magdalény – stojí na návrší Vyšehrad nad městem. Ke kapli svaté Máří Magdaleny vedla Křížová cesta, dochovalo se 13 kamenných křížů. Původní kapli z roku 1347 nechal vystavět Petr I. z Rožmberka, současnou kapli vystavěl r. 1861 šlechtic Ludvík Karel Nádherný.

• Židovský hřbitov
• Kašna svatého Jana Nepomuckého na náměstí
• Most se sochou svatého Jana Nepomuckého
• Pomník padlým vojínům na náměstí; dílo sochaře J. V. Duška, základní kámen položen v roce 1925, slavnostně odhalen byl 27. června 1926

Rodáci a osobnosti

• Pavel Jistebnický Spongopeus (okolo 1550–1619), český hudební skladatel
• Petr Hromádka († 1421), husitský kněz, zakladatel Tábora
• André Simone (1895–1952), novinář a spisovatel
• Rudolf Kukač (1889–1957), profesor statiky pozemních staveb a rektor ČVUT
• v Zámečku Pamětní síň rodáka Richarda Laudy, malíře a grafika
• Leopold Katz (1854–1927), velký mecenáš umění a nálezce Jistebnického kancionálu, zpěvníku s prvním záznamem chorálu Kdož sú boží bojovníci, který nalezl na místní faře roku 1872. Dnes je kancionál uložen ve sbírkách Národního muzea v Praze.
• V Makově se narodil Jan Vítězslav Dušek (1891–1966), jeden z nejvýznamnějších jihočeských sochařů třicátých let 20. století (žák francouzského sochaře Bourdella), Dušek je autor mnoha soch, pomníků, pamětních desek nejen na jihu Čech.
• Na jistebnickém hřbitově je pohřben Alfons Ferdinand Šťastný (1831–1913), známý „padařovský prorok“, svérázný myslitel a agrární politik. V nedalekém Padařově je jeho památník.
• Jan Víšek (1890–1966), architekt
• Otakar Weinzettel (* 17. září 1885 Jistebnice), architekt