Strážný

Historie

Kunžvart (Strážný) je starou osadou, která vznikla na silně frekventované dopravní tepně zvané Zlatá stezka, pod hradem Kunžvart. S rozvojem dopravy se z ní stala druhá největších obec na Šumavě (po Železné Rudě). Poté, co Zlatá stezka ztratila význam, začal i Kunžvart upadat.

V roce 1843 se Kunžvart stal městysem. Na konci 19. století měl Kunžvart 845 německých obyvatel, byla v provozu škola, pošta, hotel, mlýn a dílny zabývající se výrobou nástrojů pro domácnost (např. řešeta nebo dřevěné nádobí). Konaly se tři výroční trhy, týdenní trh býval v úterý.

Od 25. června 1912 do vypuknutí první světové války byla přes Strážný provozována pravidelná autobusová linka na trase Pasov–Vimperk. Jen během června až srpna 1912 bylo tímto spojem přepraveno 3 700 osob. Od počátku třicátých let 20. století byla do Vimperku doprava osob ze Silnice a Kunžvartu zajišťována autobusem Státních drah.

V letech 1938 až 1945 bylo území obce v důsledku uzavření Mnichovské dohody přičleněno k nacistickému Německu. V květnu 1945 zde proběhly boje mezi americkou a německou armádou, během kterých byl zasažen i kostel. Po roce 1945 bylo původní německé obyvatelstvo vystěhováno, po roce 1948 byl uzavřen hraniční přechod a území ovládla Pohraniční stráž. Městečko začalo upadat, řada domů byla zbourána. V srpnu 1965 byl zbourán i památkově chráněný kostel Nejsvětější Trojice z roku 1780.

Pamětihodnosti

• Mešní kaple Panny Marie na Kamenném vrchu (904 metrů) byla postavena v roce 1843. Její oltář je otočen k západu.
• Nad obcí je zřícenina hradu Kunžvart (1031 metrů) z první poloviny 14. století. Posádka hradu, postaveného na východních svazích hory Strážný (1114 metrů), střežila Zlatou stezku, po které bylo do Čech dopravováno zboží, především sůl, a také po ní pronikali do země nepřátelští ozbrojenci. Hrad byl také uváděn pod jmény Kunigswarte, Kunzwarte nebo Kungenslehn. Od roku 1547 už nebyl obýván, v roce 1578 vyhořel. Dochovala se ruina hradní věže.
• Protržená hráz rybníka Kunžvartu z poloviny 16. století.
• Valy na návrší Šance (850 m) připomínají třicetiletou válku, v roce 1620 se zde stavovské vojsko, vedené Thurnem a Mansfeldem, utkalo s vojskem císařským.
• Přírodní rezervace Niva Kořenského potoka – rašeliniště a smíšené jasanovo-olšové lužní lesy
• Přírodní památka Splavské rašeliniště – údolní rašeliniště s typickou květenou
• Přírodní památka Strážný – Pod Obecním lesem – louka s výskytem šafránu bělokvětého
• V obci, při ulici směrem na Kořenný, rostou dva památné stromy: javor klen a jasan ztepilý.