Kvilda

Historie

Vznik názvu a počátky osidlování

První dřevaři se v této lokalitě usazovali od konce 15. nebo začátkem 16. století. Je však možné, že hledači zlata se zde (alespoň sezónně) usazovali již dříve. Název Kvilda v souvislosti s pojmenováním zdejšího lesního hvozdu je však doložen už v roce 1345. Nejpravděpodobněji vesnici založili osadníci v 16. století, neboť vůbec první písemná zmínka o Kvildě (jako o trvale osídlené obci) pochází z roku 1569. Koncem 18. století zde i v okolí Kvildy začínaly vznikat hamry a sklárny. Dalšími impulsy k rozvoji Kvildy byly větrné a po nich následující kůrovcové kalamity, které se zde odehrály ve druhé polovině 19. století.

Po druhé světové válce

Historické události v první polovině 20. století zásadním způsobem přitlumily rozvoj obce. Celou situaci ještě zhoršil i odsun velké většiny místních obyvatel po skončení druhé světové války a následný vznik pohraničního pásma v sousedství intravilánu obce. Od roku 2015 zažívá obec nebývale bouřlivý vývoj. Kvilda je především celoročním turistickým centrem s řadou penzionů i soukromých chalup sloužících k zimní i letní rekreaci.

Pamětihodnosti

Kostel svatého Štěpána

Uprostřed vesnice stojí kamenný novogotický kostel sv. Štěpána, vybudovaný v letech 1892–1894. Podobně jako mnohé šumavské chalupy je kamenné zdivo kostela obloženo šindelem, aby bylo lépe chráněno před nepřízní zdejšího počasí. Šindelem byl rovněž obložen původní dřevěný kostel z roku 1765, zasvěcený Nalezení těla svatého Štěpána. Tento kostel byl však spolu s dalšími 18 domy a místní školou zničen velkým požárem v roce 1889. V roce 2008 zde vzniklo pietní místo a byl zde instalován pomník. Již několik let usilují obyvatelé Kvildy o obnovení hřbitova.

Sklárny a jejich historie

Zřízení prvních sklářských hutí mělo pro šumavskou krajinu kolem Kvildy zásadní důsledky. Byli to řemeslně zdatní skláři a zcestovalí, světaznalí obchodníci, kteří objevili potenciál nevyužitých pustin Šumavy: lesy plné dřeva, horniny bohaté na křemen a horské potoky celoročně oplývající vodou. Sklárna produkovala jak tabulové, tak i duté sklo a páteříky. Majitel panství hrabě Franz Thun-Hohenstein v roce 1852 na místě této sklárny nebo v jejím blízkém okolí vystavěl novou sklářskou huť. Ta se po něm jmenovala „Franzenshütte“ a z názvu sklárny pak pochází i jméno „Franzenstahl“, dnes Františkov – část obce Kvilda.

Osobnosti

• Johann Peter (1858–1935), německý učitel, básník a spisovatel, narodil se v Bučině.
• Franz Reinisch (1903–1942), na Kvildě působící německý kněz, který byl popraven kvůli tomu, že odmítl přísahat věrnost Adolfu Hitlerovi.
• Rudolf Kalčík (1923–1980) – spisovatel a spoluscenárista filmu „Král Šumavy“; na Kvildě bydlel/chalupařil a území Šumavy zásadně ovlivnilo jeho dílo.

Zajímavosti

Rekordy šumavské obce

Šumavská Kvilda se může pochlubit několika českými rekordy. Jsou jimi nejvýše položená obec, nejdelší pramenící řeka v republice a unikátní strop společenského sálu, který byl zařazen i mezi rekordy světové. Do roku 2013 měla Kvilda také nejvyšší živý vánoční strom. K tomuto účelu sloužil 26,5 m V roce 2013 pak byl tento rekord připsán smrku v orlickoústeckém Mladkově. Smrk u kostela svatého Štěpána byl napaden kůrovcem, uschl a musel být koncem července 2019 skácen. V roce 2020 byla na místě smrku slavnostně odhalena dřevěná socha "Šumava", kterou z jeho cca 3 metry vysokého zbytku vyřezal výtvarník Jiří Nekola sochu.

Kvildské lidové podmalby na skle

Koncem 18. století vznikla na Kvildě jedna z nejznámějších dílen na výrobu lidových podmaleb na skle. Zakladateli byli tři malíři původem z Raimundsreutu – bratři Johann a Bernhard Peterhanslovi a Kaspar Hilgart z Kreuzbergu. Postupně se tvorba na Kvildě začala odlišovat od Raimundsreutských obrázků. Pro kvildské práce jsou typickým rozlišovacím znakem hnědo-červené kontury tělových partií zobrazovaných postav.

Podzemní továrna stíhaček Messerschmitt

Na místě bývalé sklárny a papírny zřídili nacisté za druhé světové války v části obce Františkov továrnu na výrobu stíhacích letounů Messerschmitt ME-262. Její zbytky byly zlikvidovány komunisty v 50. letech 20. století. Dodnes jsou zde patrné stopy po budově a v podzemí se nachází chodby, které jsou však nepřístupné.

Film Král Šumavy

V roce 1959 režisér Karel Kachyňa se svým štábem natočil v reálném prostředí pohraniční obce Kvilda a jejího širšího okolí film Král Šumavy, v němž je v rámci dobově poplatné ideologie vylíčena zdejší situace krátce po skončení druhé světové války. Nejdramatičtější scény filmu, odehrávající se u bývalého mlýna a v prostoru močálu, však byly natočeny u říčky Křemelné v zaniklé osadě Šerlův dvůr v okrese Klatovy.