Třeboň (Okres Jindřichův Hradec)

Pamětihodnosti

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Třeboni.

CHKO Třeboňsko
Rožmberk (největší rybník ČR)
Zlatá stoka
Nová řeka
Třeboňské městské opevnění
Zámek Třeboň, národní kulturní památka
Masarykovo náměstí se starou radnicí, podloubími, mariánským sloupem a kašnou
Zlatá hvězda, Vratislavský dům, Kamenná studně
Třeboňské lázeňství
augustiniánský klášter, národní kulturní památka
děkanský kostel svatého Jiljí a Panny Marie Královny s deskovými obrazy Mistra třeboňského oltáře a třeboňskou Madonou
kostel sv. Alžběty na Budějovickém předměstí
Schwarzenberská hrobka v Domaníně, národní kulturní památka
Knížecí pivovar Regent (1379), stylové restaurace
hřbitovní kostel sv. Jiljí v Domaníně, sousoší anděla strážce v Třeboňském parku
Dva železné kříže s Ukřižovaným z 18. stol. na křižovatce silnic na Nové Hrady u budovy bývalého finančního úřadu (dnes Lesostavby Třeboň)
Třeboňské rybí sádky s roubenou prodejnou ryb a pískovcovou sochou rybáře pod světskou hrází
Rybník Svět (Nevděk), Krčínův a Šustův pomník
Opatovický rybník a mlýn, obora, hřebčín a kaple
Barokní sousoší ve městě a u kostela (Sv. Václav, Sv. Jan Nepomucký, Sv.Jiljí, Sv.Augustin, Ježíš a další)
Čtyři velké městské brány (Budějovická, Hradecká, Novohradská a renesanční Svinenská brána s polychromovanou soškou Sv. Floriána, obloukovými štíty a sgrafitovou výzdobu)
Kotěrova vodárna Na Kopečku z roku 1901(v současné době je od roku 2013 ve 42 m vysoké vodárenské věži umístěna galerie buddhistického umění), barokní kaple Sv. Jana Nepomuckého a Sv.Petra a Pavla, motorest u Petra Voka
Pergola a barokní kaple Sv. Víta, nástropní obraz (al fresco) předání ramene Sv. Víta svatému Václavu, blízký mlýn a boží muka
Tylovo divadlo, městské muzeum, renesanční Bílý Koníček a Beseda na Masarykově náměstí
Domek Josefa Kajetána Tyla u Zlaté stoky, lázeňská kolonáda, sousoší Sv. Jana Nepomuckého
Historická kasárna (dnes Finanční a městský úřad) na Palackého náměstí, nová kašna na nádvoří
Historická Rožmberská ulice s cukrárnami, kavárnami, hotely a restauracemi
Historická obchodní Březanova ulice s podloubími od Masarykova náměstí ke kostelu sv. Jiljí a Panny Marie Královny, brána do kláštera, bývalý Augustiniánský klášter s gotickými kaplemi, rajským dvorem, křížovou chodbou a klášterním nádvořím, barokní kašna na nádvoří, Dlouhá chodba, krytý obloukový most s pamětní deskou Třeboňského augustiniánského opata "písmáka" Kříže z Telče
Husova kaple s věží z roku 1925 a Nová čtvrť s Tyršovým stadionem, Tyršův pomník
Třeboňský menhir u Zlaté stoky a boží muka datovaná 1649 proti kiosku u Schwarzenberské hrobky s obrazem sv. Vojtěcha
barokní kaple Nejsvětější trojice na Pražské
kaple Sv.Barbory a Sv.Kateřiny datovaná 1747 v ulici Svatopluka Čecha
Okresní radnice s věžičkou v ulici Na Sadech (dnes základní škola vedle pošty)
domečková Boží muka datovaná A.d.:1810 za hřbitovem Sv. Alžběty v ulici Boženy Němcové
pomník obětem zla (se jmény obětí první a druhé světové války) před školou v Sokolské ulici
dům U Zvonku na Budějovickém předměstí v Sokolské ulici se sousední kovárnou z 18. století (bronzový zvon v 1. poschodí domu se v roce 2011 ztratil i s konzolí)
balvan inženýra Pavla Pavla na dřevěných saních vedle parkoviště na trávníku před vyhlídkovou restaurací "U Světa" na Hliníku
litinový kříž s "Ukřižovaným" (pískovcový podstavec datován 1896) se "středověkým" odrazníkem na křižovatce Sokolské třídy a ulic Chelčického a Svatopluka Čecha
domečková sloupková boží muka, zabudovaná do secesního domu (č. p. 175, Třeboň II) poblíž ústí Havlíčkovy ulice do Palackého náměstí
historický renesančně barokní Schwarzenbergský statek Dvory (Dvorce, dnes též se stylovou restaurací) s centrální věžičkou (zdaleka viditelnou při cestě od rybníka Svět) a hodinami, vpravo při státní silnici z Třeboně na Lišov
barokní Schwarzenbergský statek v Jiráskově ulici s tělocvičnou (Sokolovnou) mezi dopravním hřištěm u Tyršova stadionu a autobusovým nádražím Třeboň
Třeboňské roubené seníky na Mokrých lukách (dříve národní kulturní památka)
velké Schwarzenbergské seníky na stezce "Hrádeček" (jeden vyhořel a druhý je zrekonstruován na penzion poblíž Zlaté stoky za mostkem u Lesostaveb)
Bývalá synagoga v Třeboni v Krčínově ulici (Třeboň I čp. 50)
rybí sádky a původní rybářské bašty pod rybníkem Svět
Rybářská bašta (restaurace) na Hliníku za hotelem Bohemia

Historie

Počátky města sahají až do poloviny 12. století, kdy v místě vznikl dvorec a poté osada.
Farní kostel je v Třeboni (Witingenowe) připomínán kolem roku 1280
Název "Třeboň" pochází nejpravděpodobněji ze slova "tříbit", které znamená pěstovat, šlechtit, zlepšovat či zdokonalovat. Tříbily se zde lesy, potažmo stromy. Téměř celé Třeboňsko bylo původně zalesněné a podmáčené - od počátků osídlení se zde těžily a zpracovávaly stromy a krajina (hospodářská půda) se pro využití vysoušela.
1341: Třeboň získala statut města a v letech 1376 a 1378 tzv. právo měst královských a výsadu na dovoz soli.
Původně byla v držení Vítkovců (Vítek z Prčic), v roce 1366 přešla pod záštitu bratrů z Rožmberka a získává svůj český název.
1367: Čtyři rožmberští bratři zakládají v Třeboni Augustiniánský klášter, jako středisko vzdělanosti celé oblasti
1379: založen knížecí pivovar v Třeboni
Ke konci 14. století bylo kolem města postaveno opevnění hradbami a příkopem, které se osvědčilo později, v husitských válkách, a proměnilo Třeboň v nedobytnou pevnost, schopnou odolat mnohým útokům.
Koncem 16. století měl na třeboňském zámku své alchymistické dílny Vilém z Rožmberka.
V roce 1611 zde zemřel rožmberský vladař Petr Vok z Rožmberka, který na Třeboň přenesl své sídlo.
1660: Třeboň (tehdy jako panství) se stala majetkem rodu Schwarzenbergů, kteří jej spravovali až do konce I. světové války (pozemkové reformy).
1779: Zřízen katolický vikariát. Třeboňský vikariát existoval v letech 1790 - 1952
Od pol. 19. století fungovala Třeboň jako okresní město (politický i soudní okres), v roce 1960 byl při celostátní reorganizaci státní správy třeboňský okres zrušen a městu udělen lázeňský statut.