Lomnice nad Lužnicí

Historie

První písemná zmínka o Lomnici pochází z roku 1220, kdy byla Lomnice v držení Vítka z Klokot, předka třeboňsko-landštejnské větve Vítkovců. V roce 1265 je uváděn jako majitel Oldřich z Lomnice. Po něm se v držení střídali další Vítkovci. V letech 1341–1359 zde sídlil Vítek z Landštejna, jehož syn Vilém dosáhl v zemi významným proboštem a královským kancléřem. Zřídil na lomnickém hradě kapli Božího Těla a svatého Petra a Pavla (1359). Od roku 1381 byla vlastnictvím krále Václava IV., který ji roku 1382 povýšil na město; to se rozkládalo pod stejnojmenným hradem. Novým majitelem hradu a města se stal Oldřich II. z Rožmberka, který nechal hrad na konci husitských válek zbořit. Rožmberkové v okolí města nechali vybudovat řadu rybníků, např. Velký Tisý, Malý Tisý, Dvořiště a Rožmberk. Jejich stavitelem byl nejdříve počátkem 16. století Štěpánek Netolický který stál i u vzniku Zlaté stoky, později Jakub Krčín z Jelčan. Lomnice zůstala ve vlastnictví Rožmberků do roku 1611. Ve třicetileté válce bylo město těžce poničeno; 9. listopadu 1618 se poblíž odehrála bitva u Lomnice. Roku 1660 se stala majetkem Schwarzenbergů, kteří ji zakoupili s třeboňským panstvím. Přídomek „nad Lužnicí“ obdržela Lomnice v období josefínských reforem roku 1789, a to i přes to že je od Lužnice vzdálena přes dva kilometry. V období První republiky byla sídlem jednoho ze tří soudních okresů třeboňského politického okresu.

Pamětihodnosti

• Kostel svatého Václava v Lomnici nad Lužnicí byl založen v roce 1359 Vilémem mladším z Landštejna (vyšehradský probošt a nejvyšší kancléř Českého království) původně jako hradní kaple Božího Těla a svatého Petra a Pavla. Z této doby pochází dodnes jeho gotický půdorys, s rozvrhem lomené a parabolické křížové klenby presbytáře s opěráky. Strop lodi byl zřejmě podobně jako dnes plochostropý, pravděpodobně s dřevěným trámovým stropem. Kromě stavby několika velkých rybníků vybudoval Zlatou stoku (1506). Tento umělý průplav, dlouhý 42,6 kilometru, napájí velkou část přilehlých rybníků čerstvou vodou.

Rodáci

• Šimon Lomnický z Budče (1552–1623), český spisovatel
• František Čůta (1898–1986), český analytický chemik, profesor VŠCHT v Praze
• Jan Pfeiffer (1928–2019), lékař a profesor neurologie, skaut
• Jaroslav Weidmann (1884–1942), český důstojník a odbojář popravený nacisty