Číměř

Historie

Nejstarší zmínky o osadě jsou z poloviny 13. století, kdy patřila augustiniánskému klášteru v Třeboni. V roce 1463 se dostala k jindřichohradeckému panství. Už podle nejstarších záznamů je Číměř uváděna jako městečko, které mělo právo pořádat trhy, obchodovat se solí a vínem, mělo robotní úlevy a mohlo používat znak. Za třicetileté války bylo vypáleno Švédy. Zásluhou Jáchyma Slavaty byla Číměř obnovena a v roce 1674 dokonce povýšena na město. Po vymření pánů Slavatů z Chlumu na počátku 18. století se Číměř dostala k Černínům, novým hradeckým pánům.

V 19. století byla Číměř významnou poštovní stanicí mezi Vídní a Prahou. V roce 1870 žilo v Číměři 784 obyvatel, byla zde škola, k městečku patřily mlýny Kličkův a Traxlerův (něm. Traxlermühle). V 19. století se velká část obyvatelstva zabývala výrobou plátna. Převažovalo německy mluvící obyvatelstvo, které pak bylo po roce 1945 vysídleno.

V letech 1938 až 1945 byla obec v důsledku uzavření Mnichovské dohody přičleněna k nacistickému Německu.

Pamětihodnosti

• Kostel svatého Jiljí
• Boží muka u silnice do Nové Bystřice
• Barokní kašna
• Socha sv. Jana Nepomuckého na mostě

Zajímavosti

• Dominantou městečka je věž chrámu svatého Jiljí ze 13. století, jenž se farním stal v roce 1857. Věž byla postavena při renesanční přestavbě kostelní lodi v roce 1616. Barokně byl přestavěn v druhé polovině 17. století. Ve věži je zvon svatý Josef, který věnoval rodák, kanovník metropolitní kapituly Josef Binder. Zvon má hlavní tón h1, spodní průměr osmdesát centimetrů a váží 430 kilogramů. V roce 1907 jej ve Vídeňském Novém Městě v Rakousku ulil zvonař Peter Hilzer.
• Na severní stěně kostela byla v roce 1998 připevněna mramorová deska se jmény deseti amerických vojáků, jejichž bombardér zde za druhé světové války svedl souboj s německými letadly.
• V parčíku před kostelem stojí pomník obětem první světové války. Zajímavostí pomníku jsou dva dělové náboje zabudované v jeho východní straně. Ostatní doplňky pomníku byly po roce 1945 odstraněny.