Bednárec

Historie

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1377, kdy se připomíná jistý Konrád z Bednárce. Ves trvale náležela k jindřichohradeckému panství a byla sídlem panské rychty. Bednárec nebyl ušetřen mnoha pohrom. V roce 1585 to byla velká morová epidemie, na kterou zde zahynulo 50 obyvatel. Roku 1693 došlo k vypuknutí epidemie kobylek, což mělo za následek zničení úrody. Ve vsi ležela mnohá vojska (nejvíce ruská a francouzská). V roce 1877 byla v Bednárci otevřena nová škola, která pro nedostatek žáků byla v roce 1974 zrušena. Bednárec protla v roce 1887 železnice Veselí nad Lužnicí – Jihlava. První vlak zde projel 29. srpna 1887. Roku 1894 byl založen Sbor dobrovolných hasičů Bednárec, který zde funguje dodnes (v nedávné době byla zrekonstruována místní hasičská zbrojnice)

Pamětihodnosti

• Kaple Panny Marie. V ní se v letech 1795–1965 nacházela tzv. pieta z Bednárce (nyní ve sbírkách zámku Hluboká nad Vltavou). Dřevěná socha vznikla na počátku 16. století. Autor je neznámý, patrně jihočeský řezbář. V tomto rozměrném díle (150 × 87 × 43 centimetrů) se projevují vlivy soudobého švábského umění, byť s jistou dávkou zlidovění. Socha je vzadu vyhloubená, z lipového dřeva, malé zbytky polychromie a křídového podkladu (červená barva na plášti Panny Marie).
• Křížový kámen Na Drahách. Smírčí kámen, který je údajně hrobem muže a ženy ze švédských válek
• Pomník Dr. Antonína Švehly. Nadace Via, která přispívá na opravy drobných místních památek přislíbila dotaci na rekonstrukci. V roce 2012 však byla část pomníku ukradena neznámým pachatelem. Rekonstruovaný pomník byl slavnostně znovuodhalen 5. října 2013. Doktor Antonín Švehla byl prvorepublikovým politikem za agrární stranu, třikrát se stal předsedou československých vlád a řadil se k tzv. mužům října. V Bednárci převažovali agrárníci, kteří svému předsedovi nechali v roce 1936 vztyčit pomník na okraji obce v nově vytvořeném lesoparku u silnice do Jarošova nad Nežárkou. Pomník přežil až do padesátých let dvacátého století, kdy jej strhli údajně přívrženci komunistické strany Československa. Pomník byl stržen a jeho ruiny zůstávali na svém místě ležet další desítky let. V roce 2012 zastupitelstvo obce rozhodlo okolí pomníku zrevitalizovat – zakonzervovat pomník, ošetřit Boží muka
• Kaple svaté Anny na cestě do sousedního Kamenného Malíkova
• Přírodní památka Lipina. Přírodní památka ležící na svahu údolní nivy Žirovničky
• Místo zvané Na Hradě. Údajné místo, kde stávala tvrz je připomínána i v Pamětné knize obce Bednárec: "U pole Vlachova patřícího k č.7 na severových. vsi říká se "na hradě", ale kromě kusu zdi a studně není stopy po hradě ani po vysoké žulové skále, která tam bývala."

Významní rodáci

• František Tischer (1831–1910), archivář, autor a historik. Své rodné obci věnoval "Pamětnou knihu obce Bednárce", která však zůstala pouze v rukopisu.