Pohorská Ves

Historie

Pohorská Ves

Pohorská Ves byla založena až v roce 1769, kdy bylo v lesích tehdejšího buquoyského panství postaveno několik dřevorubeckých domků. Nová vesnice byla pojmenována Terčí Ves podle manželky majitele zdejšího panství Terezie Buquoyové. Postupem času se vesnice dále rozvíjela, byla zde postavena hospoda, škola a kostel. Většinu obyvatel obce tvořili již od počátku Němci.

V roce 1810 navštívil vesnici tehdejší císař František I. V roce 1838 byla na katastru obce vyhlášena naše nejstarší přírodní rezervace – Žofínský prales. Obec se dále rozvíjela v 19. i 20. stol. Pošta zde byla zřízena v roce 1894.

Za první republiky se zde uživily 4 hostince, 3 obchody, řeznictví, 3 pekařství, 2 trafiky. Dále zde měla pobočku i pojišťovna. V důsledku uzavření Mnichovské dohody byla Pohorská Ves v letech 1938 až 1945 přičleněna k nacistickému Německu.

Po druhé světové válce bylo německé obyvatelstvo odsunuto a obec byla dosídlena rumunskými Slováky. V 70. letech 20. století se do obce postupně přistěhovalo relativně velké množství Romů, kteří zde pracovali v dřevozpracujícím průmyslu. Od 1. ledna 1981 se Pohorská Ves stala součástí 11 km vzdáleného Benešova nad Černou, jehož katastr tímto krokem nabyl doslova „mamutích“ rozměrů (160 km²).

Od 70. let se také dále rozšiřovalo hraniční pásmo, jehož vnitrozemský okraj se od Pohoří na Šumavě posunul až na okraj zástavby Pohorské Vsi. Ještě v létě 1989 byly běžné kontroly dokladů v autobusech do Pohorské Vsi a další namátkové legitimování osob v obci. Tyto úkony měla v kompetenci Pohraniční stráž.

Již od konce roku 1989 však spolu s komunistickou nadvládou zaniklo i hraniční pásmo a celý katastr obce byl normálně zpřístupněn turistům. 1. července 1990 byla Pohorská Ves obnovena jako samostatná obec. V roce 1992 byla vyznačena červená turistická značka směrem na Dolní Dvořiště a dále k Vltavě.

Pohoří na Šumavě

Pod Pohorskou Ves administrativně patří také zaniklá obec Pohoří na Šumavě. Bylo založena kolem roku 1700, v roce 1779 zde byl v pozdně barokním slohu vystavěn kostel Sv. Panny Marie Dobré rady. Koncem 19. století zde 1 323 lidí, z toho až 19 % Čechů. Konec obci přineslo odsunutí zdejších Němců po druhé světové válce, a vznik přísně střeženého hraničního pásma. V roce 1950 se skoro vybydlená obec stala součástí Pohorské Vsi. V roce 1978 byla obec již zcela bez obyvatel. Stavby byly postupně demolovány armádou. Dne 30. května 1999 se zřítila věž kostela Sv. Panny Marie Dobré rady společně se střechou hlavní lodi. V současné době je kostel částečně opravován, zejména z dobrovolných sbírek. Zároveň proběhla výstavba několika nových objektů, za zmínku stojí budova na místě bývalé fary, která je svým vzhledem původní budově dosti podobná. Z Pohoří je nyní povolen automobilový provoz (s hmotnostním omezením) i do sousedního Rakouska díky Schengenskému systému.

Pamětihodnosti

• Kostel svatého Linharta – kostelík na návsi v Pohorské Vsi.